„V dětství jsem si oblíbila stanici Muzeum. Stála jsem tam na ochozu a pozorovala lidi. Později jsem metro i malovala. A nakonec jsem se dostala k tomu, že na něm pracuji,“ vypráví první architektka pražského dopravního podniku v jeho novodobé historii Anna Švarc v našem novém podcastu Město. V něm si povídáme o architektuře, urbanismu či dopravě se všemi, kdo města tvoří.
Anna Švarc má na starosti právě pražské metro, pracuje ale také na výstavbě vozoven, na nové podobě lanovky nebo na návrhu chystaného muzea autobusů. „Déčko teď tolik neřešíme. Co bylo aktuální, už běží, pracuje se ale na integraci umění na prvních pět stanic,“ líčí Švarc v novém díle podcastu Město. Ten si můžete pustit níže nebo ve vašich podcastových aplikacích včetně Spotify, Apple Podcastů, Google Podcastů či v audioformě na YouTube.
Stanice na čtvrté lince metra by měly být neutrální, definovat by je mělo právě až konkrétní umění. Modrá barva, která se hojně objevuje na vizualizacích, ustoupí. Ani áčko není podle Švarc všude zelené, béčko všude žluté a céčko červené.
„Ta barva se tam promítá, ale byl to prvoplánový koncept, který se hodně objevoval na začátku. Všichni viděli modrou barvu a ptali se, zda právě to je ten obsah,“ komentuje architektka s tím, že postupně na pražském dopravním podniku nacházejí sofistikovanější řešení než jen modrou barvu.
Metro je podle ní nejen dopravní prostředek, ale také kulturní záležitost. V devadesátých letech se tento přístup trochu vytratil, s déčkem se ale znovu vrací. Každá linka má podle Švarc také svoje světlé a méně povedené chvilky. Na áčku je tím pozitivním styl pop art, béčko má podle Švarc zase několik stanic, které působí jako šperky. A céčko je monumentální.
Anna Švarc dříve pracovala i na pražském Institutu plánování a rozvoje, k dopravě ji to ale vždy táhlo. Má ale také praxi z Londýna, kde se podílela na tvorbě manuálu pro zdejší metro. „Mám radost, že to, co se v manuálu definovalo, se teď postupně stává skutečností. V Praze nosí manuál v hlavě právě architekt metra,“ říká.
Jaké to je pracovat v podniku, který řeší hlavně technické stránky dopravy? „Dodnes si trochu připadám jako Alenka v říši divů, ale je to výborná zkušenost. Mám větší pojem o veřejné dopravě, zamilovala jsem se i do idey udržitelnosti ve městě. Nejde jen o architekturu a design, moje práce je o vyváženosti mezi provozem a uměním. Je to velký komplexní balíček. Baví mě to.“
Adam Rajnoha, CEO studia Yord, byl s kolegou Davidem Mařákem hostem druhého dílu TechCastu
Sdílet
Slovo metaverse se v posledních měsících stalo jedním z nejskloňovanějších výrazů v oblasti nových technologií. Pojem označující virtuální vesmíry, do značné míry propojené s trendy virtuální reality (VR) a rozšířené reality (AR), zpopularizoval Mark Zuckerberg, když loni na podzim Facebook přejmenoval na Meta Platforms a vyhlásil cíl takový vesmír vybudovat. Metaverza jsou tu ale ve skutečnosti už nějakou dobu a do trendu ve velkém vidí české studio Yord.
To začínalo s technologiemi, jako jsou právě VR a AR, a klientům u nás i za hranicemi Yord vymyslel i vytvořil v těchto oblastech mnoho řešení. Stále častěji se ale jeho zákazníci ptají na možnost vytvořit vlastní interaktivní metaverza. Yord proto taktéž začal pro své zákazníky vytvářet tyto virtuální prostory se vším všudy.
Metaverza na virtuální realitě v zásadě staví, ale v budoucnu mohou přinést o mnoho více než například hraní her s brýlemi na hlavě. Alespoň v to věří spoluzakladatelé Yordu, CEO Adam Rajnoha a CTO David Mařák. Ti byli hosty druhého dílu podcastu TechCast z dílny CzechCrunche. V něm se zajímavými osobnostmi rozebíráme technologie, které tvoří nebo teprve budou tvořit náš svět, a objasňujeme buzzwordy, jako je právě metaverse, blockchain nebo umělá inteligence.
Yord už má stovky zákazníků. V poslední době pracoval například na virtuálním prostoru pro setkávání zaměstnanců Deloitte. Pro mladoboleslavskou automobilku Škoda Auto zase vytvořil virtuální showroom, kde lze nahlédnout do technických detailů a rozvodů jejích vozů.
Jak Rajnoha, tak Mařák ale přiznávají, že celá myšlenka metaverza je i přes vizionářské nápady mnohých aktérů zatím velmi abstraktní. Pomalu si ale svou cestu do běžného užívání razí. „Fyzické vlastnictví už pro řadu lidí není to nejdůležitější. Zvykají si na to, že i digitální okolo nás má určitou hodnotu, s níž se je třeba naučit víc pracovat,“ říká Mařák a naráží na fakt, že se ve virtuálních vesmírech dají (typicky pomocí kryptoměn) například kupovat pozemky.
