Spousta lidí si láme hlavu nad tím, proč společnost, která má dvě továrny a jeden stan, v nichž vyrábí hluboko pod jejich kapacitou, a ani to, co vyrobí není pořádně schopna prodat, letos ji čeká 18. rok v řadě ve ztrátě, a to i přes podvodné účetnictví a miliardy dotací a pobídek, má tržní kapitalizaci 250 miliard dolarů s tržním podílem na globálním prodeji aut menším než půl procenta?

Právě tak začínal svůj komentář 10. července Daniel Gladiš, zakladatel akciového investičního fondu Vltava Fund. Hodnota Tesly od té doby přitom dál závratně roste a tržní kapitalizace atakuje 400 miliard dolarů, a tak nyní Gladiš ve svém dalším komentáři, který přinášíme níže, odhaluje to, co již téměř před dvěma měsíci nakousl – co stojí za tak závratným růstem automobilky, který už nechápe prakticky vůbec nikdo?

***

Na jaře jsem si všiml neobvyklých transakcí s opcemi na akcie Tesly. Někdo opakovaně nakupoval v masivních objemech out of the money call opce se strike price v desítkách procent nad aktuální cenou a s expirací za pár dnů. Typický nákup takových call opcí vypadal takto:

Den pondělí. Aktuální cena akcií Tesly 1 800 dolarů (všechno čísla před nedávným splitem akcií). Nákup call opcí na milion akcií se strike price 2 500 dolarů a dalšího milionu akcií se strike price 3 000 dolarů. Obojí s dnem expirace v pátek, tedy o čtyři dny později.

Jak moc bylo pravděpodobné, že akcie Tesly během čtyř dnů poskočí o 38 %, respektive o 66 %. Velice málo. To by však znamenalo, že je vysoce pravděpodobné, že všechny opce vyprší bez uplatnění a peníze vynaložené na jejich nákup budou pryč. To se také stalo.

Přesto k podobným transakcím docházelo nejen na týdenní, ale občas i na denní bázi. Někdo vyhazoval nikoliv desítky, ale postupně spíše stovky milionů dolarů opakovaně za nesmyslné nákupy opcí na akcie Tesly. Proč?

Cílem bylo samozřejmě manipulovat s cenou akcií směrem nahoru. Klíčem k pochopení, jak celý mechanismus funguje, je vidět, kdo stojí na druhé straně této transakce. Tedy kdo vypisuje call opce, které neznámý kupec stále nakupuje.

Tím prodejcem nejsou drobní investoři nebo různé fondy, ale z drtivé většiny specializovaní obchodníci s opcemi, kteří kótují opce všech možných titulů a mají obrovské otevřené obchodní knihy. Ty knihy nejsou řízeny ručně, ale algoritmem, který nejen že jednotlivé opce kótuje, ale také hedguje celou knihu pozic vůči riziku pohybu cen podkladových aktiv.

Pokud tedy někdo prodá milion call opcí na akcie Tesly, v jeho knize pozic se tím objeví riziko vyplývající z toho, že kdyby akcie Tesly šly hodně nahoru, musel by proti uplatněným opcím dodat tyto akcie kupujícímu opcí. Toto riziko algoritmus automaticky hedguje tak, že nakoupí určitý počet akcií Tesly. Ne celý milion, ale dejme tomu 50 000 kusů. Podle toho, kolik mu předepíšou hodnoty delta, gamma, vega a theta v každém konkrétním případě.

Nákupy call opcí tak generují skutečné nákupy samotných akcií a ty tlačí cenu akci výše. Čím je cena akcie výše, tím více je potřeba opce hedgovat a tím více nakupuje algoritmus další akcie. To tlačí jejich cenu dále nahoru a kruh se uzavírá. Pokud jsou nákupy opcí dostatečně velké, dokážou s cenou akcií neuvěřitelně pohnout. Což byl i případ Tesly.

Takzvaný free float, což jsou akcie, které je možné považovat za volně obchodovatelné, je u Tesly poměrně malý. Když odečteme podíl Elona Muska, podíly pasivních investorů a podíly pár velkých institucí, kteří akcie dlouhodobě drží, potom byl free float jen asi 40 milionů akcií. Opakované nákupy opcí v milionech kusů byly tedy v porovnání s free float obrovské.

Masivní nákupy opcí běžely celé jaro i celé prázdniny a vytáhly cenu Tesly na pětinásobek. Každý, kdo jim věnoval pozornost, je mohl v reálném čase sledovat. Často to bylo až směšné. Například v 9.30 otevřely akcie Tesly na stejné ceně, kde den před tím zavřely, a cena stagnovala. V 11.45 někdo provedl masivní nákup call opcí a v ten samý čas vyskočily akcie o 6 %. Obchodníci s opcemi byli donuceni přikupovat akcie.

K manipulaci ceny akcie potom docházelo navíc v after-marketu a pre-marketu. To jsou časy, kdy se s akciemi obchoduje těsně po uzavření trhu a těsně před jeho otevřením. Objemy obchodů jsou malé a je snadné s cenou pohnout. Když například malý nákup v pre-marketu pošle akcie Tesly o 3 % nahoru, při otevření trhu musí obchodníci s opcemi díky vyšší ceně automaticky dokupovat akcie k dozajištění svých pozic. Samozřejmě v mnohem větších objemech.

Toto vše je skutečnost, která je zdokumentovaná. Otázkou ještě zůstává, kdo tyto akcie tahal nahoru. Tento manipulátor musel splňovat dvě podmínky. Musel vlastnit akcie Tesly před tím, než se vším začal, a to v dost velkém objemu. A za druhé, musel mít dostatek hotovosti k nákupům opcí.

Ne každý je schopen vyhodit stovky milionů dolarů za nákup bezcenných opcí. Smysl to dává jen tehdy, pokud jeho pozice v samotných akciích byla na začátku tak velká, že se zisk musel pohybovat v miliardách. Pokud se zamyslíte nad tím, kdo mohl obě podmínky splnit, možná vás napadne, kdo za tím stojí. Já si myslím, že těch manipulátorů bylo více než jeden a že pravděpodobně pracovali spolu.

Na základě několika nepřímých indicií mám svou vlastní teorii ohledně toho, kdo za tím stál, ale raději si ji nechám pro sebe. Článek v deníku Financial Times z minulého týdne nicméně minimálně jednoho odhalil, když ukázal na japonský SoftBank.

Pokud je tvrzení Financial Times pravdivé, přesně zapadá do všeho, co se na trhu s akciemi Tesly i s některými dalšími akciemi dělo. Byla jen otázka času, kdy tato manipulace skončí. Čím výše je tahaná cena, tím více její manipulace stojí, a v jeden okamžik už to prostě nejde dál utáhnout. Za poslední týden jsem v Tesle nákupy opcí neviděl a cena jejích akcií je o 20 % níže. Uvidíme, zda hra opravdu skončila a akcie klesnou mnohem níže.

V souvislosti s tím mi připadá nečekaně rozumné aktuální rozhodnutí, nezařadit Teslu do indexu S&P 500. Výbor, který o tom rozhoduje, si zřejmě uvědomuje, že má zodpovědnost za všechny investory, kteří index kopírují, a že by nebylo moudré do něj dnes zařadit společnost, jejíž cena akcí je totálně zmanipulovaná a jejíž formálně dosažený zisk za poslední čtyři čtvrtletí je především dílem podvodného účetnictví.

Investujte opatrně!

Tento text původně vyšel na Facebooku Vltava Fund.