V Praze odstartoval superrychlý rozvoz Grovy. Do konce roku chce mít tisíce zaměstnanců a rozšířit se po republice

Iva BrejlováIva Brejlová

grovy_regular

Foto: Grovy

Zakladatelé startupu Grovy, který se nově rozjíždí i v Praze

Čtvrthodinka je moc. Od naklikání nákupu v telefonu po jeho převzetí od kurýra má uplynout maximálně deset minut, věří firma Grovy. A víme, že to funguje i v Praze, hlásí teď navíc. V posledních týdnech si tu německá služba odzkoušela, jak její koncept zapadne do českého hlavního města. Se zkušeností přibližně od stovky zákazníků – zatím hlavně z řad rodiny a známých – jde právě do ostrého provozu.

Centrum Prahy začali obsazovat zelení poslíčci na elektrokolech, elektroskútrech a v některých případech v elektrických autech. Zatím jich je několik desítek a pohybují se po Praze 1, 2, části té třetí a nepřekvapivě také v částech Karlína. Během tří až šesti měsíců mají být k vidění po celém městě a jejich počet se rozroste na stovky. Rozhodně u toho budou v pohybu. Na to, aby udělali svou práci, mají vždy jen pár minut.

Společnost Grovy s desetiminutovým limitem nepřišla náhodně. Podobně funguje už v některých městech Německa a Rumunska a věří, že s ním obsadí i region střední a východní Evropy. Česko se řadí k prvním z trhů, na které teď vstupuje. Nezačíná tu přitom úplně od nuly. Grovy se totiž právě spojilo s Freš Delivery, což je služba, která v části Prahy fungovala od července. Její specialitou byla dovážka zboží do 15 minut. Koupí služby Freš teď Grovy přebírá jak její zaměstnance, tak zákazníky, které přesměruje na vlastní aplikaci.

Navíc tu má místní podporu v zádech. Je jí fond Lighthouse Ventures, který firmě poslal 75 milionů korun. „Nechtěli jsme mít od začátku tisíce uživatelů. Chtěli jsme si vyzkoušet službu jako takovou. Od února ale začínáme s marketingem a chceme mít tolik zákazníků, kolik je jen možných,“ popisuje Justin Adam, CEO a spoluzakladatel Grovy. Aby toho firma dosáhla, bude se masivně objevovat na sociálních sítích, ale třeba i u influencerů. Od podzimu se chce začít rozšiřovat do dalších velkých měst Česka, pro začátek mluví o Brně a Ostravě.

grovy_kuryr

Služba Grovy slibuje výjimečně rychlé doručení

V příštích měsících bude mít Grovy do stovky zaměstnanců. Ke konci roku to ale mají být tisíce. Mimochodem, všichni mají být skutečně zaměstnaní, byť ne nutně na plný úvazek. „Chceme postavit stálý tým. V Německu máme 500 zaměstnanců a funguje to,“ říká Georgis Asmarome, další ze spoluzakladatelů.

Spoluzakladatele má startup celkem čtyři. Jsou jimi dvojice bratrů Thomas Asmarome a Georgis Asmarome spolu s Thomasem-Christianem Adamem a Justinem Adamem. Dva posledně jmenovaní sdílí pozici CEO.

Sekundy na nákup, minuty na doručení

Rychlost je všudypřítomná. Od chvíle, kdy vezme zákazník telefon do ruky s úmyslem objednat si, mají do reálného odkliknutí košíku uběhnout ideálně sekundy. Aby bylo něco takového možné, Grovy k nákupu zákazníkům dává nápovědu. Personalizovanou nabídku vyšperkovanou podle předchozích nákupů zákazníka bude doprovázet i ta, která se odráží třeba od denní doby. Ráno budete asi potřebovat pečivo na snídani. Před večeří možná mléko, maso a těstoviny.

Nebo ještě svižněji – Grovy nabízí hned v úvodu aplikace pro objednávání několik nálad, ze kterých si zákazník může vybrat. Aby na co nejmenší počet kliků dokázal provést objednávku podle toho, jak se zrovna cítí nebo co možná bude dělat. Nálada na Netflix? Tady máte chipsy, čokoládu, nějakou z oblíbených limonád, víno nebo zmrzlinu. Párty? Nebo snad kocovina? Asi víte, co tu čekat. Objednat se dá i jedním klikem.

