Více než 567 tisíc jízd, které uskutečnilo celkem třicet čtyři tisíc lidí – a 34,4 milionu najetých kilometrů. Podle dat Prahy si lidé v hlavním městě na využívání sdílených kol jako doplňku k MHD nebo místo auta zvykli. Podle předchozích zkušeností ale něco takového funguje jen do té míry, do jaké sdílené prostředky nepřekážejí ostatním – a jednotlivé radnice Prahy proto pro ně ve spolupráci s firmami budují stanicový systém. Když budou stanoviště fungovat a úspěšně se rozšiřovat, prostor by mohl být na několikanásobek současného počtu kol, myslí si Nextbike, jeden z provozovatelů.

Ten aktuálně provozuje 1 500 kol ve více než šesti stovkách stanic. Letos chce počet míst, kde je lze zaparkovat, navýšit na 800. „Pokud ale v budoucnu budou ve městě tři tisíce takových stanovišť, využití tu může najít až deset tisíc sdílených kol,“ odhaduje šéf operací Nextbiku Tomáš Karpov, který má na starosti právě provoz kol v Praze. Vysvětluje, že dohody s radnicemi obsahují jak pravidla pro ně, tak závazek městských částí k aktivní spolupráci na budování infrastruktury.

Další stanice pak budují Rekola, která aktuálně v Praze také provozují okolo 1 500 kol. Řadu parkovacích prostor mají obě firmy společné, v částech Prahy pak mají Rekola takzvané freefloat parkování – tedy kdekoliv. Zájem na tom udržovat sdílená kola na konkrétních místech mají města i firmy. Na městské části běžně chodily stížnosti, kde všude sdílené prostředky překážejí. Chodci o ně dosud v některých místech zakopávají nebo se je rovnou snaží z veřejného prostoru odstranit.

Někteří je zřejmě snášejí ještě hůř, a tak v minulosti tyto dopravní prostředky končily ve Vltavě, Rokytce, mimo Prahu je lovili z Labe nebo sundávali ze stromů. Běžněji překážejí v silnicích nebo příliš blízko k nim, rozbité někdy zůstávají na krajích chodníků. A mimo Česko třeba ve francouzském Lyonu z třísetmetrového úseku řeky před třemi roky lovili ekologičtí aktivisté více než stovku koloběžek.

Nicméně zajistit pro ně místo vyžaduje spolupráci provozovatelů, města nebo městské části, policie i technické správy komunikací. Ta musí projekt zařadit do svého plánu. K tomu je často třeba zajistit souhlas ještě dalších orgánů. A tak například než zavedly takzvané parkovací mikrozóny části Prahy 8, dohadovaly se na tom všechny strany celkem dva a půl roku. Dlouho se čeká i dál.

Přesto už má konkrétně Praha i přes několik let dlouhé problémy s překážejícími prostředky v posledních letech ke sdíleným kolům pozitivní přístup. Letos prodloužila pilotní projekt, během kterého nabídla obyvatelům, kteří mají platný kupón v Lítačce na hromadnou dopravu, dvakrát denně 15 minut na sdíleném kole zdarma.

Kola poskytují Rekola a Nextbike, město jim za to platí necelých deset, respektive přes dvanáct korun v případě druhé společnosti za jednotlivou jízdu. Celkem město na krátké jízdy vyčlenilo 48 milionů korun. Podobně přistoupilo k cyklistům Brno, které na jízdy dalo přes dva miliony.

Podle dat Prahy loni lidé průměrně vykonali za každý den včetně zimních měsíců přes 1 500 jízd. Ale třeba v srpnu si kolo půjčilo víc než dvanáct tisíc lidí. Součástí dohody spolupráce s firmami je i skutečnost, že lépe pokryjí jednotlivé dopravní uzly. Aktuálně mají být kola dostupná u 87 procent všech stanic metra.