Ve vizi Marka Zuckerberga bychom se ale v budoucnu mohli v metaverzu také setkávat, sportovat, nakupovat… Zkrátka žít. Ze Zuckerbergovy původní prezentace se skoro mohlo zdát, že skutečný, fyzický život úplně zmizí. Rajnoha ale vidí celý koncept o něco méně dystopicky. „Začíná tu vznikat jakýsi dvojník skutečných životů. Nikdo ale neočekává, že budeme žít jen v metaverzu. Sami to vnímáme tak, že pomocí VR a AR naše životy posouváme dále, dáváme v nich nové možnosti,“ říká.
Meta však není jedinou velkou technologickou společností, která do tématu metaverse stále více proniká. Ve skutečnosti je to spíš naopak. Podle zakladatelů Yordu si důležitost virtuálních vesmírů uvědomuje každá velká technologická společnost, protože si nemůže dovolit propásnout nástup potenciálně nové platformy. Podobně jako různí výrobci následovali Apple v tvorbě dotykových telefonů, se teď může vydat celé technologické odvětví směrem do metaverza.
„Z applovské virtuální nebo rozšířené reality už je ale trochu chiméra.“
Otázkou zůstává, kdo přijde s produktem, který virtuální vesmíry promění podobně, jako iPhone proměnil svět mobilních zařízení. Mohl by to být ostatně znovu Apple. Jak v podcastu tvůrci Yordu připomněli, cupertinský gigant si před pár měsíci zaregistroval ochrannou známku RealityOS a spekulovalo se i o nových brýlích pro virtuální realitu z jeho dílen. „Z applovské virtuální nebo rozšířené reality už je ale trochu chiméra. Strategicky do tohoto odvětví šlapou se stejnou vervou i Snapchat nebo čínský WeChat. Bytedance, vlastník TikToku, zase nedávno koupil jednu z největších konkurencí Oculusu, startup Pico,“ říká Mařák.
Vtip je v tom, že odvětví metaverza je tak nové, že jednoznačný lídr v něm alespoň zatím neexistuje a každý z hráčů do něj vkládá pohled ze svého původního odvětví. Zakladatelé Yordu ale zároveň tvrdí, že může vzniknout zcela nový Apple nebo Facebook z řad startupů, které právě v posledních měsících vznikají a pro které je metaverse hlavním byznysem, nikoliv jen marketingovou hračkou.
Ze stran kritiků metaverza jsou někdy slyšet hlasy, že tolik zmiňované virtuální vesmíry jsou jen dalším stupněm již existujících světů z herního průmyslu. Jedním z lídrů v této oblasti je firma Epic Games, tvůrce herního hitu Fortnite. Ten už ostatně začal během pandemie pořádat přímo ve hře třeba virtuální koncerty.
„V Epic Games jsou experti na to, jak zabavit hráče. Myslím si, že značky budou do takových herních metaverzů vstupovat, než aby jen budovaly vlastní. Je třeba si položit otázku, co má největší hodnotu pro toho konzumenta. Herní svět takovou hodnotu přináší. Pokud jen někdo udělá metaverse jako obchoďák, tak je to odsouzené k zániku,“ říká Rajnoha.
Právě vstup značek do metaverza chce Yord zjednodušit, proto nedávno spustilo vlastní platformu Moya. Ta nabízí kompletní portfolio digitálních nástrojů, které firmy na vstup do metaverza potřebují. Největším technologickým tahákem příštích let ale dost možná nebudou virtuální světy jako takové, ale spíš řešení na rozšíření toho skutečného.
Pionýrem v této oblasti byly takzvané Google Glass, které už v roce 2014 tak trochu předběhly dobu. Rajnoha a Mařák věří, že podobné, ovšem dokonalejší brýle se softwarem, který obohatí interaktivními prvky svět okolo nás, budou zásadním prvkem technologického světa – i proto, že by v budoucnu měly být uživatelsky přívětivější.
„Nejspíš to budou brýle srovnatelné s těmi dioptrickými. Před patnácti lety jsme si také nedovedli představit, jak do našeho života zasáhnout mobilní telefony – a dívejte se dnes kolem sebe, když jedete tramvají,“ předpovídá Mařák. Jaké technologie budou virtuální či rozšířenou realitu definovat dál, je ale zatím spíš ve hvězdách.
Dalším krokem mohou být třeba kontaktní čočky, fungujících na podobných principech jako brýle. Ostatně již existují firmy, které na těchto zařízeních pracují. „Ultimátním cílem je pak napojit se přímo na nervový systém a svět okolo nás interaktivně rozproudit už jen díky hacknutí našich nervů. Ale to už je samozřejmě velké sci-fi,“ uzavírá Mařák.
V podcastu se také dozvíte:
Jaké jsou vlastně hranice mezi rozšířenou a virtuální realitou.
Co vyvíjel Yord pro pařížskou módní přehlídku.
Kdo bude podle šéfů Yordu etalonem ve světě virtuálních vesmírů.
Partnerem článku je studio Yord. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.