Věc vskutku nevídaná. Pražský hrad nově zdobí zrekonstruované Probošství a dvě nové přístavby

Už se objevila zpráva, že na Hradě bude Starbucks. Kde ale přesně? Podívejte se, jak se proměnilo Nové probošství hned vedle katedrály svatého Víta.

Eliška NováEliška Nová

probosstvi-11

Foto: Acht

Nové probošství na Pražském hradě

0Zobrazit komentáře

V Praze snad neexistuje lukrativnější místo. Tedy pokud nebudeme brát v potaz samotnou katedrálu svatého Víta, kde jsou však podobné aktivity nemyslitelné. V areálu Pražského hradu by měla otevřít kavárna Starbucks, to už je známé. Ale kam se vlastně stěhuje? Do budovy Nového probošství, která dlouhá léta připomínala spíše ruinu. Změnilo se to ke konci loňského roku, kdy se konečně znovu otevřela veřejnosti. Navíc tu vznikly dvě přístavby, což je věc na Hradě vskutku nevídaná.

Právě pro lukrativní místo, dlouhou historii, ale i pro samotnou přístavbu je projekt Nového probošství unikátním počinem. Kompletní nová stavba či přístavba totiž nevznikla v místě, kde sídlili čeští vládci, už desítky let. Posledním skutečně výrazným zásahem do vnější podoby areálu Pražského hradu byla dostavba samotné katedrály spolu s realizacemi slovinského architekta Jože Plečnika z 20. a 30. let minulého století. A pak ještě Dům československých dětí, který tu byl od šedesátých let, ale už neexistuje.

Ale popořádku. Nový příběh budovy na svatojiřském náměstí by se totiž nemohl psát nebýt církevních restitucí. V rámci nich se Nové probošství vrátilo zpět do rukou Metropolitní kapituly u svatého Víta. A to v roce 2016, po dlouhých letech sporů, jestli památka patří státu, nebo katolické církvi. Zub času se na pozoruhodném domu podepsal. Od druhé světové války chátral a chátral, nic na tom nezměnilo ani poválečné období. Rok 1948 zkázu dokonal a po roce 1993 se nestalo také nic. Co na tom, že stojí vedle nejikoničtější památky Česka.

Když pak dům znovu připadl Metropolitní kapitule, začalo se plánovat. Trvalo to dlouhých sedm let. „Vzhledem k tomu, že se Nové probošství nachází v areálu nejvýznamnější národní kulturní památky a zároveň ve vojensky střeženém prostoru se sídlem prezidenta republiky, to byl v mnohém velmi specifický a náročný projekt,“ komentoval obnovu Ondřej Stříteský z Metropolitní kapituly.

Výsledek je ale impozantní. Nejen proto, že se pro turisty na mapě Pražského hradu znovu objevila úctyhodná stavba, kterou ve druhé polovině devatenáctého století vybudoval architekt Josef Mocker, mimo jiné autor dostavby svatovítské katedrály. Hrad získal také nové nádvoří, které bylo pro veřejnost dlouhá léta zavřené. Je odsud naprosto neobvyklý výhled, a to na Jelení příkop a Míčovnu v Královské zahradě, především proto, že žádný jiný dvůr není na severní hradbě přístupný.

Netradiční výhled

Jednoduché to ale nebylo, vzhledem k tomu, že Nové probošství stojí na místě dvou vrcholně středověkých domů – hejtmana a nejvyššího písaře – museli na místo nejdříve nastoupit archeologové, kteří měli za úkol zjistit, na kolik se původní domy zachovaly. Sahaly do areálu dvora i do interiéru současné stavby. Podle toho se pak upravil i finální projekt tak, aby do původních konstrukcí zasahoval co nejméně.

Rekonstrukce i dostavba je dílem renomovaného architektonického studia Acht, které už je na Hradě jako doma. Ateliér tu pracuje od roku 2008 a podílel se na úpravách Letohrádku královny Anny, Ústavu šlechtičen, jižního, severního i západního křídla nebo stezky v horním jelením příkopu.

