Velké ambice v malé krabičce. Startup hledá s umělou inteligencí druhou nejsmrtnější rakovinu

Tři odborníci na technologie z Brna se rozhodli využít svých zkušeností z byznysu i výzkumu. Teď svůj projekt dostávají nemocnic.

Iva BrejlováIva Brejlová

maia labs

Foto: Maia Labs

Lukáš Loun, v pozadí Michal Hradiš, dva ze tří spoluzakladatelů Maia Labs

0Zobrazit komentáře

Na první pohled je to malé zařízení, které se vedle velkého přístroje spíš ztrácí. Ale krabička o velikosti zhruba 10 na 20 centimetrů, kterou v Česku začal rozšiřovat brněnský startup Maia Labs, má velké ambice – chce pomoct zvrátit nepříjemné statistiky ohledně rakoviny tlustého střeva. Rovnou při vyšetření lékaře upozorňuje na abnormality, které můžou v budoucnu ukazovat na nádor.

To, co je zajímavé, není viditelné na samotné zmíněné krabičce, ale na monitoru, na který hledí lékař při kolonoskopii. Umělá inteligence analyzuje vše, co vidí specialisté při běžném vyšetření. Dokáže lékaře upozornit i na špatně znatelné abnormality. Dělá to v reálném čase, tedy přesně ve chvíli, kdy k vyšetření dochází. A pak mimo jiné pomáhá třeba i se závěrečnou zprávou, kterou lékař po vyšetření jinak běžně musí sepsat.

„Na trhu existuje mnoho firem a startupů, které používají umělou inteligenci pro čtení snímků a detekci,“ říká Lukáš Loun, CEO a zároveň jeden ze spoluzakladatelů. A popisuje, že technologie v jeho projektu je postavena na jiném principu učení a zpracování. Systém v Maia Labs se totiž neučí na obrázcích, ale na videích. A díky tomu se má učit rychleji.

„Rozdíl je stejný, jako když vám řeknu, ať se naučíte lyžovat z fotek. Nějak se to naučíte. Ale k pochopení potřebujete spoustu fotek s popisy. Nebo vám dám video, kde uvidíte jednotlivé pohyby včetně dynamik. To pochopíte mnohem rychleji a taky bez chyb,“ přirovnává Loun. A svá slova dokládá výsledky. Zařízení nazvané Maia Box je v sedmi nemocnicích v Česku a na Slovensku. Pilotní nasazení firmě oficiálně založené v srpnu loňského roku už přineslo víc než milion korun. Mladá společnost spolupracuje s fakultními zařízeními i Českou gastroenterologickou společností.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Česko bylo dlouho zemí s vůbec nejvyšším výskytem nádorů tlustého střeva na světě. Díky bezplatnému preventivnímu vyšetření se statistiky o něco vylepšily, nicméně tato rakovina je v Česku ročně diagnostikována 7,5 tisíce pacientů a téměř 3,4 tisíce lidí nemoci podlehne. V Evropě pak tato nemoc způsobí úmrtí každé tři minuty a je to druhá nejsmrtnější varianta rakoviny.

Kolonoskopické vyšetření dokáže odhalit problémy, zakladatelé Maia Labs však vysvětlují, že podle statistik i zkušený lékař nevidí kolem 20 procent útvarů, které se můžou rozvinout v nádor. Maia má zvýraznit oblasti, které vypadají problematicky. Podle tvůrců pomáhá s detekcí, klasifikací a měřením rizikových nálezů, ale také zánětlivých onemocnění tlustého střeva, jako je například Crohnova nemoc. A využívá k tomu mimochodem i aktuálně všude skloňované dialogové systémy, jako je ChatGPT.

„Používáme stejný princip jako velké jazykové modely, kde se ChatGPT dívá do minulosti v textu, aby pochopil kontext. Stejného principu využíváme my, kdy dokážeme efektivněji extrahovat informace z předchozích snímků videa. Tím dokážeme zvýšit kvalitu samotného videa, lékař vidí mnohem kvalitnější obraz v reálném čase než bez použití našeho zařízení, ale především posouváme kvalitu detekcí,“ říká Loun.

maia labs

Foto: Maia Labs

Zařízení Maia Box se připojuje k endoskopu

Naším cílem je v budoucnu učit náš systém autonomně bez pomoci lékaře, ale pouze z lékařských zpráv a video záznamu z vyšetření,“ vysvětluje Michal Hradiš, další ze spoluzakladatelů.

