V metaverzu se už nyní točí miliardy. Rozšíření byznysu do virtuálního světa je nevyhnutelné

Virtuální světy jako hudba vzdálené budoucnosti? Nikoli. Události a transakce, které mohou působit jako ze sci-fi, se již dávno dějí.

Opravdu se všichni již brzy potkáme v metaverzu?

Technologie mění svět před našima očima. Tempo a rozsah změn ve fungování společnosti je největší v dějinách civilizace. A pravděpodobnost, že se zpomalí, je v nedohlednu. Na to musí adekvátně reagovat i byznys. Firmy se učí žít ve světě, který se diametrálně liší od toho, v němž vznikly. Přitom lze vypozorovat nové trendy, které jsou s novou realitou a fungováním firem v ní spojené. Jaké trendy to jsou a jaká je vize budoucnosti korporací?

Odpovědi nejen na tyto otázky přinesla ve své zprávě Technology Vision 2022 společnost Accenture a Adam Leščišin, který se v této firmě zaměřuje mimo jiné na technologické a organizační transformace, v komentáři pro CzechCrunch vysvětluje, co v této oblasti můžeme očekávat. Opravdu se všichni již brzy potkáme v metaverzu? A jak jsou na tento umělý svět, který však přináší reálné zisky, připraveny firmy?

***

O čem že je vlastně řeč, pokud hovoříme o metaverzu? Běžný smrtelník si může představit třeba toto: místo toho, aby šel nakupovat potraviny do fyzického obchodu, přenese metaverzum obchod do jeho kuchyně – zákazník otevře digitální ledničku a nakupuje, konzultuje a platí za potraviny ve virtuálním prostředí (dodány mu budou samozřejmě fyzicky). Hudba vzdálené budoucnosti? Nikoli. Pár statistických údajů z posledních let napoví, že události a transakce, které mohou působit jako ze sci-fi, se již dávno dějí.

Vezměme třeba virtuální svět Decentraland, který je postaven na kryptoměně ethereum a jeho vlastníky jsou sami uživatelé. V uplynulém roce se v něm uskutečnilo 21 tisíc realitních transakcí v souhrnné hodnotě 110 milionů dolarů (2,6 miliardy korun). Jako další příklad může posloužit devítiminutový virtuální koncert rappera Travise Scotta, který se odehrál v online hře Fortnite. Vidělo ho 27,7 milionu diváků a umělec touto jednohubkou vydělal 20 milionů dolarů (470 milionů korun) – mnohem více, než kolik vynášejí reálné koncerty ve skutečném světě.

Celý trh digitálních aktiv NFT (z anglického non-fungible token – nezaměnitelný token) jen ve třetím čtvrtletí minulého roku dosáhl prodejů ve výši 10,7 miliardy dolarů (250 miliard korun), což je více než osminásobek hodnoty dosažené v předchozím čtvrtletí. Módní značka Gucci prodala virtuální NFT kabelku za vyšší cenu než reálný produkt.

Digitální propast

Takto by se dalo pokračovat. Nikoli však do nekonečna, protože ne všichni manažeři jsou schopni připustit si význam těchto faktů a stále pochybují o tom, zda nejde jen o momentální módní vlnu. Taková skepse vůči technologiím a prognózám není ničím novým. Když na konci 90. let svět prožíval internetový boom (dotcom), mnoho byznysových lídrů bylo přesvědčeno, že jejich firma žádný web nepotřebuje. Nebo jej pochopili jako digitalizovaný papír, a tak na své stránky umístili naskenovanou firemní brožuru. Prostě možnosti nového informačního kanálu absolutně nedocenili.