To pravé kouzlo s časem se ale děje ve skladech. Tedy v takzvaných obchodech pro poslíčky, které Grovy někdy označuje jako dark story. To proto, že pro obyčejné lidi z ulice přístupné nejsou. Tady fungují zaměstnanci s označením picker, tedy něco jako sběrači, kteří mají na shromáždění jedné objednávky devadesát sekund. „Systém vám přesně ukáže, kudy jít. A pak ty věci jen posbíráte. V naprosté většině případů to člověk v těch devadesáti sekundách stihne úplně bez problémů. Není to stres. A není to ani žádný závod,“ popisuje Thomas-Christian Adam.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nákup sběrači odevzdávají kurýrům. Ti mají osm minut na samotné doručení. Ani tady nemá jít o závod, můžou totiž spoléhat na to, že obchody jsou po městech rozmístěné tak, aby byly k obsluhovaným adresám vždycky blízko. Ke konci roku jich bude v Praze něco mezi sedmi a deseti. Rozprostřených tak, aby od sebe byly ideální dva kilometry, maximálně pak pět.

Kurýři se mezi nimi mají pohybovat výhradně na elektrické variantě dopravních prostředků – kolech, skútrech, případně v zimě v autech. „Vlastně je to i byznysově výhodnější a levnější než živit klasické benzínové vozy,“ říká Thomas Asmarome. Navíc se tím firma vyhne některým restrikcím spojeným s klasickými auty a vyřeší parkování.

Naučíme lidi nakupovat

Pokud pro vás nákup znamená naplnit tašku a později lednici na několik dní dopředu, pak nakupujete podle spoluzakladatelů Grovy oldschoolově. „Podle výzkumů se jen v Německu vyhodí dvanáct miliard tun jídla každý rok. Půlka z toho z domácností. Lidi toho prostě nakupují zbytečně moc, každý týden. My chceme, aby si zákazník koupil, co potřebuje jen na dnešek. Maximálně na zítřek. Jak to spotřebuje, může přeci nakupovat znovu,“ popisuje Thomas Asmarome.

Na zkušebních zákaznících v Česku to prý funguje. Lidé, kteří dosud službu v Praze zkoušeli, s Grovy skutečně nakupují dvakrát do týdne. Pickeři tak dávají dohromady košíky o průměrně sedmi až deseti produktech a celkové hodnotě zhruba 450 až 550 korun. Ale jsou zákazníci, kteří si objednají třeba jen tři položky. Což je mimochodem množství, která při nakupování poslíčka v obchodě zabere méně než třicet sekund.

grovy-delivery-area-prague

Foto: Grovy

Grovy začalo s centrem Prahy a postupně se rozšiřuje dál

Grovy cílí na ty, kteří si beztak jídlo objednávají, zatím spíš ve formě toho hotového. Zákazníkem bude pravděpodobně člověk s vyšším příjmem. Ale i mladé rodiny do čtyřiceti let s jedním nebo dvěma dětmi. „A všechny je budeme učit nakupovat dvakrát týdně,“ usmívá se Justin Adam.

Nebo ještě víckrát. Podle toho jak už v zahraničí lidé Grovy používají, nejde zdaleka jen o nákupy domů. Občas jsou zákazníky zaměstnanci v restauracích nebo hotelích, kterým například právě došla důležitá surovina. Častěji ale prostě lidé mimo práci. Třeba pořadatelé nebo účastníci domácích oslav, kteří podle toho i plní své košíky.

„V létě naše objednávky narůstají, protože se spousta lidí pohybuje venku nebo jdou třeba z práce rovnou na párty. Mladí si často kupují něco na večer. A ano, bývá to alkohol, víno a podobné zboží,“ doplňuje Thomas Christian Adam. Nebo třeba ženské hygienické produkty, kde se hodí řádově minutové doručení. Podobným směrem by se segment měl brzy rozšířit o léky a další farmaceutické zboží, o jehož registraci se firma aktuálně snaží.