„Architektonickým záměrem byla v první řadě památková obnova historické budovy zčásti řešená jako rehabilitace jejích interiérů i exteriérů s evokací podoby z doby vzniku historického objektu v závěru devatenáctého století. Budově se nyní navrátilo původní určení, administrativní provoz církevních institucí, zejména Metropolitní kapituly svatého Víta,“ popisuje studio Acht projekt.

Renovace zahrnovala například dřevěné kazetové stropy nad hlavním schodištěm, které byly poškozeny vlivem zatékání. Dochovala se kachlová kamna, obnoveny byly povrchy dveří a oken, stejně jako dlažba nebo dřevěné a parketové podlahy. Platí, že většina konstrukcí a prvků objektu byla nějak poškozená.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Samotný Starbucks má nicméně sídlit v jedné ze dvou novostaveb. Nové objekty mají obklady z vyhnánovského pískovce, fasáda je prosklená se subtilními ocelovými rámy, uvnitř jsou dřevěné podlahy. „Dostavby ctí a vycházejí z nerealizovaných záměrů Josefa Mockera, který ve svých návrzích Nového probošství s křídly počítal,“ uvedl hlavní architekt studia Václav Hlaváček. Ve druhé budově bude sídlit administrativa.

V kavárně sice bude jen něco málo přes padesát míst, nový prostor pro veřejnost ale vznikne také na zmíněném nádvoří, které sousedí s Jelením příkopem. Na místě, kde Mocker plánoval také altán, vznikla kamenná vyhlídka s kašnou. Ta je z mrákotínské žuly a litého bronzu. Na dvoře je pak žulová dlažba z lomu Březinka.

Místní podnikatelé brojí za novou ulici Na Poříčí. Na slavné pražské třídě se rozšíří chodníky i zeleň

Revitalizaci staré městské třídy podporují podnikatelé z Černé labuti, Imperialu nebo La Bottegy. Penta chce úpravy rozšířit až na Florenc.

Eliška NováEliška Nová

na-porici-3

Foto: TaK Architects

Ulice Na Poříčí by se měla proměnit

0Zobrazit komentáře

Pokud byste chtěli vyjmenovat významné budovy v pražské ulici Na Poříčí, obě ruce by vám na to nestačily. Je tu Hotel Atlantic, Palác YMCA, Hotel Imperial, dům U Volavků, dům U Zlatého slunce nebo Bílá labuť. Většinu člověk jen míjí. Byť se Poříčí nachází v samotném centru metropole, lidé se tu příliš nezdržují. A právě to by se mělo změnit. Léta o to usiluje několik byznysmenů, kteří zde sídlí, a teď to vypadá, že budou úspěšní.

O proměně staré ulice se diskutuje už delší dobu. Ostatně před více než deseti lety se revitalizace třídy řešila i na pražském magistrátu. Bez výsledku. Pak ale přišel tlak od obchodníků sídlících přímo v ulici, začalo to u Černé labuti. Dům vlastní Danuše Siering, která žije v Berlíně, ale podniká v Praze. Právě ona zburcovala místní i několik dalších podnikatelů, aby se zapojili do iniciativy GoFlorenc. Ledy se pohnuly.

Kromě samotné majitelky Černé labuti je mezi podporovateli změn i Hotel Imperial, kde má restauraci Zdeněk Pohlreich, dále síť italských bister La Bottega nebo investiční skupina Penta Investments. Podporu vyjádřila také Hospodářská komora Prahy 1.

na-porici

Foto: TaK Architects

Proměnu Poříčí si přeje i několik byznysmenů, kteří v okolí podnikají

Dnes je hotový projekt ve fázi podání žádosti o stavební povolení. „Revitalizace obnáší celkovou úpravu, a to jak vzhledu, tak funkčnosti. Měla by vzniknout moderní třída hodná jednadvacátého století, s touto akcí je spojená také výměna opotřebených kolejí v úseku od ulice Havlíčkova po náměstí Republiky. Mělo by také vzniknout několik míst pro kulturní akce, sousoší či zeleň,“ shrnul pro CzechCrunch radní městské části Praha 1 Vojtěch Ryvola.

