Oslavy historické události mohou mít mnoho podob – třeba i tu videoherní. Zrovna jako Bitva u Hořic 1423 od Petra Šimůnka, která právě vstoupila do předběžného přístupu na Steamu a připomíná výročí jednoho ze střetů husitských válek. Ale Jan Žižka by asi koukal, kdyby viděl, jak odlehčená může krvavá česká historie v herním podání být.

Hořice na Jičínsku v těchto dnech slaví velké výročí. Před šesti sty lety tam koncem dubna Jan Žižka a jeho orebité vypráskali vojsko katolické šlechty. V nové české hře od jediného vývojáře Petra Šimůnka si jedno z mnoha Žižkových vítězství a dějinné události okolo něj připomenete. Nicméně žádné velení sešikovaným cepníkům, vozovým hradbám a obrněným jezdcům nečekejte.

Bitva u Hořic 1423 je až dětsky jednoduchá hříčka, kterou si za ani ne šest eur můžete před ostrým vydáním vyzkoušet. A to jak sami, tak v kooperativním režimu. Třeba i ve dvou na jedné klávesnici, celkem až ve čtyřech hráčích. Skládá se z několika miniher, ve kterých sice občas zkřížíte meče s nepřáteli, ale jinak budete prostě pobíhat po roztomile stylizovaných Hořicích a sbírat mince nebo pivo. Anebo i závodit.

„Snažil jsem se, aby na hráče během hraní vyzařovala pohoda. Aby si odpočinuli od svých problémů a aby mohli hru hrát se svými blízkými nebo těmi nejmenšími. A také mám rád dějepis a je to velké výročí v mém rodném městě,“ popisuje pro CzechCrunch zrod hry autor. Ale roli hrála i tak trochu únava z dosavadní tvorby. Husitská videohra není prvním Šimůnkovým projektem.

Pětadvacetiletý vývojář je totiž v herní komunitě známý coby tvůrce série Engine Evolution. Online závodů, které se snaží pokrýt 150 let historie nasáklé benzinem od prvních motorek až po moderní formule. A které už nasčítaly 850 tisíc stažení zdarma. „Jenže mě už trochu začínalo štvát, že hru hejtovali lidé, co za ni nedali ani korunu, a ještě kazili zážitek ostatním. Tak jsem chtěl zkusit udělat hru placenou, abych byl moudřejší a rozhodl se, co chci dál dělat,“ vysvětluje.

Bitva u Hořic je pro Šimůnka také příjemným výletem do středověku, který chce ukazovat nejen ve válečné vřavě. „Ono se toho o samotné události moc neví. Tak to pro mě byla příležitost popsat bitvu z pozice běžných lidí a vyzdvihnout přehlížené aspekty. Lidé museli sehnat jídlo, padlé vojáky bylo potřeba pohřbít,“ přibližuje autor. Hra tak vedle extrémně odlehčené hratelnosti obsahuje i historické anekdoty, které různé aktivity a dějinné okamžiky hráčům přibližují.

Byť je Bitva u Hořic 1423 primárně Šimůnkovým dílem, úplně sám na ni nebyl. V rodném městě získal učeného spojence. Historické souvislosti a detaily se jako student na gymnáziu dozvídal z výkladu oblíbeného (a váženého, loni se stal osobností města) pedagoga Jana Tomíčka, se kterým i následný vývoj hry konzultoval. Další odbornou inspiraci pak mladý programátor a podnikatel načerpal třeba na besedě se známým historikem Petrem Čornejem.

„Nejvíce jsem si lámal hlavu s tím, jak Hořice vymodelovat. Nejstarší mapa je stará asi 150 let a je poměrně amatérská. Není snad ani pět domů, o kterých by se z té doby dalo něco říct. Tak jsem přistoupil na kompromis, že některé budovy kopírují dnešní situaci,“ přibližuje Šimůnek úskalí vývoje historické hry. Ale díky tomu si zase Hořičáci místa ve hře mohou spojit se současnou podobou obce.

Foto: Petr Šimůnek

Bitvu u Hořic 1423 si užijete sami i v kooperaci s dalšími hráči

Kromě historických konzultací byste pak v Bitvě u Hořic 1423 našli ještě další vklad od jiných autorů. Šimůnek je totiž hlavně programátor, a tak se věnuje spíš kódu a například trojrozměrné modely do hry kupuje od externích tvůrců. To je v herní tvorbě běžná praxe – však na vytváření modelů a obsahu pro jiné hry vybudovalo úspěch i zlínské studio Polyperfect zakladatele Pavla Nováka.

Své vývojářské dovednosti Petr Šimůnek už piloval na zmiňované sérii Engine Evolution, od vozového parku je to ale k vozové hradbě přece jen skok. „Spousta práce byla podobná, například návrh uživatelského rozhraní nebo optimalizace. Ale u Bitvy u Hořic jsem si hned na začátku rozvázal ruce a usnadnil vývoj zvolením izometrické perspektivy,“ popisuje rozdíly ve vývoji „šikmo seshora“ viděné husitské hříčky a přece jen realističtěji vypadajících závodů.

Jak se zkušenosti s tvorbou motoristické videohry promítly do Bitvy u Hořic 1423, můžete už sami vyzkoušet v předběžném přístupu na Steamu. Tedy ve veřejně dostupné variantě hry, na níž se ale ještě bude nějakou dobu pracovat. A do které se může dostat nový obsah i podle zpětné vazby prvních hráčů. „Jako nejpravděpodobnější vidím vydání plné verze přesně za rok na další výročí,“ říká Šimůnek s dodatkem, že hra by se z PC mohla podívat i na konzole.

Nenáročné, ale roztomilé zpracování husitských válek je pak jen dalším krůčkem v Šimůnkově herní kariéře. Série Engine Evolution prý bude ještě pár let pokračovat, autor by se však rád od závodních her posunul dál. Proto už teď vedle Bitvy u Hořic 1423 vznikají další projekty. A to nejen čistě videoherní. „Videohry jsou fajn, ale málokdy nějaká hra někomu opravdu pomůže například v práci,“ říká Šimůnek.

„Jeden z mých prototypů je tak systém na efektivní tvorbu grafiky pro všechny moje aktivity,“ přibližuje vývojář. Ale rozjetých projektů má Šimůnek mnohem více. „Jako koníčky mám ještě doktorát na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a politiku, ale doufám, že mě nikdy ani jedno z toho živit nebude,“ přidává s úsměvem k výčtu svých činností.

Bitva u Hořic 1423 je mimochodem v krátké době už třetí hrou s husitskou tematikou, kterou vyvíjí či vyvíjel jediný srdcař. Nedávno svou kališnickou variaci na Warcraft 3 ukázal Jan Vodička se strategií Písně z Kalicha. Už na podzim vyšel titul s nádechem temného fantasy 1428: Shadows over Silesia od Petra Kubíčka, ten však následně zakotvil v Ingame Studios, tedy u autorů nedávno vydané akce Rockay City s Chuckem Norrisem.

Vidí svou tvorbu jako cestu hlouběji do videoherního průmyslu a také třeba nějakého většího studia i Petr Šimůnek? „Do cizí firmy bych nikdy jít pracovat nemohl. A do herního studia už vůbec ne, na to mám moc vlastních názorů. Celkově si na podnikání nejvíc cením svobody, že mohu dělat co chci a zodpovídám sám za sebe,“ uzavírá.