Nastavit cenu tak, aby ji zákazník byl ochotný zaplatit, ale vy jste dokázali vydělávat, není proces ani jednoduchý, ani jednorázový. Obzvlášť u produktů SaaS, kdy je software jako služba. Je potřeba vybalancovat nejen výši, ale také model platby v průběhu času. Kdy a jak upravit cenu a jak ukázat zákazníkům hodnotu, kterou jim přinesete, když ji současní klienti nedovolí ukázat na svých příkladech? Nejen na to odpověděla akce All About SaaS pod taktovkou vzdělávací platformy CzechCrunch Shine na téma pricingu a jeho problémů.
„Pricing se mění neustále. Jediné, co můžete říct o cenovém modelu, je to, že je špatně. Jen nevíte jak a v čem,“ říká s lehkou nadsázkou Milan Veverka, jeden ze spoluzakladatelů a partner z Kebooly. I když se u toho pousmívá, v Keboole se takového nastavení drží. „Musíme neustále zpracovávat modely tak, aby to dávalo smysl pro zákazníky, ale abychom zůstali ziskoví. Takže se to stále mění,“ doplňuje.
Společnost má aktuálně dva platební modely. Jedním je standardní předplatné s ročním nebo víceletým kontraktem. Druhým pak model pay-as-you-go, který nicméně zavedli na konci minulého roku a používají ho tedy teprve letos. „Kdokoliv si u nás zařídí projekt, dostane určitou kapacitu zdarma a může si koupit další, pokud to zjednoduším, účetní výkon,“ vysvětluje Veverka.
Keboola navíc nově definovala například základní jednotku toho, za co se vlastně cena počítá. Kdysi to byl objem zpracovaných dat. Dnes je to zjednodušeně řečeno množství výpočetního výkonu, který je třeba použít. „Měli jsme fixní měsíční předplatné na základě odhadů a limitů, dnes je to flexibilnější. Zákazníci si můžou nad svou spotřebu doplatit,“ uvádí Veverka. „Trend posunout se od klasického fixního předplatného do platby za spotřebované služby je v SaaS vidět všude. A my na to musíme reagovat taky,“ doplňuje.
Naproti tomu v Pricefx u devíti klientů z deseti prodávají roční, automaticky se prodlužující kontrakt s cenovou doložkou o tom, že firma může jednostranně navýšit cenu o určitá procenta. Mezi zákazníky patří hlavně výrobní nebo distribuční firmy, a protože fakturování je většinou jednou za rok, vyvstává tu velká potřeba nastavit cenu správně. I tady řeší to, co cena vlastně obsahuje.
„Paradoxně se pohybujeme v situaci, že máme v rámci segmentu relativně standardizovaný pricing. V rámci toho rozlišujeme v podstatě pouze velikost – čím víc, tím vyšší cena,“ vysvětluje Tomáš Fencl, CFO startupu. Jenže hned dodává, že je třeba myslet na to, co všechno by mělo být obsahem služby, a jak moc vlastně firma chce zkvalitňovat produkt.
Přitom jedna další funkcionalita vůbec nemusí mít pro všechny zákazníky stejný význam. „Doteď jsme přidávali funkcionalitu tak, abychom toho měli co nejvíc. Ale z pohledu investice to zjevně pro nás nemá stejnou výnosnost,“ popisuje Fencl.
Jak ulovit zákazníka
Obě zmiňované firmy mají jako přínos pro své klienty spíš vylepšení marže, zvýšení objemů prodejů, nebo prostě obecněji navýšení tržeb. Oproti tomu, kdyby jejich klienti prostě ušetřili náklady nebo mzdy, se jim hodnota vlastních produktů hůř vysvětluje.
„To vede k tomu, že jsme si schopni říct o vyšší cenu za předplatné, ale prodejní cyklus je delší,“ popisuje Fencl a odkazuje na několik schůzek, na kterých se vysvětlují přínosy firmy a jejího produktu. Tady však může konkrétně v Pricefx nastat zádrhel.
