Lední medvěd se tu usídlil ani ne dva roky potom, co pražská zoo otevřela. Jejich chov je tu tak už od roku 1933. První medvěd sem mimochodem přišel z cirkusu. Od té doby zaznamenal pražský chov hned několik úspěchů, mezi nimi třeba i první mládě ledního medvěda, které bylo uměle odchované člověkem. Úspěchy a život zvířat doprovázel po celou dobu ten stejný pavilon, který je dnes nejstarším zařízením v zoo využívaným stále ke stejnému účelu. V mnoha ohledech nevhodné a zastaralé zázemí teď nahradí nový pavilon za tři čtvrtě miliardy korun.

Kromě toho, že má současný pavilon už svá léta, má ještě jeden problém. Je umístěný na jihovýchodním svahu, který patří k nejteplejším místům v zoo. Plán proto je, že se přesune na místo nejchladnější – tedy do severozápadního cípu areálu, nedaleko Gočárových domů, kde jsou pro to nejlepší podmínky. Výhodou má být to, že severozápadní vstup tím získá na atraktivitě a uleví tak vytíženému přístupu z Troji.

Medvědi budou mít v novém domově k dispozici dva velké výběhy s bazény, lidé je budou moci sledovat pod hladinou i nad ní. V zázemí pak vznikne také samostatný výběh, kde budou stavebně oddělené ubikace, aby samice mohla mít klid, který je nutný pro úspěšný odchov mláďat. A díky pavilonu s názvem Arktida přibude v Praze také nový druh – domov tu najdou tuleni obecní, které bude možné pozorovat z hlediště, ale také z nové restaurace. Ta by se měla zaměřit na speciality z mořských ryb.

Foto: Zoo Praha

Nový výběh dostane také nové technologie, z nichž nejpodstatnější je ta na čištění vody. Výtvarné pojetí expozic je pak spojené s příběhem Eskyma Welzla, českého dobrodruha, který strávil tři desítky let na Nové Sibiři. Připomenout ho má mezinárodně uznávaný ilustrátor a grafik Petr Sís.

Stavět by se mělo začít už letos. Ve výběrovém řízení na stavbu pavilonu uspěla firma Metrostav DIZ. Zoo plánuje staveniště předat v druhé polovině ledna, v březnu, spolu se začátkem nové sezóny, by mělo být poklepáno na základní kámen. Cena za nový pavilon se oproti původním předpokladům, podle kterých by vyšel na více než miliardu korun, snížila na 755 milionů. Dílem je to poklesem cen stavebních materiálů, dílem i to, že o realizaci stavby byl mezi firmami velký zájem.

Nový pavilon je podle ředitele zoo Miroslava Bobka nezbytný k tomu, aby chov ledních medvědů, který má v Praze tak velkou tradici, v zoo pokračoval. „Jistě, cena tohoto expozičního celku bude odpovídat vysokým nárokům, jimž bude muset dostát. Jenže zatímco v přírodě lední medvědy existenčně ohrožuje globální oteplování, v lidské péči je to právě náročnost a nákladnost jejich chovu,“ vylíčil Bobek před pár lety ve svém zápisníku.

Právě kvůli vysokým nákladům podle ředitele od osmdesátých let klesly počty bílých medvědů v zoologických zahradách na polovinu. „Náklady spojené s dalším chovem ledních medvědů v Praze však vedle mimořádné tradice ospravedlňují i jejich neradostné vyhlídky v tající Arktidě a radost i poučení, jež poskytují jak dětským, tak dospělým návštěvníkům,“ dodal Bobek.

Pavilon by měl v zoo zabírat přes osm tisíc metrů čtverečních a dostavěný by měl být za tři a půl roku. Návštěvníci pražské zoo by ho tak měli mít možnost navštívit v roce 2028.

Nároky na chov ledních medvědů se neustále zvyšují a pražská zoo se svým pavilonem dnes zastává z pětačtyřiceti sledovaných zařízení pětatřicáté místo. A to navzdory mnoha jeho slavným obyvatelům. Mezi ně patřila kromě první cirkusové medvědice Nory také Polárka, lední medvěd, který dal jméno mraženému smetanovému krému. Zmíněným prvním uměle odchovaným mládětem ledního medvěda se pak stala Sněhulka, která se narodila za okupace, v roce 1942. Pokud by nová expozice nevznikla, patrně by oblíbení medvědi ze zoo úplně zmizeli.