Kromě Louna a Hradiše (nyní CTO) je spoluzakladatelem medicínsko-technologického startupu také Petr Musil, který má na starosti vývoj a výzkum. Dohromady se můžou pochlubit zkušenostmi z různorodých profesí z byznysového prostředí, průmyslu, dopravy i akademické půdy. Zařízení s umělou inteligencí vyvinuli spolu a navrhli ho tak, aby mohlo být připojeno ke všem stávajícím modelům endoskopů.

Maia Box je prý postaven na stejné architektuře jako AI moduly umělé inteligence v  prvních Teslách, je to tedy malý průmyslový počítač s velkým grafickým výpočetním výkonem. „Je dvakrát výkonnější než MacBookPro M a má desetkrát nižší spotřebu než podobné výkonné počítačové alternativy,“ říká Loun. Na projektu zakladatelé pracují zhruba rok a vložili do něj jednotky milionů korun. S výjimkou jednoho grantu, který získali, zatím peníze směřovaly od nich. Zakladatelé ale aktuálně řeší pre-seedovou investici.

Zatím se systém dál učí. Potřebuje ještě dál vyvíjet a cílem dalších instalací je sbírání záznamů z vyšetření a vytváření datasetů pro další fáze. Loun věří, že byznysově se už ukázalo, že zájem o jejich zařízení je. Služby by si měly nemocnice a zdravotnická zařízení předplácet, cílem však prý je, aby si technologii mohly dovolit i malé ambulance. Pokud vše bude fungovat, umělá inteligence mimo jiné zajistí rychlejší vyšetření. A to by zas mohlo zkrátit čekací lhůty na něj. Ty teď běžně dosahují až čtyř měsíců.

Nová telemedicína chce dobýt Česko. Jde o zdejší projekt, využívá ale i izraelskou umělou inteligenci

Společnost AnyCare věří, že může zařídit komplexní zdravotní vyšetření na dálku. Zaměřuje se na klienty v pobytových zařízeních sociálních služeb.

Iva BrejlováIva Brejlová

krobot-schurek

Foto: CzechCrunch

Službu Anycare založili Michal Krobot a Jakub Schůrek, kteří se oba dlouhodobě pohybují v oblasti technologií a vědy

0Zobrazit komentáře

Je to krabička menší než telefon, ale když ji spojíte s dalšími přístroji, které k ní patří, dokáže provést všechna běžná vyšetření krku, plic, ucha, pokožky nebo i srdce. Umí nahrávat kašel či řeč, barvu pokožky, třes i pot. Poslouchat srdce, ale i peristaltiku střev. Kontrolovat ekzém či otevřené rány – a to ve vysokém rozlišení. A jak dnešní trendy velí, i s umělou inteligencí. To je důležité. Vyšetření si totiž dělají lidé sami třeba doma. Když je pošlou lékaři, ten může rozhodnout, jak na tom pacient je. A jestli se spolu potřebují vidět naživo.

Se službou chce v Česku prorazit společnost Anycare, která ji tu už loni na podzim začala testovat. Věří přitom, že nejzajímavější cesta aktuálně vede přes zařízení pobytových a sociálních služeb. Typicky přes seniory, kteří zde bydlí: lidi, kteří mají stále na dosah pečovatelskou službu, ale jen omezený přístup k lékaři.

Ředitel Anycare Michal Krobot věří, že nasazení takové služby povede ke snížení počtu zbytných transferů rychlou záchrannou službou do nemocnice i počtu hospitalizací. „Podle studie americké společnosti Avera eCARE se po nasazení vyšetření na dálku snížil počet nutných převozů pacientů záchrannou službou z pětadvaceti procent na pět,“ říká.

Zkušební provoz už v Česku funguje od loňského podzimu. Od té doby projekt testují v agentuře domácí péče a v pobytových zařízeních pro pacienty s demencí. Zatím tam prošli vyššími desítkami vyšetření. Od dubna běží testování v pobytových sociálních zařízeních i ve spolupráci s Vojenskou zdravotní pojišťovnou. Vyzkoušet by ho mohlo až 500 pacientů.

„Aktuálně finalizujeme spolupráci s jedním z největších poskytovatelů zdravotní péče v Česku. Součástí skupiny jsou nemocnice, ambulantní zařízení a další návazná péče. Služba AnyCare se stane součástí globální digitalizace celé skupiny, v podobě možnosti vzdáleného vyšetření pacientů v domácím prostředí,“ slibuje ředitel AnyCare Michal Krobot.