Když se v platformě na optimalizaci cen chtějí pochlubit výsledky u nějakého ze svých klientů, často narazí. „Oblast, kterou děláme, je velmi citlivá. Zákazníci neradi mluví o řízení cen,“ vysvětluje Fencl s tím, že chybějící případové studie, které by se daly použít, jsou ve firmě velkou bolístkou.
***
Na záznam akce All About SaaS pod taktovkou vzdělávací platformy CzechCrunch Shine na téma pricingu a jeho problémů se můžete podívat níže.
***
„Máme úspěšné studie. Ale jen výjimečně se nám podaří odprezentovat ven takovou, která je zajímavá a zároveň v ní jsou konkrétní data,“ říká a dodává, že mnozí klienti sice souhlasí s použitím svého jména, ale ne s využitím svých dat.
Proto v Pricefx připravují indexy založené na anonymizovaných datech, které dokážou říct, že zákazníci v určitém sektoru z nějakého místa dokázali o konkrétní čísla posunout marži nebo objem. „Tento projekt je ale v zárodcích. Ne všichni naši zákazníci jsou jeho součástí,“ doplňuje Fencl.
I Keboola vnímá zevrubné vysvětlení jako zásadní při hledání klientů. A tak jim dodává jak případové studie, tak materiály a ukazuje alternativy. Tím jim dá najevo, jak ušetří jejich čas a úsilí. „Služba není ve vakuu. Vždy má zákazník alternativy a porozumění alternativám je základ uvažování o tom, kolik si můžeme dovolit mu naúčtovat. Tak, aby nám toho zaplatil co nejvíc a s radostí,“ popisuje Veverka.
Prostě zkuste zdražit
Stejně tak, jako se mění obsah ceny nebo třeba model, v jakém ji zákazníci platí, firmy pracují i s tím, kolik vlastně platí. „V čase se vyvine chápání hodnoty, kterou zákazníkovi poskytujeme,“ zmiňuje Veverka. „Díky tomu si můžeme dovolit úpravu ceny: nahoru, dolů, nebo i změnit strukturu. Tak, aby se co nejvíce napasovala na chápání toho, z čeho se hodnota zákazníkovi zvýší,“ dodává.
„Služba není ve vakuu. Vždy má zákazník alternativy a porozumění jim je základ uvažování o tom, kolik si můžeme dovolit mu naúčtovat.“
Pokud jde o segment B2C, doporučuje Fencl porovnat hodnotu, kterou firma z kontraktu má, s nákladem na získání zákazníka. „To mi umožňuje porovnat kontrakt za pár eur s kontraktem za stovky tisíc eur, protože mám jiné náklady na pořízení zákazníka,“ dodává Fencl.
„V principu u B2C je to perský trh: co nejvyšší cena, se kterou je ten zákazník ještě spokojený,“ říká Veverka a doporučuje zapřemýšlet nad starší moudrostí, kterou si vypůjčil: pokud vám připadají vaše konverzní poměry v pořádku, zdvojnásobte cenu a měřte, co se změnilo. Jestli konverze zůstanou stejné, udělejte to znovu. „Je to skutečně o testování trhu jako celku,“ vysvětluje.
***
Jak moc ve firmách při pricingu kladou důraz na měření? Jak zpracovávat zpětnou vazbu na vaše ceny? A proč v Keboole upřednostňují síť partnerů před tím, aby sami zajišťovali některé odborné služby zákazníkům?
Další témata k pricingu si můžete poslechnout v záznamu čtvrtého vydání akce All About SaaS, kterou organizovala vzdělávací platforma CzechCrunch Shine.
Partnerem startupové platformy CzechCrunch Shine je technologická společnost Keboola.
Automatizace, digitalizace, zefektivňování práce. To jsou faktory, které přispívají ke skutečnosti, že lze práci věnovat stále méně času. Díky pandemii se také akcelerovala potřeba dbát na duševní zdraví zaměstnanců. Okolnosti nahrávají tomu, aby lidé méně pracovali a více odpočívali. Proto se ve světě objevují iniciativy, které testují čtyřdenní pracovní týden. České firmy prozatím váhají, a tak jsme zjišťovali, proč tomu tak je, jaké jsou zkušenosti a co si můžeme odnést od probíhajících experimentů ze zahraničí.
