V USA zmírňují drogovou politiku a schvalují léčbu psychedelickými houbami. Jejich terapeutický vliv zkoumají i Češi

Psilocybinové houby se využívají například při terapeutickém sezení

0Zobrazit komentáře

V Česku je přistižení s malým množstvím kokainu či pervitinu klasifikováno jen jako přestupek. Ve Spojených státech však za stejný čin končí lidé běžně za mřížemi. Americká drogová politika ostatně patří mezi nejpřísnější na světě. Nesouhlas s tvrdými postihy běžných uživatelů nicméně vyjádřili minulý týden voliči ve státě Oregon.

Držení tzv. tvrdých drog zůstává i nadále ilegální, ale přistiženým budou hrozit pouze pokuty nebo nástup do léčby. Na západním pobřeží tak jako první ve Spojených státech přistupují k takto zásadnímu kroku, který vede od války proti drogám ke snížení rizik jejich užívání. Oregon se také stává prvním státem, kde bude možné užívat psilocybinové houby při terapeutickém sezení. Nová studie účinku hub při terapii se chystá také u nás.

Oregonský právní systém na držitele malého množství drog přestane nahlížet jako na pachatele trestného činu od únoru příštího roku. Za držení tvrdých drog pro vlastní užití bude po tomto datu pachateli hrozit pouze pokuta nebo nástup do odvykací léčby. Léčebny a další služby vedoucí k tzv. harm reduction, tedy snižování rizik užívání drog, budou financovány z daní za konopí, které bylo ve státě legalizováno v roce 2015.

Podle Oregonské komise pro trestní soudnictví se tak sníží odsouzení za držení drog skoro o 90 procent. Ušetřené peníze, které by jinak padly na stíhání a věznění uživatelů drog, budou, stejně jako desítky milionů dolarů z daní za marihuanu, použity na snížení rizik užívání drog.

cannabis

Už v 11 státech USA bude legální užívat marihuanu pro rekreační účely

Z výsledků voleb je patrné, že si stále více lidí přeje drogy dekriminalizovat, rozšiřovat právní možnosti bezpečného užití a zároveň předcházet tragickým případům. Kromě Oregonu liberalizuje drogovou politiku řada dalších amerických měst a států. Po letošních volbách bude legální užívat marihuanu pro rekreační účely v dalších pěti státech USA. Celkově tedy již v jedenácti.

Oregon navíc jako první zavádí léčbu psilocybinovými houbami. Ty však nebudou mít v devátém největším státu USA stejný status jako legální marihuana. Podávány budou pouze v licencovaných zařízeních v rámci psychedelické či psycholytické terapie.

Účinky hub zkoumají i Češi

Psychedelika se v klinickém výzkumu a psychoterapii legálně používala do poloviny 60. let 20. století. Rozvolněná éra hippies však vedla k tomu, že byly takřka všude postaveny mimo zákon a nadále používány pouze ilegálně. Dnes se vrací zpět do mezí zákona velmi opatrně.

V Česku například probíhá výzkum na poli psychedelických látek a jejich léčebného potenciálu v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ). „Podle nejnovějších vědeckých poznatků se ukazuje, že po odeznění akutních účinků některých psychedelik v rámci kontrolovaného sezení či asistované terapie dochází k téměř okamžitému zlepšení nálady, které může být průlomem v léčbě dlouhodobě depresivních pacientů,“ říká za tým výzkumníků Eva Césarová.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Výzkumy poukazují na to, že tyto látky vyvolávají neuroplastické změny v mozku, tedy vedou k přestavění mozkových sítí. Právě to zřejmě vede k jejich antidepresivním účinkům,“ dodává Césarová.

Jako první začali čeští vědci zkoumat ketamin, který má v nižších dávkách psychedelické účinky. O ketaminu je známo, že má významné antidepresivní účinky, a dokonce je v této souvislosti již registrovaným lékem. Další na pořadníku bude pravděpodobně MDMA, jehož druhá fáze klinického výzkumu v léčbě posttraumatické stresové poruchy přinesla převratné výsledky. Třetí fáze probíhá na co největším vzorku lidí na všech kontinentech. I v NUDZ.

Aktuálně je však novým žhavým kandidátem z celosvětového hlediska psilocybin, halucinogenní látka obsažená v houbách lysohlávkách. „Z dostupných klinických studií včetně těch realizovaných v NUDZ bylo prokázáno, že psilocybin je ve výzkumném i terapeutickém kontextu bezpečnou látkou pro podání lidem,“ popisuje Eva Césarová z NUDZ.

psilocybin

V americké státě Oregon povolují využití psilocybinových hub při terapiích

„Je tomu teprve pár týdnů nazpět, co byl v NUDZ psilocybin podán i pacientovi s diagnózou rezistentní deprese, což je jedna z podmínek aktuálně probíhajícího výzkumu potenciálu psilocybinu v léčbě deprese,“ doplňuje.