Život bez lednice

„Chceme zkrátka pokrývat nákupy v případech nouze, ty impulzivní, ale i běžné nákupy potravin. Podle dat z Německa a Rumunska už víme, že se spousta lidí odklání od velkých nákupů k těm našim,“ přibližuje Georgis Asmarome. Pokud by se Grovy podařilo opravdu ovlivnit nákupní chování lidí, má ovšem ještě daleko větší plány.

Dlouhodobým záměrem mladé firmy je totiž kompletně své zákazníky zbavit ledničky. „Víme, že to není tak jednoduché. Ale pokud nakupujete opravdu jen to, co potřebujete zrovna teď, lednici zkrátka nepotřebujete,“ říká Thomas Christian Adam. Grovy ekologii zmiňuje v mnoha částech svého byznysu. Kromě samotného rozvozu, při kterém má být CO2 neutrální, si chce ekologickou stopu držet mimo jiné i při nabídkách zlevněných tašek se zbožím, které bude brzy procházet.

Celkově se firma vidí jako lídr v oblasti střední a východní Evropy. Startup sídlí ve Frankfurtu, funguje i ve zmíněném Rumunsku a kromě Česka hodlá obsadit v první vlně ještě Polsko a Maďarsko. A právě výsledky z míst, kde už působí, zaujaly český Lighthouse Ventures. „Během pár týdnů dosáhli úspěchu, který by normálnímu potravinářskému řetězci trval rok,“ okomentoval investici fondu Michal Zálešák, jeho řídící partner. 

Města jako Bukurešť, Praha a Varšava mají podle zakladatelů Grovy perfektní kombinaci vysoké hustoty obyvatelstva, relativně mladé a digitálně orientované populace a levnější pracovní síly.

Partnerem článku je společnost Grovy. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Dánský startup zajišťuje chytrou evidenci firemních výdajů. Pomáhá mu s tím i Čech Petr Janda coby technický ředitel

Iva BrejlováIva Brejlová

Petr Janda PleoStory

Foto: Pleo/CzechCrunch

Petr Janda, CTO společnosti Pleo

0Zobrazit komentáře

Je to rok, co působí na pozici technického ředitele dánské společnosti Pleo. Když přitom Petr Janda do firmy nastupoval, měl vypomoct jen s několika projekty. Nadchla ho ale tamní struktura a způsob, jakým se ve startupu, který vymyslel chytré sledování firemních výdajů, řeší práce. A tak zůstal. A zřejmě není nadšený sám – Pleo právě nabralo investici ve výši 200 milionů dolarů, která vystřelila jeho hodnotu na 4,7 miliardy. To je v přepočtu víc než 103 miliard korun. Už s tou předchozí se přitom startup stal evropským fintechovým jednorožcem.

Když spolu hovoříme, omlouvá se, že některé obchodní výrazy možná bude využívat v angličtině. V češtině, dá se říct, totiž Petr Janda nikdy pořádně nepracoval. Za to stihl svou kariéru v několika firmách vybudovat rychleji, než by se to mnohým podařilo v jedné. A ani jednou přitom nedělal pracovní pohovor.

Čím to? „Zažil jsem pět nebo šest skoků, které mě hodně posunuly dál. Jestli měly něco společného, pak to, že jsem se vnořil do něčeho, o čem jsem v tu chvíli nevěděl, jak to vyřeším. Znělo mi to zajímavě,“ popisuje Petr Janda, momentálně CTO úspěšného dánského jednorožce, a nepřestává se u toho usmívat.

„Častokrát další krok není až tak daleko, jak si lidi myslí. Je to spíš o tom, si pro to zajít. Trochu zaexperimentovat. A vyjít ze své komfortní zóny. Každý krok může rozšířit vaše schopnosti. Tak proč to nezkusit,“ říká.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Všechny tyto rady sice znějí trochu jako klišé nebo motivační citáty, šestatřicetiletý Janda si je ale doopravdy zažil. Firemní zkušenost z Česka přitom prakticky vynechal. V tuzemsku se pohyboval jen v malých startupech a pak s plánem pořádně rozjet vlastní podnik odjel do Londýna. Když mu ale došly peníze, kývl na tříměsíční pomoc na pozici vývojáře v technologické firmě GWI. Pak v ní dostal na starost tým skoro sedmdesáti lidí, a nakonec pozici CTO.

