Z prvních videí měl stovku, dnes ho sleduje čtvrt milionu lidí. Chci mít AI klon svého mozku, říká GeekBoy
Jan Malý začínal u Minecraftu, první návody mu vydělaly pár korun. Dnes jeho recenze mobilů a různých technologií ovlivňují nákupy stovek tisíc Čechů.
Šestadvacetiletý Jan Malý už měl v ruce stovky telefonů, od těch levných přes skládací Samsungy až po vlajkové lodě nejznámějších značek. Není proto divu, že když někam přijde a usedne ke stolu, pohled okolí mnohdy automaticky sklouzne k telefonu, který před sebe položí. V případě našeho rozhovoru je to iPhone 17 Pro ve viditelně odolném obalu. „Má velmi kvalitní fotoaparát, což je pro mě osobně priorita,“ vysvětluje s tím, že ho nechápe jako hračku, ale především jako pracovní nástroj. Částečně právě na něm totiž coby GeekBoy tvoří obsah pro více než čtvrt milionu svých odběratelů.
Začínal už ve svých dvanácti letech, kdy s kamarádem tvořil první videoobsah na YouTube. Stejně jako řada dalších dospívajících tehdy z nudy natáčeli videa o populárních hrách, například o vůbec nejprodávanějším titulu Minecraft. „Byla to sranda, díky které jsme se docela brzy naučili, jaké to je natáčet a pracovat s mikrofonem. Na kameře jsme se ani neukazovali, natáčeli jsme jen hry,“ vzpomíná s úsměvem.
Už tehdy si ale plně uvědomil, že internet může znamenat mnohem víc než jen zábavu. Kromě herních videí začali tvořit i praktické návody, třeba jak nainstalovat různé fonty do systému Windows. Do popisků navíc přidávali zkrácené odkazy vedoucí přes služby, které uživatelům před přesměrováním zobrazily reklamu. „Pamatuji si, že jsem vydělal asi šest dolarů, tedy zhruba 120 korun. Úplně směšné peníze, ale poprvé mi došlo, že si člověk může na internetu přivydělat tím, že divákům nabídne nějakou přidanou hodnotu,“ vypráví.
Samotný projekt GeekBoy vznikl tak trochu z frustrace. Malý si chtěl koupit nový telefon, nejspíš iPhone 6 nebo 7, a nemohl na internetu najít nic, co by se dalo nazvat plnohodnotnou recenzí. „Narazil jsem jenom na videa, kde lidi mobil rozbalovali. Ale neexistovalo video v češtině, na němž by někdo zhodnotil obrazovku, zjistil praktické funkce telefonu, věci, co jsem si přál vědět, než do zařízení budu investovat,“ popisuje. Rozhodl se proto, že takový obsah vytvoří sám. Koupil si telefon, zapnul kameru a začal mluvit.
Začátky nebyly snadné. Nelíbil se mu vlastní hlas ani obličej na kameře. To ho ale neodradilo od toho, aby se do recenzování pustil naplno. Dlouhé roky pracoval úplně sám. Natáčel, stříhal, psal scénáře, vymýšlel grafiku i řešil zvuk. Dnes to považuje za svou naprosto klíčovou zkušenost. „Kdybych neměl tenhle základ, nedokázal bych dnes dobře nasměrovat svůj tým. Ten nyní čítá sedm lidí,“ říká.
Petr Mára by mohl být tvůj táta
Ve svém oboru je jedním z nejmladších. Na technologických akcích ho tak často obklopují veteráni, kteří se technice věnují klidně už třicet let. Navíc prakticky od začátku ho provází srovnávání s legendou české technologické scény Petrem Márou. Lidé si podle Malého občas i dělají legraci, že by mohli být otec se synem.
Sám to bere s nadhledem. „Líbí se mi, že je YouTube pestrý. Když někdo kouká raději na někoho staršího, tak si vybere. Když raději na mladšího, taky si vybere.“ Svůj věk prý nepovažuje za handicap, ale spíš za osvěžující úhel pohledu. „Vidím funkce jednotlivých telefonů trochu jinačíma očima a to je podle mě výhoda.“
K samotné tvorbě recenzí přistupuje podle svých slov obezřetně a kolem natáčení si vybudoval precizně propletený systém. „Když mi přijde produkt třeba v pondělí, tak se hned nastartujeme. Celý týden od rána do večera testujeme. Večer zkouším noční fotografie, ráno synchronizaci kalendáře, AI funkce.“ Na jednom videu stráví celý jeho tým při sečtení klidně 800 až 1 000 hodin. Do tohoto času se počítá třeba i práce střihače, který věnuje desítky hodin mixování hudby a ladění vizuálních efektů.