Změny by se měly odehrát podle návrhu architekta Marka Tichého, respektive jeho studia TaK Architects, které stojí například za oceňovanou rekonstrukcí paláce Elektrických podniků v Bubenské nebo za rekonstrukcí hotelu Intercontinental, jež nyní probíhá. „Ulice Na Poříčí je historicky jedním z nejvýznamnějších městských bulvárů, při němž vznikaly stavby a paláce pro obchod, kulturu a veřejnou správu, které jsou dodnes ikonami moderní architektury. Smyslem plánované obnovy je podtrhnout výjimečnou hodnotu místa, upravit a doplnit parter tak, aby se zde vyloučily dopravní kolize a zvýšila se pobytová hodnota celé lokality,“ uvádí studio.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V zásadě by tady měli dostat mnohem větší prostor pěší. To například znamená, že by se měly rozšířit chodníky. Auta budou mít prostor v pásu pro tramvaje, jako je to i na jiných místech v Praze, takže ve finále by plocha pro chodce měla být zhruba dvojnásobná oproti dnešku. Počítá se také s vysázením nových stromů, doplnit by se mělo osvětlení, vodní prvky i mobiliář. A vzniknout by měla také jakási artová zóna, tedy prostor pro umění.

A co Florenc?

Záměr počítá se změnou, která je na jedné straně ohraničená náměstím Republiky až po ulici Těšnov. Existuje ale iniciativa rozšířit vše ještě dál, a to až po samotný Florenc, před kterým nyní plány končí. Na Florenc byla v minulosti vypsána urbanistická soutěž, kterou vyhrálo studio Unit architekti a jež udává směr celé lokality. Právě sem by nyní chtěla celý projekt posunout už zmíněná Penta.

Ta má v území velké plány, ostatně na konci loňského roku koupila společnost ČSAD Praha Holding, která je vlastníkem zdejšího autobusového nádraží. Několik let je firma Marka Dospivy také majitelem tamního supermarketu Billa. Penta ale nyní říká: rozšiřme celé území ještě o kousek, na hranici městských částí Praha 1 a 8, a dejme dohromady blok u metra Florenc, tedy v zásadě kromě Poříčí také ulici Sokolovskou a Ke Štvanici.

„Metro na Florenci je těžištěm veřejné dopravy pro polovinu Poříčí i Petrské čtvrti, navíc hranice Prahy 1 a 8 je nebezpečná, podle mapy kriminality patří mezi lokality s vysokým výskytem násilných trestných činů, krádeží či toxikomanie, takže je potřeba to řešit. Zabývat se územím u metra Florenc se navíc nabízí i proto, že momentálně běží rozsáhlá rekonstrukce podzemních částí stanice, bylo by tak ideální navázat po jejím skončení i na povrchu,“ řekl pro CzechCrunch mluvčí Penty Martin Lánský.

na-porici-1

Foto: TaK Architects

Rekonstrukce by měla končit u křižovatky na Těšnově

money-maker-hedge-x1200-1

Přečtěte si takéNevsadit na Nvidii? Je to mozek celé AI revoluce, říkají investořiNevsadit na Nvidii? Jako minout železnici v 19. století, je to mozek AI revoluce, říkají investoři

Cílem je rozběhnout ještě během letoška debatu a ideálně i vypsat architektonickou soutěž na řešení Florence. K tomu je ale podle Penty potřeba dohoda všech vlastníků pozemků a budov, takže vedle Penty také dopravního podniku nebo magistrátu.

Zatímco o Florenci by se teprve mělo začít diskutovat, mnohem blíž k úpravám je Petrská čtvrť, která leží za třídou Na Poříčí. „Revitalizace ulice Na Poříčí by měla být první fází zkvalitnění života v celé Petrské čtvrti. Je připraven návrh čtyř tranzitních tras přes tuto rezidentskou oblast, a to za pomoci úpravy dopravního značení, například malá pěší zóna s kombinací jednosměrných ulic. Vše se připravuje na participaci s občany, která bude probíhat v průběhu tohoto roku,“ doplňuje Ryvola.