Studie, která nyní čeká v NUDZ v šuplíku, bude porovnávat účinky psilocybinu a ketaminu u 60 pacientů, u nichž opakovaně selhaly běžné způsoby léčby deprese. Na provedení výzkumu však chybí 30 milionů korun. Podpořit výzkum lze skrze PSYRES, Nadační fond pro výzkum psychedelik.

david-semerad

Přečtěte si takéDavid Semerád z STRV mění v USA investování do dobra. Jeho startup Kindest podpoří desítkami milionů korun CredoDavid Semerád z STRV mění v USA investování do dobra. Jeho startup Kindest podpoří desítkami milionů korun Credo

Čeští výzkumníci zkoumají také účinky psychoaktivního nápoje Ayahuasca přímo v brazilském pralese. Právě odtud totiž pochází liána, jež je jednou z přísad psychedelického nápoje. Na konci letošního roku by pak chtěli spustit mobilní aplikaci iTRIP, která má sloužit uživatelům k evidenci psychedelických zkušeností a výzkumníkům jako nástroj anonymního sběru dat.

Psychedelika už navíc nejsou pouze doménou vědeckých pracovišť a dalších odborníků či experimentátorů. Do vědy a duševního zdraví se rozhodla významněji investovat například tuzemská investiční skupina Miton, kterou zajímá například psychedeliky asistovaná psychoterapie.

Proto Miton investoval do první české psychedelické kliniky Psyon, kde se na tuto formu psychoterapie zaměřují. „Za léta, která jsem v byznysu, jsem potkal dost lidí s nalomeným duševním zdravím a na hranici vážných problémů na to, abych si řekl, že by se s tím mělo začít něco dělat,“ vysvětloval jednu z hlavních motivací investic do projektů zabývající se duševním zdravím Václav Štrupl z Mitonu.

Apple ukázal budoucnost svých počítačů s vlastním čipem M1. Nové MacBooky a Mac mini mají trojnásobný výkon

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

macbook-prom1-black

Foto: Apple

Apple vstupuje do nové počítačové éry

0Zobrazit komentáře

Co znamená procesor od Applu v počítačích Mac? Všechno. Přechod počítačů na zcela odlišnou architekturu sice znamená nutnost emulovat nekompatibilní software, ve všech ostatních ohledech má ale přinést výrazné změny k lepšímu. MacBooky se stejnými rozměry a váhou tak najednou nabídnou až několikanásobně vyšší výkon a zároveň přitom vydrží déle na baterii. A nesmíme zapomenout na to, že na Macu nově půjde spouštět všechny aplikace z iOS.

Když prezentace natočená v novém ústředí Applu v kalifornském Cupertinu došla do bodu, kdy měl být představen první počítač s novým čipem, spustila se velkolepá animace, kde se z jednotlivých součástek poskládal laptop – MacBook Air. Kdo by však čekal, že budování očekávání a epická hudba jsou předzvěstí zbrusu nového zařízení, mohl být trochu zklamán. Nakonec se ukázal dobře známý MacBook Air, který má sice výrazně jiné schopnosti než starší MacBook Air, ale vypadá úplně stejně.

Totéž platí i pro další dva představené počítače s čipem pojmenovaným M1 – Mac mini a 13palcový MacBook Pro. Stejně jako u MacBooku Air také u nich změny proběhly pouze uvnitř, takže jsme se nedočkali naplnění spekulací o 14palcovém MacBooku Air ani menším Macu mini, jehož design se výrazněji nezměnil už téměř deset let. Přesto se ve všech případech stále jedná o vzhledově velmi atraktivní počítače, které za některými konkurenty zaostávají snad jen ve velikosti rámečků okolo displeje.

macbook-pro-m1

Foto: Apple

Apple představil pro Macy vlastní čip M1

Ačkoliv se design nezměnil, Apple nové počítače přesto označuje za „přelomové“ – a podle všeho právem. Důvodem pro to jsou vlastnosti už zmíněného Apple M1. Čip, poněkud zvláštně pojmenovaný stejně jako pohybové koprocesory z iOS zařízení (v nových iPhonech je M14), otevírá zcela novou kapitolu historie firmy. Jak bylo naznačeno už při ohlášení přechodu na vlastní procesory letos v červnu, nabídne totiž značný nárůst výkonu a naopak snížení energetické náročnosti.