Tyto tři měsíce v GWI skončily po pěti letech, kdy se Janda s manželkou rozhodli přesunout do Dánska. „Vždycky v žertu říkám, že v Británii má každý nějakou expirační dobu. A my tam byli asi šest let. Řešili jsme jen, jestli to bude Česko nebo Dánsko. A kvůli dostupnější angličtině a dalším možnostem jsme zvolili druhou variantu,“ vysvětluje. Z Dánska totiž jeho manželka pochází.

Pleo

Foto: Pleo/CzechCrunch

Pleo se řadí k rychle rostoucím fintechům

Původním plánem bylo založit tu další firmu. To ale změnila jedna gratulace zaslaná přes LinkedIn. Janda ji směřoval Jeppe Rindomovi, spoluzakladateli jemu tehdy ještě neznámé společnosti Pleo. To proto, že firma získala peníze od stejného investora jako kdysi on s vlastním projektem.

Gratulace rozhýbala bližší vztahy, které ho dovedly až do práce v Pleu. Když měla firma problém s datovými systémy, souhlasil, že na pár měsíců vypomůže s rozjetím několika týmů. Rok na se opět ocitl v pozici CTO. V Pleu ji převzal rovnou od spoluzakladatele firmy Niccoly Perry.

„Říkal, proč by měl vést ten tým dál on, když já jsem měl v té době trochu víc zkušeností z předchozího startupu,“ krčí rameny Janda. Teď šéfuje zhruba 150 lidem pracujícím v celkem dvaceti šesti různých týmech, které sídlí v mnoha zemích Evropy.

Další investice jsme nepotřebovali

Pleo aktuálně Janda pomohl dovést ke zmíněné investici 200 milionů dolarů, tedy v přepočtu asi 4,4 miliardy korun, jež přišla pouhý půlrok po předchozí finanční injekci ve výši 150 milionů dolarů. Ta přitom byla vůbec největším přílivem peněz v rámci series C do jakéhokoliv dánského startupu a právě ona Pleo orazítkovala statutem jednorožce s hodnotou 1,7 miliardy dolarů.

Teď už je jeho hodnota skoro trojnásobná. Peníze posílá skupina investorů vedená fondy Coatue Management a Alkeon Capital. „Ve skutečnosti jsme letos už nepotřebovali další investice, ale v rámci Series C byla taková poptávka, že umožnila toto rozšíření. Máme velké ambice dál v Evropě růst,“ řekl k prosincovému oznámení Jeppe Rindom, spoluzakladatel a CEO Pleo.

To se řadí k fintechovým nápadům, o které je nejen v Evropě aktuálně velký zájem. Jeho řešení na hlídání firemních výdajů, si lze zjednodušeně představit jako chytrou platební kartu provázanou s účetním softwarem, automatickým reportováním výdajů nebo grafickým zobrazením firemních útrat.

Karta může být skutečná nebo virtuální. Pro každého uživatele, tedy zaměstnance, jde přitom nastavit různé limity – a to na jednu útratu, den nebo třeba měsíc. Ale především je možné s každým zaplacením nechat systém samotný třídit útraty do kategorií a nechat software dál s nimi automaticky pracovat.

Reálně tak pokud třeba chce zaměstnanec pozvat firemního partnera na oběd, stačí zaplatit Pleo kartou (ve skutečnosti ji firma vyrobila ve spolupráci s Mastercard) a do aplikace vyfotit účtenku. A dál se o nic nestará ani zaměstnanec, a po schválení ani účetní.

Systém funguje podobně, pokud je potřeba něco zaplatit vlastními penězi – takzvaně z kapsy – ať už jde o hotovost nebo třeba soukromou platební kartu. Nebo vykázat nacestované kilometry. Případně zajistit proplacení faktury, která do firmy přijde. „Je to mnohem širší koncept. Dá se říct, že pomáháme firmám posouvat peníze. Mezi kartami, bankami a dalšími finančními institucemi,“ říká Janda.