Oddělování všedních dní a práce od víkendového odpočinku je pro společnost v dnešní době samozřejmostí. Přitom to není tak dávno, co Henry Ford přišel ve dvacátých letech minulého století s inovací tehdejšího šestidenního pracovního týdne a svým zaměstnancům povolil odpočívat místo jednoho celé dva dny. Uplynulo necelých sto let a v Evropě se objevují vládní i soukromé iniciativy, které zavádí tři dny odpočinku, a tedy čtyřdenní pracovní týden.
Islanďané hlásí mimořádný úspěch
Jeden z takových nedávných vládních experimentů probíhal posledních pět let na Islandu a výsledky jsou podle analytiků slibné. První ze dvou pokusů se odehrál pod záštitou hlavního města Reykjavík v letech 2014 až 2019, druhý byl pak přímo vládní aktivitou a probíhal v letech 2016 až 2021. Zúčastnili se jich zaměstnanci různých státních pracovišť, jako jsou například místní správa hlavního města, centra pro ochranu dětí, mateřské školy nebo nemocnice. Soukromá sféra do zkušebního provozu zahrnuta nebyla.
Zapojeným zaměstnancům byla zkrácena pracovní doba ze 40 na 36 nebo 35 pracovních hodin týdně bez jakéhokoliv krácení mezd. Celkem se těchto pokusů zúčastnilo téměř tři tisíce pracovníků, což tvoří 1,3 % ekonomicky aktivního obyvatelstva Islandu.
Z výsledků těchto dvou střednědobých studií vyplynulo, že zkrácení pracovního týdne se nikterak nepodepsala na produktivitě zaměstnanců (v některých případech údajně produktivita dokonce vzrostla) a zároveň se zlepšila celková spokojenost zapojených účastníků. Ti ve svých výpovědích po ukončení studie uváděli, že se po zavedení zkráceného pracovního týdne cítili v práci mnohem více pozitivně naladění a šťastnější.
„Nejčastější obavou firem při zavádění kratších pracovních týdnů je nutnost nabrat další zaměstnance.“
„Když se v minulosti rušily pracovní soboty, předpokládalo se, že méně času na práci povede k menší produktivitě a tím k ekonomickému strádání. Dnes můžeme spolehlivě říct, že k ničemu takovému v dlouhodobém měřítku nedošlo. V současných diskuzích o kratší pracovní době se spíše nežli o zrušení jednoho pracovního dne, respektive přidání pátku k víkendu, jedná o snížení počtu hodin, které lze rozložit v týdnu různě,“ komentuje pro CzechCrunch doktorka Ivana Šípová z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která se specializuje v oboru psychologie práce.
Autoři islandských studií hlásí do světa jednoznačnou podporu pro zavedení zkráceného pracovního týdne. Zdůrazňují také, že uvedená studie je jedna z nejrozsáhlejších svého druhu a staví Island do role vzoru pro další země a jejich vlády. V květnu 2021 podobný pilotní projekt schválila i španělská vláda, která se chystá podpořit 50 miliony eur (v přepočtu více než 1,2 miliardy korun) soukromý sektor, a tedy ty firmy, jež se rozhodnou koncept čtyřdenního pracovního týdne zavést.
Koncept pro všechny?
V Česku jsme i přesto podobné vlaštovky zaznamenali zatím velmi ojediněle v podobě návrhů ČSSD nebo pak individuálních firemních iniciativ. V minulosti zavedly čtyřdenní pracovní týden firmy jako Sherpas, Cognito nebo Citfin. Jak ale vyplynulo na jaře tohoto roku z průzkumu agentury Moore Czech Republic, zdá se, že až 60 % českých zaměstnanců by takové nastavení pracovního týdne uvítalo. Více než pětina respondentů však také odpověděla opačně, protože si raději rozloží pracovní povinnosti do více dní, které mají díky tomu klidnější.
„Nejčastější obavou firem při zavádění kratších pracovních týdnů je právě nutnost nabrat další zaměstnance. Dle starých Parkinsonových zákonů lidem práce trvá tak dlouho, kolik času na ni mají. Samozřejmě se najdou příklady, kterými lze toto tvrzení rozporovat,“ uvádí Šípová, která mimo akademickou sféru působí jako senior konzultantka ve společnosti QED Group, která se mimo jiné zabývá poradenskými službami v oblasti pracovní a organizační psychologie.
Foto: FF UK
Ivana Šípová se specializuje v oboru psychologie práce
Šípová dále upozorňuje, že je třeba pamatovat i na to, že existují pozice, které jsou už nyní špatně obsaditelné a zaměstnanci na nich si navíc nemohou z povahy své práce dovolit fungovat ve zkráceném režimu. Při plošném zavedení čtyřdenního pracovního týdne by se tedy tento náborový problém ještě více prohloubil.
Čeští ekonomové se k problematice plošného zavádění zkráceného pracovního týdne z iniciativy státu staví spíše skepticky. Hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda návrhy komentoval pro server iDNES: „Ať si jej firmy zavádějí jednotlivě, uznají-li to za vhodné a ziskové. Ať si klidně zavedou i třídenní týden. Ale nelze zavádět takové opatření plošně a firmám jej dekretovat.“
Ekonomové dodávají, že relevance obdobných studií je zavádějící, a to převážně z důvodu, že účastníci o měření vědí, tudíž mohou být naměřená data zkreslená. Tento předpoklad podporuje i výzkum vědců z Velké Británie, který poukazuje na to, že duševní pohoda nezávisí pouze na určitém počtu odpracovaných hodin a že se u sledovaných zaměstnanců v rámci poměrně širokého intervalu odpracovaných hodin dlouhodobě příliš neliší.
Výzvy čtyřdenního pracovního týdne
V soukromé sféře se však už některé firmy myšlenkou čtyřdenního pracovního týdne reálně zabývají a slibují si od jeho zavedení podobné výsledky, jaké vzešly z islandského pokusu – šťastnější, ale stále stejně (nebo dokonce více) produktivní zaměstnance, a tedy vyšší efektivitu práce.
„Vím, že některé firmy v České republice čtyřdenní pracovní týden testovaly, jiné to pojímaly jako benefit pro výkonné zaměstnance či zaměstnance z určitých odvětví, jako je například IT či obchod. Určitá zkušenost tedy v českém prostředí je, ale jsou to primárně kancelářské pozice,“ dodává Šípová.
V minulosti už u nás čtyřdenní pracovní týden vyzkoušela například digitální agentura Cognito, společnost Citfin nebo Point FM a Devx, kde režim aplikují pouze v prázdninovém období. Od ledna roku 2019 začala v tomto nastavení pracovat také digitální agentura Sherpas, která je s takovým fungováním dodnes spokojena, i když se v začátcích její šéfové nevyhnuli výzvám spočívajících ve správném nastavení celého konceptu.
„Vzhledem k tomu, že jsme agentura, kdy se množství práce v čase výrazně mění, tak se volný pátek v danou chvíli netýká sta procent zaměstnanců a jsou situace, kdy prostě někteří v pátek pracovat musí. Tato nevyváženost byla zpočátku asi největší mentální výzvou, která se ale přirozeně vyřešila tím, že konkrétní člověk po čase viděl, že i on také benefit čerpá – jen v jiném období,“ komentuje pro CzechCrunch Luboš Plotěný, CEO Sherpas.
Foto: Sherpas
Luboš Plotěný, CEO Sherpas
Opačnou zkušenost však mají v agentuře Cognito, ve které se od konceptu upustilo v pandemickém lockdownu a neuvažuje se o zpětném zavedení. „Pozitivní byl především první kvartál. Absolutní většina byla nadšených a motivovaných, dá se říct, že to díky tomu vypadalo skutečně jako dobrý nápad,“ popisuje zkušenosti Jan Janča, šéf Cognita.
„Ale řekl bych, že to je bohužel trošku jako s komunismem. Ten na papíře taky vypadá dobře a jeho zavedení je provázeno nadšením davů a překonáváním plánů. Pak se ale prostě vždy projeví lidská přirozenost a touha po pohodlí a s tím se bojuje fakt špatně. Dlouhodobě to efektivitu práce určitě nezvedne,“ říká pro CzechCrunch Janča. V jeho digitální agentuře fungoval čtyřdenní pracovní týden přesně rok. Pátý den byl uvolněn pro sebezdokonalování, které si režíroval každý zaměstnanec po svém.
„Ukázalo se, že to vzala za své jen část lidí, někteří to prostě brali jen jako prodloužený víkend. To je škoda a zároveň i velký problém pro soudržnost týmu. V každém týmu jsou lidé, kteří šlapou, i ti, kteří se vezou. Volný den je kopeček na trati, takže to ti nešlapající dokážou zodpovědným lidem docela znechutit. Řešení jsme už ani nestihli najít, přišel covid,“ doplňuje Janča.
Při zavedení konceptu kratší pracovní doby je potřeba předem promyslet nejen soulad s byznysovým modelem daného podniku. Je třeba brát v potaz především nastavení zaměstnanců v oblasti jejich individuálního fungování. Dle Ivany Šípové se díky pandemii lidé v týmech výrazně zlepšili v nastavování vlastních hranic a respektu ke svým individuálním potřebám, což jsou velmi důležité kompetence pro fungování v rámci flexibilní pracovní doby.
„Dobré fungování kratší pracovní doby dále vyžaduje posun v oblasti vedení lidí a jejich intenzivnější zplnomocňování, aby byli samostatnější v rozhodování a mohli tak efektivněji řídit svůj pracovní čas při menší závislosti na manažerovi. Souvisí s tím také důvěra manažerů ve své lidi. Ještě pořád se setkáváme s tím, že jsou čeští zaměstnanci vnímáni jako ti, koho je potřeba neustále kontrolovat,“ doplňuje.
Za hranicemi testují i velcí hráči
Pokud bychom se ještě podívali do zahraničí, i tam existují firmy, které se rozhodly koncept čtyřdenního pracovního týdne otestovat. Jednou z nich je i americký Buffer, který vyvíjí platformu pro práci se sociálními sítěmi, a o nadšení z jeho experimentu jsme psali přesně před rokem. Už v zavedeném remote režimu firma (na základě zpětné vazby od svých zaměstnanců) zavedla v dubnu 2020 třídenní víkendy a zdá se, že i v plně vzdáleném provozu jsou pro její zaměstnance přínosem.
Koncept si Buffer ověřoval nejprve po dobu jednoho měsíce, poté ho prodloužil na půl roku a v současnosti je fungující součástí řízení společnosti, jak popsala na blogu firmy Nicole Millerová, Team Engagement Manager v Bufferu. Poměrně čerstvou novinkou je, že se nechal inspirovat i americký Kickstarter, který oznámil, že čtyřdenní pracovní týden zavede od příštího roku. Ještě před vypuknutím pandemie úspěšně testoval zkrácenou pracovní dobu i japonský Microsoft a v současnosti probíhá roční zkouška v novozélandském Unileveru.
„Je nutné zajistit, aby kratší pracovní doba nebyla ve finálně ještě větší zátěží, pramenící z toho, že lidé svoji práci nestíhají.“
Jednou z výhod, které firmy mohou z takto zavedeného konceptu čerpat, je také větší konkurenceschopnost na trhu práce, kde se snaží zaujmout vhodné uchazeče a nalákat je tak na „benefit“, který je v českých vodách zatím v této formě ojedinělý. To potvrzuje i Plotěný z agentury Sherpas.
„Kromě velké vlny PR, která byla spojena s tím, že jsme byli mezi prvními firmami v Česku, které tento model zavedly, se zvýšila i atraktivita firmy jako zaměstnavatele, což je jasně vidět na množství životopisů, které dostáváme. Stejně tak vnímám velmi pozitivně dopad na náladu uvnitř týmu,“ říká Plotěný.