Digitální rozměr svého byznysu mnozí zanedbávali až do vypuknutí pandemie na začátku roku 2020. Najdou se ale i podniky, které se stále neprobudily. Jestliže však před příchodem koronavirové nákazy za digitálními lídry v oblasti růstu příjmů zaostávaly dvakrát, nyní se tato propast kvůli horečné aktivitě v online prostředí během covidových let a stále většího potenciálu technologií zvětšila někde až na pětinásobek.

adam-lescisin2

Foto: Accenture

Adam Leščišin, Financial Services Technology Strategy & Advisory Lead v Accenture

Kdo se zdráhá do digitálního světa investovat, tak riskuje, že zůstane pozadu, neboť podle studie je velmi pravděpodobné, že už v roce 2030 se lidské životy budou odehrávat hned v několika světech najednou. A to nejen v realitě, kterou všichni známe, ale také v mnoha digitálních či takzvaných virt-real světech, což je kombinace fyzického a digitálního světa.

Průzkum Accenture vznikal na základě kombinace různých zdrojů informací a výstupů. Prvním je externí poradní orgán sestavený z více než dvacítky osobností z veřejného i soukromého sektoru, akademické sféry, prostředí rizikového kapitálu a byznysu. Dalším zdrojem byly rozhovory s technologickými vizionáři a průmyslovými experty. Kvantitu pak v analýze zastupoval globální průzkum mezi 24 tisíci spotřebiteli a 4 650 vysokými manažery ve 35 zemích a 23 průmyslových odvětvích. Na základě dat následně byly identifikovány čtyři hlavní technologické trendy, které shrnují pravděpodobný vývoj v příštích letech.

WebMe aneb Dostat se do metaverza

Dnešní firemní strategie jsou často vytvářeny pro včerejší internet. V případě konceptů metaverza a web3, o němž se hovoří zejména v souvislosti s decentralizací, kryptoměnami a technologií blockchain, máme co do činění s novou podobou internetu. Metaverzum bude spíše než nesourodou sbírku webů a aplikací představovat trvalé vícerozměrné prostředí, ve kterém bude pohyb z jednoho „místa“ na druhé stejně prostý jako přesun mezi dvěma místnostmi ve fyzickém světě.

Veškerá digitální přítomnost firem ale je založena a budována na podobě internetu, kdy naprosté většině platforem chybí interoperabilita a přenositelnost dat. Web3 se snaží tyto nedostatky odstranit a lze tak očekávat, že přítomnost a identita firem i jednotlivců v online prostředí dozná v budoucnu velkých změn. Z námi oslovených vedoucích pracovníků se 95 procent domnívá, že budoucí digitální platformy musí nabízet ucelené zážitky a zkušenosti a umožňovat interoperabilitu dat zákazníků napříč různými platformami a prostory.

Samotná hodnota metaverza a web3 bude záviset na tom, jak dobře spolu budou fungovat. Příkladem může být třeba právě zmíněný Decentraland, platforma kombinující prvky metaverza a web3, která otevírá zcela nové pole pro firemní prezentaci a byznys. Takřka vše v tomto umělém světě spadá do ranku NFT, což znamená možnost bezpečně prokázat vlastnictví aktiv. Uživatelé s nimi zároveň mohou nakládat v rámci Decentralandu i v oblastech vyvinutých jinými společnostmi.

Společnost Nike zase koncem loňského roku spustila na platformě Roblox virtuální svět Nikeland, který mimo jiné návštěvníkům umožňuje hrát různé hry. Fyzická aktivita v reálném světě zaznamenaná jejich telefony se posléze odrazí v umělém Nikelandu v podobě zvýšených výkonů jejich digitálních avatarů.

Programovatelný svět, personalizovaná planeta

S rozvojem nových technologií, jako jsou mobilní síť 5G, cloud, přirozené zpracování jazyka (NLP), všudypřítomný computing, rozšířená realita či chytré materiály, se digitální prostředí bude stále více prolínat s naším fyzickým světem. Tato prostředí budou přetvářet způsob, jímž lidé jednají, vnímají a komunikují, a jakou nad tím vším mají kontrolu. Zároveň získají možnost si tato prostředí upravit na míru.