„Takový čas jsme strávili konkrétně u videa o tržišti Temu a jeho nekalých praktikách, které má dnes téměř 800 tisíc zhlédnutí. Když se to přepočítá na hodiny, utopíme tak hodně času a nevyděláme tolik peněz. Ale vznikne z toho pestřejší a zajímavější obsah a to je moje priorita,“ uvádí. Výsledkem jsou videa, která prakticky nemají expiraci. „Před asi třemi lety jsem natočil návod, jak si doma postavit počítač. A to video pořád sbírá každý týden dva až pět tisíc zhlédnutí.“
Jde o záměrnou a dlouhodobou strategii: tvořit obsah, který vydrží roky, ne takový, který ztratí relevanci za tři dny. „Kdybych udělal návod na AI nástroj, tak to bude aktuální tři dny a pak to nikoho zajímat nebude,“ vysvětluje. I z toho důvodu se sám do recenzování AI služeb nepouští, přestože nástroje umělé inteligence hrají v jeho každodenní práci naprosto zásadní roli.
Chci mít klon svého mozku
Tým GeekBoy si například vyvinul systém, který umí automaticky třídit natočené záběry. Na serverech mají uloženy desítky tisíc videí – a dřív bylo ruční hledání konkrétního záběru zdlouhavé. Dnes to funguje jinak. Přes noc na výkonném počítači běží speciální program s umělou inteligencí, který si jednotlivá videa „prohlíží“, rozpoznává, co je na nich vidět, a automaticky je popisuje a označuje klíčovými slovy.
„On si ty záběry sám popíše a otaguje. My pak máme vyhledávač přímo ve střihacím programu DaVinci Resolve, a když tam napíšu třeba ‚iPhone 16e‘, hned se mi zobrazí všechny záběry, kde s tím telefonem pracujeme, třeba když na něj nasazujeme obal,“ vysvětluje.
Podobně zapojuje umělou inteligenci i při tvorbě animovaných grafů. Když nasbírá data, například stovky údajů o tom, jak často se při simulované krádeži kola přihlásí poloha AirTagů nebo lokátorů od Googlu, nahraje je do modelu Claude. Ten pak pomocí nástroje Remotion vytvoří plynulé animované grafy přesně v designu GeekBoyova kanálu. „Mně by tohle trvalo klidně tři týdny v After Effects. Takhle jsem to měl hotové za půl hodiny,“ popisuje Malý.
Ještě zajímavější je ale vize, na které teď pracuje: vlastní „AI mozek“. Jde o jazykový model, který běží jen na jeho vlastním počítači a má přístup k jeho poznámkám, cílům, kalendáři i scénářům. V budoucnu by mu takový systém mohl automaticky třídit pracovní nabídky podle toho, jestli dávají smysl vzhledem k jeho plánům, připravovat odpovědi na e-maily nebo třeba propojovat informace ze starších recenzí.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs„Nechci, aby si to uzavřené modely stahovaly někam do cloudu. Až přijde správný čas, možná za pár měsíců až rok, budu si moct takový program rozjet sám na dobře vybaveném MacBooku,“ dodává. Touha po nezávislosti a snaha nenechat se svázat velkými hráči se u Malého neomezuje jen na to, kam tečou jeho osobní data. Stejně si chrání i názorovou svobodu. A ta tvůrce něco stojí. Firmy podle něj na recenzenty neustále zkouší tlačit nejrůznějšími způsoby.
„Ty chytřejší jdou na to skrze PR aktivity, posílání na výlety a eventy, aby se člověk cítil, že jim něco dluží,“ líčí s tím, že se sám proto snaží podobnému nátlaku aktivně předcházet. „Když už někam jedeme, snažíme se platit aspoň část nákladů sami.“ Pak jsou tu ovšem případy, kdy firmy do hry rovnou zapojí právníky. Malý už tak zažil nejen předžalobní výzvy, ale i samotné žaloby. „Ale to k tomu patří,“ říká s ledovým klidem.
Svůj model financování raději staví na bezpečnějších základech. Reklamy na YouTube mu spolehlivě pokrývají základní provozní náklady, zatímco hlavní příjem tvoří provizní systémy u prodejců jako Alza, Smarty nebo Amazon.
„Pro nás je to nejlepší způsob, jak zajistit, že můžeme dělat poctivou žurnalistiku. Lidé si přes naše odkazy mohou koupit úplně cokoli, nemusí si kupovat produkt, který recenzujeme. Nedochází ke střetu zájmů a lidé transparentně vědí, co se děje a že mě kliknutím na můj odkaz nebo využitím kódu mohou podpořit,“ vysvětluje technologický nadšenec.
Mimo pracovní povinnosti ale Malého fascinuje ještě jiný druh technologií. Ty, které detailně měří fungování jeho vlastního těla. Pravidelně nosí chytré hodinky v kombinaci s chytrým prstenem a zdravotní data sbírá nepřetržitě už čtyři až pět let. Sleduje svou klidovou srdeční frekvenci, variabilitu srdečního tepu i celkovou kvalitu spánku. „Hrozně mě baví dívat se na ty dlouhodobé grafy a vidět věci v souvislostech,“ líčí.
A vedle neustálého natáčení a recenzování navíc aktuálně přemýšlí i nad vývojem zcela vlastního fyzického produktu. Láká ho drobná elektronika, třeba kvalitní klávesnice, designový šroubovák nebo prémiová powerbanka s čistým vzhledem a promyšleným příběhem. „Hrozně by se mi líbilo zaměstnat české lidi, dát práci českým firmám. Je tady spousta šikovných firem. Tak snad jednou něco vymyslím,“ uzavírá.
Nepřehlédněte:
