O nasazování umělé inteligence do firemních procesů mluví snad všichni. Ne každá firma je ale tak otevřená, aby reálně popsala konkrétní dopady a širší kontext, jak nástup těchto technologii ovlivňuje její byznys nebo například i počet členů týmu. O souvisejících zkušenostech se teď rozpovídal Dalibor Cicman, zakladatel slovenského fitness e-shopu GymBeam, který se řadí mezi největší online prodejce i u nás a jen loni utržil přes pět miliard korun.

„Aktuálně se v ekonomice děje to, že se nám daří zmenšovat velikost týmu a zvyšovat tržby, což bylo před pár lety téměř nemožné. Podle mého názoru je hlavním důvodem robotizace a velké jazykové modely,“ popsal Cicman na LinkedInu, kde ukázal i konkrétní čísla: zatímco například v loňském čtvrtém kvartálu v GymBeamu pracovalo 702 lidí, tržby dosáhly 218,5 milionu eur. Ve druhém čtvrtletí letošního roku to bylo 638 lidí a 247,6 milionu eur.

Jak vysvětluje Cicman pro CzechCrunch, robotizace firmě pomáhá v logistice a velké jazykové modely v kancelářských pozicích. „Tyto technologie nám umožňují automatizovat rutinní procesy, čímž zvyšujeme efektivitu a výkonnost na zaměstnance, což v konečném důsledku vede k růstu tržeb bez potřeby proporcionálního zvyšování počtu zaměstnanců,“ popisuje s tím, že stav není napříč všemi částmi firmy stejný – na některých odděleních počet lidí pořád stoupá, někde však signifikantně klesá, což se teď v rámci celkového počtu projevuje víc.

„Umělá inteligence spíše transformuje pracovní místa, a pokud je nahrazuje, tak spíše ta rutinní,“ pokračuje Cicman. V rámci logistiky a skladů GymBeam stále víc spoléhá na robotizaci, konkrétně například picking produktů, kdy manipulaci se zbožím dělají robotická ramena, lidé pak dělají primárně údržbu systému a opravy chyb.

„V e-commerce logistice se nám podařilo v posledních letech snížit náklady z 3,5 eura až na 0,8 eura na objednávku (v aktuálním přepočtu z 85 korun na 19 korun – pozn. red.), což považujeme za významnou konkurenční výhodu,“ doplňuje Cicman, který nedávno v podcastu Michala Ptáčka mluvil o tom, že s programováním prvních e-shopů začal už na střední a dnes vozí stovky zaměstnanců na teambuildingy soukromým letadlem.

Úspora 130 milionů na mzdách díky AI

Co se týče umělé inteligence, respektive velkých jazykových modelů, ty v GymBeamu nejvíc implementují v oblastech zákaznické podpory, překladů či tvorby obsahu jako jsou texty, grafiky a zvuk. „Zde naše odhady úspor jen díky umělé inteligenci dosahují přibližně 5,4 milionu eur (131 milionů korun) na mzdových nákladech v tomto roce,“ říká Cicman.

Aktuálně pak v rámci marketingu řeší nejvíc implementací i pro tvorbu videí, na menších IT projektech v GymBeamu testují tzv. vibe coding, tedy generování kódu pro programátory z jazykových modelů. Předpokladem je, že v průběhu několika let tyto nástroje půjde použít i na větší projekty. Kromě toho se pomocí AI agentů snaží automatizovat rutinní práci napříč všemi odděleními.

„To vede k masivní změně organizační struktury společnosti, kdy se snažíme poskytovat tzv. ‚Engineering Resources‘, tedy vývojáře softwaru specialistům mimo IT, aby byli v každodenním a úzkém kontaktu a nemuseli o to žádat jako o požadavek jiné oddělení,“ popisuje Cicman, podle kterého takto transformují IT oddělení. Kam až využívání umělé inteligence může zajít, si ale zatím netroufá říct.

„Je náročné předpovídat, jaké inovační řešení přinesou lídři trhu jako OpenAI, Google a Anthropic, a jak to budeme umět využít,“ říká Cicman. A následně doplňuje: „Z mého pohledu je podnikání především o vytváření hodnoty pro zákazníky s co nejmenším množstvím zdrojů. Umělá inteligence nám poskytuje příležitosti v té druhé části, a to v optimalizaci zdrojů při tvorbě zboží a služeb.“

Cicman přiznává, že interní vývoj firmě pomáhá i při vyjednávání s investory. Jak před časem psaly Seznam Zprávy, GymBeam hledá injekci ve výši 1,2 miliardy korun, investiční kolo se ale protahuje a zájemci mají postupně odpadávat. „Investoři hledají nejen růst, ale především dlouhodobě udržitelný zisk. Firma, která má optimalizované marže a jasnou konkurenční výhodu v podobě technologického náskoku, má přirozeně vyšší tržní hodnotu a silnější vyjednávací pozici pro investice,“ komentuje.

V rámci problematiky využívání umělé inteligence a jejím rostoucím vlivu na možnou zaměstnanost přitom vyvstává i otázka sociologického efektu na společnost. Podle Cicmana jde o fenomén, který pozorujeme dekády, kdy se pracovní síla přesouvá ze zemědělství do průmyslu, odsud do sektoru služeb a následně k výzkumu a vývoji.

„Umělá inteligence tento evoluční proces jen extrémně urychluje. Z dlouhodobého hlediska je to pro lidstvo přínosné, ale obávám se, jak rychle se lidé a organizační struktury dokážou těmto radikálním a rychlým změnám přizpůsobit. Je to něco, co lze přirovnat k průmyslové revoluci na steroidech,“ zamýšlí se Cicman, který dodává i doporučení: „Domnívám se, že v budoucnu bude zásadní zvýšený význam neustálého učení a flexibility jednotlivců v kontextu dynamických globálních změn.“