Firmy si toho jsou dobře vědomy. Podle průzkumu až čtyři pětiny manažerů věří, že programování fyzického prostředí jim v oboru přinese konkurenční výhodu. Téměř všichni – 98 procent dotázaných – pak uvažují o nasazení rozšířené reality v následujících třech letech. K programovatelnému prostředí směřujeme již dlouho. Domovy jsme postupně zaplnili chytrými zařízeními, jejichž potenciál se díky rozvoji 5G sítí a ostatních technologií stále zvyšuje.

metaversefestival1

Foto: Decentraland

Takto může vypadat festival v metaverzu zvaném Decentraland

Napříč akademickou půdou i v samotných firmách se týmy výzkumníků zabývají využitím rozšířené reality, novými metodami výroby či chytrými materiály. Přestože některé firmy na tyto technologie pohlíží jako na samostatné a oddělené prvky, dohromady tvoří jeden velký celek s obrovským potenciálem možných využití.

Aby společnosti potenciálu technologií dokázaly využít, budou muset prvně vyřešit několik výzev spočívajících zejména v zajištění bezpečnosti a také interoperability a přenositelnosti dat. Většina firem totiž nebude technologie vyvíjet takzvaně in-house, proto je interoperabilita dat mezi produkty různých společností klíčovým faktorem. Všechna tato propojená chytrá zařízení, vytvářející pomyslný most mezi fyzickým a digitálním světem, mohou být navíc lákavá pro kyberútočníky. Čím více propojených zařízení bude, tím větší existuje bezpečnostní riziko.

Důležitá bude i vzájemná spolupráce firem, třeba skrze formování ekosystémových partnerství a vytvoření jasných standardů, jak by chytrá zařízení měla komunikovat. Příkladem je třeba Matter, aliance zformovaná před nedávnem Googlem, Applem, Amazonem a 200 dalšími společnostmi, jejímž cílem je certifikace zařízení pro chytrou domácnost standardem, který zaručí spolehlivost, bezpečné propojení a komunikaci jednotlivých produktů.

Aby umělé bylo autentické

V dnešním světě plném digitálních technologií si často klademe otázku, zda to, s čím přicházíme do styku, je reálné, nebo „udělané na počítači“, či dokonce „udělané počítači“. Pro firmy se umělá inteligence stává nepostradatelnou. Jí generované údaje v současnosti přesvědčivě odrážejí fyzický svět a firmy řeší, jak je využít ve prospěch svůj i svých zákazníků.

Jako každý nástroj se také umělá inteligence dá stejně dobře a účelně jak využít, tak i zneužít. Aby se firmy vyhnuly nebezpečí poškození své značky jen kvůli tomu, že jiní stejný nástroj zneužili k vytváření dezinformací či lží, klade se čím dál větší důraz na autenticitu a schopnost ji prokazatelně ověřit. Místo pouhého rozlišování, co je a co není skutečné, se tak i spotřebitelé budou více zabývat tím, co je a co není autentické. Že se jejich společnosti zavázaly k ověřování původu svých dat a řádnému využití umělé inteligence, potvrdilo v průzkumu 96 procent dotázaných manažerů.

Lze očekávat, že velká část zpráv či video obsahu bude ověřována skrze blockchain technologie.

Nepřekvapí, že v této oblasti jsou aktivní hlavně mediální společnosti, jak dokládá projekt Origin, pod nímž jsou podepsány firmy Microsoft, BBC, CBC a The New York Times. Cílem projektu je pomocí technologie distribuovaných záznamů (DLT) sledovat princip šíření dezinformací.

Autenticita je ale cennou komoditou i pro jednotlivce. Na to sází například služba Streambed, která umožňuje tvůrcům obsahu na sociálních sítích jednoduše „razit“ NFT. Služba pak pro toto NFT stanoví podmínky dalšího užití, případně spojí vlastníka s dalšími aktéry, kteří jsou ochotni za jeho NFT zaplatit licenci. Uživatel tak bude mít větší kontrolu nad tím, jakou formou a k jakým účelům je jím vytvořený obsah využíván.

Lze přitom očekávat, že velká část zpráv či video obsahu bude v budoucnu ověřována skrze blockchain technologie. Jelikož hrozí, že se firmy stále častěji budou potýkat s potenciálními dezinformacemi či deepfakes, ověřitelnost sdělení či obsahu se stane velice důležitým prvkem. A to nejen pro firmy samotné, ale i pro ostatní, kteří s nimi komunikují.

Vyřešení neřešitelného: nové stroje, nové možnosti

Příchod nové generace výpočetní techniky umožňuje společnostem napříč odvětvími naložit na procesory násobně větší úkoly. Nástroje jako kvantové počítače či biologií inspirované výpočetní techniky představily možnost řešit problémy, které byly pro dosavadní počítače neřešitelné. Nebo sice řešitelné, ale za takových nákladů, že to nedávalo ekonomický smysl.

Jakmile se tyto „velké výzvy“ stanou triviálními operacemi, fungování firem se zákonitě změní, ať už z hlediska spolupráce, konkurence, či přidané hodnoty. Kvantové počítače mají potenciál být doslova game-changer. Výrazně pomohou například v oblasti zpracování dat, jejichž množství má podle údajů společnosti IDC vzrůst v následujících třech letech na trojnásobek.

terraluna

Přečtěte si takéAnabáze historického kryptokrachu. Kdo a jak vydělal na pádu Terry, který se dlouho chystal?

Nebo mohou vyřešit takzvaný „problém obchodního cestujícího“ a výrazně tak přispět k optimalizaci logistiky a dodavatelského řetězce. Na tom, že dlouhodobý úspěch bude záviset na využití počítačů nové generace k řešení dosud neřešitelných problémů, se podle studie shodlo 94 procent manažerů.

Firmy disponující takovouto výpočetní silou mohou mít velkou konkurenční výhodu a některé si toho jsou velmi dobře vědomy. Jako příklad lze uvést automobilku Tesla a její superpočítač Dojo spuštěný v loňském roce. Úkolem tohoto stroje postaveného výhradně ve vlastní režii společnosti Elona Muska je učinit autonomní řízení realitou. Pomoci v tom má obrovská databáze jízdních údajů, které firma po léta sbírá ze svých vozů. Žádné tehdy dostupné čipy přitom podle Tesly nemohly zajistit výkon potřebný k učení palubních počítačů, a tak si ve firmě vyvinuli své vlastní.

Zajímavý příkladem z této oblasti je také projekt Folding@Home, který s pomocí výpočetní kapacity nabídnuté dobrovolníky provádí simulace skládání proteinů, což je nezbytná součást vývoje léčiv. V březnu 2020 se základna rozrostla na 400 tisíc počítačů, jejichž společný výkon umožnil simulovat a zmapovat strukturu viru Sars-Cov-2.

Jak je patrné, jsme svědky zrodu další generace internetu, která bude hnací silou nové vlny digitální transformace. Tyto děje do značné míry ovlivní naše životy, jak je známe, a dotknou se jednotlivců i globálních korporací. Pro firemní sektor je ale příprava a adaptace na nové pořádky naprosto klíčová. Přestože nám některé technologie mohou stále znít jako hudba vzdálené budoucnosti, opak je pravdou. A pokud chtějí firmy zůstat i nadále konkurenceschopné, musí začít brát technologie vážně a přemýšlet, jak je mohou využít pro větší efektivitu svého podnikání.

Partnerem článku je společnost Accenture. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Adam Leščišin

Adam Leščišin působí v Accenture na pozici Financial Services Technology Strategy & Advisory Lead pro Českou Republiku, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Zaměřuje se na technologické a organizační transformace, moderní enterprise architektury a pomáhá klientům s jejich přípravou, realizací a případně i nápravou. Má za sebou například digitální transformaci velké rumunské banky, několik výměn core banking systémů nebo přípravu a realizaci transformace operačního modelu banky, která jako první v ČR zavedla cloudové technologie do běžného provozu.

Adam Leščišin působí v Accenture na pozici Financial Services Technology Strategy & Advisory Lead pro Českou Republiku, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Zaměřuje se na technologické a organizační transformace, moderní enterprise architektury a pomáhá klientům s jejich přípravou, realizací a případně i nápravou. Má za sebou například digitální transformaci velké rumunské banky, několik výměn core banking systémů nebo přípravu a realizaci transformace operačního modelu banky, která jako první v ČR zavedla cloudové technologie do běžného provozu.