Integrovali jsme se hluboko

Ve skutečnosti se podle něj takové systémy s fintechem jen špatně slučují – jsou totiž dvacet až třicet let staré. „Taková infrastruktura vytváří spoustu různých limitací. A ty brání moderním fintech firmám vytvořit zážitek, který by pro zákazníky chtěly. My jsme si velkou část technické infrastruktury ve firmě vybudovali sami. Integrovali jsme se relativně hluboko do finančního ekosystému a vytvořili si partnerství s Mastercard, bankami a zpracovateli transakcí. To nám dává mnohem větší možnosti,“ říká Janda.

Služby Plea aktuálně používá přes dvacet tisíc firem a jejich počet rychle stoupá. Jen za posledního čtvrt roku o tři tisícovky. A každý měsíc o další tisícovku. Ale trh je mnohem větší, věří Janda.

„Samozřejmě nejsme jediní, kteří si toho všimli. Pleo na tom pracuje už šest let, takže nějaký náskok na trhu máme. Ale hrnou se do něj velké firmy třeba typu Revolut. A proto vidíme obrovský příliv peněz ze strany venture kapitálu. Je několik firem ve Spojených státech, které získaly ještě víc peněz s ještě větší valuací. Poptávka je obrovská a my musíme expandovat co nejrychleji a co nejdál,“ vysvětluje.

Prodáváme zplnomocnění a kulturu

Jenže ještě jedna část této společnosti je pro úspěch podstatná, a pro Jandu důvodem, proč tu zůstal. „Často říkáme, že se snažíme s prodávaným řešením exportovat trochu naší firemní kultury. Prodávat hodnoty, aby i další společnosti věřily svým zaměstnancům. Prodáváme zplnomocnění a kulturu,“ říká.

Popisuje, že právě dánská firemní kultura – hlavně ta z Plea – je také to, co ho nejvíce oslovuje. Vysvětluje ji jako plochou strukturu, která ho nechala propracovat se až k jejímu vedení. To ho nadchlo.

Trh se zkomplikoval, je náročnější lidi najít. Popisují to jako talentovou válku, není to daleko od pravdy.

„Nevím, jak moc je to severská kultura. Nebo Pleo. Nebo jestli je to vliv toho, že v Pleu fungují lidi ze zhruba padesáti zemí. Ale celé je to založené na ponechání pravomocí týmu,“ popisuje Janda. Říká, že úkoly nezadává, ale konzultuje projekty. Rozhodnutí přenechává dalším.

„Takový způsob vedení je dost jiný než klasické zadávání práce seshora. K tomu je severská kultura rezistentní. Člověk si musí najít způsob, jak hromadně ovlivňovat myšlení lidí, aniž by říkal, co všechno mají přesně dělat,“ doplňuje.

Růst na dvojnásobek lidí? Rozumný kompromis

Ještě v létě měla firma Pleo 330 zaměstnanců. Teď je jich 450 a dál roste. Funguje v šesti evropských kancelářích v Londýně, Stockholmu, Berlíně, Madridu, Lisabonu a Kodani. Pracovníci jsou ale i z dalších států, včetně několika z Česka. Janda zdůrazňuje, že přístup firmy něco takového umožňoval už od začátku.

„Evropa se ale za poslední rok a půl hodně změnila. Vidíme obrovský příliv firem a nabídek, které kontinentem cestují. Teď mají lidé nabídky z Londýna, Spojených států nebo z různých částí Evropy – a trh se zkomplikoval, je náročnější lidi najít. Když to někteří lidé popisují jako talentovou válku, myslím, že to není příliš daleko od pravdy,“ říká.

Jak rychle se tedy Pleu podaří rozšiřovat, není jisté, ale jeho ambicí je každý rok vyrůst na dvojnásobek. Tedy zhruba za rok se přiblížit tisícovce zaměstnanců. „Je to hodně ambiciózní. Ale ten komerční potenciál vidíme, trh je otevřený. Naprostá většina firem řeší svoje výdaje přes nějaké jednoduché tabulky. Tak je to spíš o tom, jak efektivně dokážeme dostat kvalitní lidi do firmy. A dvojnásobek nám přijde jako rozumný kompromis,“ říká Janda.