Nový standard, nebo jeden z mnoha benefitů?
Jak již bylo naznačeno výše, v důsledku pandemie se ale můžeme stále častěji setkat i s jinými benefity v oblasti organizace práce, například s flexibilní pracovní dobou, možností práce odkudkoliv nebo neomezenou dovolenou. Ve světle těch může čtyřdenní pracovní týden pro některé z firem ztrácet lesk a slávu.
K nastavení takzvaného hybridního modelu, tedy částečného docházení do kanceláří a částečného homeofficu se přiklání i Jan Janča z Cognita. „Ve finále je čtyřdenní pracovní týden vlastně nástroj pro manipulaci neboli zvyšování produktivity práce. Platíte stejné mzdy, lidé udělají 4/5 práce. Ne, skutečně nikdo dlouhodobě nebude odvádět stejný objem práce za čtyři pětiny času při stejné kvalitě. Takže to prostě vypadá ekonomicky zajímavě, ale je to lež,“ míní.
V Cognitu tak sice od kratšího pracovního týdne upustili, ale experimentu nelitují. „Rozhodně nepovažuji zavedení tohoto konceptu za nutnou chybu, byla to zajímavá zkušenost. Kdyby nepřišel covid, určitě bychom se snažili hledat řešení pro vyšší motivaci zaměstnanců, ale přišel a přinesl s sebou vyšší flexibilitu práce. Pokud by se mě teď někdo z IT zeptal, zdali má tento experiment zavádět, tak mu raději doporučím hybridní model práce,“ dodává Janča.
Foto: Cognito
Jan Janča, šéf agentury Cognito
Firmy si ale častokrát dopřávají ještě větší flexibilitu. „V rámci nového konceptu, který určitě hodně urychlila pandemie, již nesledujeme pracovní dobu, ale výkon zaměstnanců, takže není potřeba celofiremně zavádět čtyři pracovní dny. Plně flexibilní pracovní doba se o to přirozeně postará a zaměstnanci mají volnost si ji poskládat tak, jak potřebují,“ vysvětluje pro CzechCrunch Michaela Koštířová z Avastu.
Právě u tuzemského antivirového obra během pandemie zavedli plně flexibilní pracovní dobu, v rámci které mohou zaměstnanci pracovat kdykoliv, odkudkoliv, a navíc mají k dispozici neomezenou dovolenou. Z pohledu doktorky Šípové mají takové pracovní režimy vyšší nároky na kompetence zaměstnanců nejen v oblasti sebeřízení, ale i vlastní sebepéče.
„Nároky na zaměstnance se v dnešní době zvyšují a tlak na efektivitu vyžaduje dobrou schopnost regenerace, aby zaměstnanec dokázal naskočit do práce ideálně každý den co nejvíce odpočatý a odolný. V dnešní době se ale čím dál častěji setkáváme s tím, že i během dovolené jsou lidé pořád pracovně dostupní a pro řadu z nich je to forma, jak dohnat pracovní resty,“ míní Šípová.
„Proto je potřeba umět odpočívat efektivně a hlavně účinně, aby lidé měli po volném čase opravdu pocit, že načerpali síly,“ doplňuje. Současná doba svobodnějším režimům nahrává a způsobů, kterými firmy mohou takzvaný wellbeing svých zaměstnanců podpořit, je celá řada. Duševní pohoda a spokojenost zaměstnanců se navíc postupně dostává do popředí priorit zaměstnavatelů, kteří si uvědomují jejich důležitost.
„Nejenom pandemie, ale také velké nároky na zaměstnance a dlouhodobý stres, který není kompenzovaný, stojí za zvyšujícím se výskytem duševních onemocnění. Je proto nutné zajistit, aby kratší pracovní doba nebyla ve finálně ještě větší zátěží, pramenící z toho, že lidé svoji práci nestíhají,“ uzavírá Ivana Šípová.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.