Vědci objevili mikroplasty v lidské krvi. Mohou mít vliv na to, jak se chováme
PET lahve, igelitové tašky, ale i textil za sebou zanechávají malé částečky, které se dostávají do lidského těla. Potravinami, ovzduším a hlavně vodou.
Na zemi patrně už není místo bez plastů
Je to výborný pomocník. S tím, jak jde věda kupředu, se ale stává čím dál tím větším strašákem. Plast, který je pro svoje vlastnosti hojně používaný téměř ve všech odvětvích, se v mikročásticích dostává do Mariánského příkopu nebo na Antarktidu. Čeští vědci přítomnost mikroplastů prokázali i v tělech ryb. Teď je Nizozemci nalezli také v lidské krvi.
Malé částečky potvrdili v krvi osmdesáti procent testovaných lidí. Šlo o 22 anonymních dárců, vždy ale o zdravé dospělé. Plasty se našly u sedmnácti z nich. Výzkum také ukázal na to, že částice putují uvnitř lidského těla a usazují se v orgánech. Na objev amsterodamské Vrije Universiteit upozornil britský deník The Guardian. V nizozemské metropoli chtějí nyní svůj výzkum rozšířit a provést ho na mnohem větším vzorku lidí.
Přestože vědci objevili mikroplasty v krvi vůbec poprvé, už dříve výzkumy naznačovaly, že je životadárná lidská tekutina obsahuje. „Objevily se v placentě těhotných žen, což znamená, že se tam musely dostat krví,“ uvedl pro CzechCrunch Tomáš Cajthaml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Právě jeho pracoviště v minulosti prokázalo přítomnost mikroplastů u ryb ve Vltavě a části Labe.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsPodle Cajthamla je na výzkumu zajímavé především to, že v Nizozemsku dokázali charakterizovat jednotlivé částice. „Identifikovali vlákna. Na základě toho se dá předpokládat, že jsme hodně vystavení spíše vláknům, která by mohla být především z oblečení,“ míní Cajthaml.
Polovina vzorků obsahovala polyethylentereftalát, což je plast známý pod zkratkou PET, který se běžně používá například pro výrobu plastových lahví, ale i textilních vláken. Třetina vzorků obsahovala polystyren, jenž se využívá na výrobu obalových produktů, a čtvrtina vzorků obsahovala polyethylen, ze kterého jsou hlavně plastové tašky.
Do těla se přitom mikroplasty mohou dostávat spolu s vodou, potravou i skrze ovzduší. Dominantní bude ale právě voda. „Pereme plastové oblečení, uvolňují se při tom desetitisíce vláken, která tečou do řek, a odtud pak vyrábíme pitnou vodu. Je to koloběh,“ vysvětluje Cajthaml.
Jaké přesně jsou důsledky přítomnosti malých částeček plastu v těle, se zatím zcela jistě neví. Vědci z Nizozemska se obávají, že poškozují lidské buňky. Tým z Přírodovědecké fakulty v minulosti poukázal na to, že u ryb mohou mikroplasty působit například to, že nedorůstají, jsou menší nebo nemocné.
„To jsou extrémní případy v důsledku toho, že ryby a vodní organismy plast požírají. Efektů mikroplastů je už ale známo vícero, mohou ovlivňovat i chování nebo mít vliv na oxidační stres. To může být v principu dost nebezpečné,“ říká Cajthaml s tím, že kolik částeček plastu je v lidském těle přítomno, se stále neví.