M1 přitom zdaleka není jen procesor. Jediný čip v sobě kombinuje procesorovou a grafickou jednotku, Neural Engine specificky určený pro výpočty strojového učení, rozhraní, systémovou paměť, kryptografickou jednotku a další. Celý je přitom – po čipu A14 v letošních iPhonech – druhým na světě, který je vyrobený 5nanometrovou technologií, díky čemuž obsahuje 16 miliard tranzistorů. Tato kombinace jednotek a velká hustota tranzistorů znamená výrazný nárůst rychlosti systému.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Samotný procesor má osm jader, z nichž polovina má vysoký výkon a prý nejrychlejší jednotlivá jádra na trhu. Druhá čtveřice jader je pak zaměřena na úsporný běh při provádění méně náročných procesů. Výsledkem má být nejlepší poměr výkonu na jeden watt energie mezi všemi počítačovými procesory – rozdíl je podle Applu až trojnásobný. Velice podobné parametry platí i pro grafický čip a jeho srovnání s integrovanou grafikou od konkurence. Jako celek je M1 schopen provádět těžko představitelných jedenáct bilionů operací za vteřinu.

macs-m1

Foto: Apple

První počítače s čipem M1 jsou MacBooky Air a Pro a Mac mini

Co to znamená pro macOS a samotné Macy? Samozřejmě několikanásobný nárůst výkonu při stejné spotřebě energie. Sjednocení architektury napříč Macy a iOS zařízeními navíc znamená, že aplikace pro iPhone nebo iPad půjde spustit na počítači, aniž by je vývojáři museli jakkoliv upravovat. To bude potřeba jen pro přizpůsobení grafického prostředí a nabídnutí širší nabídky funkcí. Naopak aplikace vyvinuté pro Macy s procesory od Intelu budou muset běžet skrze emulátor, díky vyššímu výkonu počítačů by to ale nemělo znamenat žádné zpomalení.

Přechod na vlastní čipy typu ARM je výrazným krokem také proto, že se jím Apple zbaví závislosti na technologickém vývoji jiné společnosti, tedy Intelu. Tomu se v posledních letech příliš nedaří a výrobce Maců kvůli tomu musel už několikrát odložit aktualizace svých zařízení. Energetická náročnost procesorů od Intelu navíc pravidelně narážela na limity designu MacBooků, které se přehřívaly a ztrácely výkon.

david-semerad

Přečtěte si takéDavid Semerád z STRV mění v USA investování do dobra. Jeho startup Kindest podpoří desítkami milionů korun CredoDavid Semerád z STRV mění v USA investování do dobra. Jeho startup Kindest podpoří desítkami milionů korun Credo

Při možná až revolučních vlastnostech čipu M1 se Apple rozhodl prozatím zachovat design a rozměry trojice počítačů, do nichž ho vložil. Nové vlastnosti 13palcového MacBooku Air, 13palcového MacBooku Pro a Macu mini se tak týkají výhradně trojice kategorií: rychlosti, výdrže na baterii a chlazení.

Možná nejvýraznější změny se v tomto ohledu týkají nejpopulárnějšího počítače, tedy MacBooku Air. Ten oproti starší verzi se čtyřjádrovým procesorem Intel i7 nabídne až 3,5krát rychlejší procesor, až pětkrát rychlejší grafický čip a operace strojového učení zvládne až devětkrát rychleji. V praxi to znamená například 3,9násobné rychlejší překódování do formátu ProRes ve Final Cut Pro.

macmini-2

Foto: Apple

Nový, výkonnější Mac Mini

Jelikož tyto operace provádí mnohem úspornější čip, laptop se podle Applu obejde zcela bez aktivního chlazení – MacBook Air letos poprvé vůbec nemá větráček a bude tedy vždy dokonale tichý. Přitom vydrží déle než předchůdce, až o šest hodin. Konkrétně to má znamenat až 15 hodin surfování na webu přes Wi-Fi nebo až 18 hodin nepřetržitého sledování videa.

Podobná situace platí u ostatních počítačů. MacBook Pro má oproti předchozí konfiguraci s procesorem Intel i7 2,8krát rychlejší CPU, pětkrát rychlejší GPU a až dvacet hodin výdrže na baterii při přehrávání videa. Nový Mac mini zase hlásí trojnásobně rychlejší procesor a šestinásobně rychlejší grafiku.

Ceny všech tří počítačů zůstávají stejné jako u předchozích generací. MacBook Air začíná na 29 990 korunách za 256GB úložiště, 7jádrové GPU a 8GB RAM a pokračuje na 37 990 korun za 512GB úložiště a 8jádrové GPU. RAM a úložiště pak lze nakonfigurovat na 16 GB a až 2 TB, čímž se dostaneme na cenu 59 990 korun. Třináctipalcový MacBook Pro pak nabídne 8jádrové GPU, 8GB RAM a 256GB úložiště za 38 990 korun a Mac mini totéž za 21 990 korun. Všechny počítače lze v Česku předobjednat již nyní s tím, že se začínají prodávat 17. listopadu.