Naživo, ale na dálku

Ono zařízení, které celý proces umožňuje, nese název TytoCare. Jde o vynález využívající umělou inteligenci s náležitými certifikacemi stejnojmenné izraelské společnosti, která přes deset let spolupracuje se zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb. Používá se aktuálně ve více než 30 zemích světa, kromě Izraele třeba ve Švýcarsku, Spojených státech, Velké Británii či Německu.

Čeští spoluzakladatelé AnyCare říkají, že jsou náležitě pyšní, že se jim podařilo zařízení dostat i do Česka. „Oslovilo je několik firem z České republiky, ale povětšinou užití postavily na čistém nákupu a následném prodeji přístroje,“ popisuje Krobot. Podle něj se izraelské straně líbilo, jak TytoCare v jejich případě využívá potenciál technologií.

Cílem testovacího provozu v pobytových zařízeních sociálních služeb je nastavit koncept péče tak, aby byl funkční a dlouhodobě udržitelný. Zdravotníci se službou mají možnost klienta kdykoliv prohlédnout, zařízení jim přitom podle odpovědí na dotazy, co pacienta trápí, doporučí konkrétní vyšetření.

anycare

Foto: AnyCare

Zařízení TytoCare umí samo říct, co by se u pacientů mělo vyšetřit

S tím můžou kontaktovat lékaře. Ten i díky tomu, že jdou do služby nahrát i výsledky vyšetření z dalších externích zařízení, získává spektrum informací a dat, podle kterých se rozhoduje o dalším postupu nebo stanovuje diagnózu. Vše může proběhnout v reálném čase. Lékař vzdáleně ovládá TytoCare pomocí ikon ze svého pracoviště, navádí zdravotníka k vyšetření a může provádět poslech a veškeré úkony naživo.

Právě v místech, kde pacienti přebývají, se má podle představ AnyCare o to rychleji uplatnit. „V domovech seniorů se často setkáváme s takzvaným syndromem křehkého pacienta. Biologické rezervy organismu ovlivněné řadou nemocí bývají omezené. Velký vliv má vazba na vlastní sociální prostředí, které seniorům přináší jistotu, podporu a pocit bezpečí,“ uvádí Davida Halata, všeobecný praktický lékař, který je mimo jiné členem Evropského sdružení venkovských a izolovaných lékařů.

Podle něj prostředky moderní telemedicíny umožňují při jen lehké změně zdravotního stavu rychle reagovat a zabránit zbytečným hospitalizacím a vytržením seniora z vlastního prostředí.

„Lékaři jsou dlouhodobě přetížení, což se projevuje i v horší komunikaci s pacienty,“ přidává k tomu Marika Svatošová, která pracuje jako lékařka pro dospělé a učí mediky a zdravotníky, jak jednat s nemocnými. „Lékař si může nastavit komunikaci s pacientem tak, jak mu bude vyhovovat. Tím pádem se jeho domluva s ošetřovaným člověkem zlepší, protože nebude ve stresu. Lékař ocení, že pacienta viděl a z větší části vyšetřil, oproti pouhé komunikaci po telefonu,“ myslí si.

Stroj, který varuje včas

Službu Anycare založili Michal Krobot a Jakub Schůrek, kteří se oba dlouhodobě pohybují v oblasti technologií a vědy. V medicínských technologiích je výrazné především Schůrkovo jméno, jde o chemika a vědce, který v rámci svých vědeckých i obchodních aktivit ve zdravotnictví prosazuje jeho decentralizaci, personalizaci zdravotní péče, prediktivní diagnostiku i právě využití umělé inteligence pro zpracování medicínských dat.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

grok-2

Přečtěte si takéNoví virtuální společníci od Groka se utrhli ze řetězuNabízí režim pro dospělé a plánují únos papeže. Noví virtuální společníci od Groka se utrhli ze řetězu

Jeho jméno figuruje v řadě medicínských projektů. Je spoluzakladatelem diagnostické společnosti Aiolite, která je součástí skupiny Natland, genomické firmy Tilia Genomic a významně působil v biotechnologické společnosti PrimeCell. Aiolite se zabývá zpracováním zdravotnických dat pomocí umělé inteligence a spolu s českobudějovickým Biologickým centrem AV ČR a Nemocnicí České Budějovice pracuje na tom, aby právě ta pomáhala zpracovat umělá inteligence.

Tento projekt s názvem MAIA (jméno se jen náhodně shoduje s brněnskou Maia Labs) má být podle tvůrců platformou, která díky průběžnému získávání a vyhodnocování medicínských dat jednou dokáže včas varovat před nepříznivým vývojem zdravotního stavu pacienta. A tedy včas umožní nasazení léčby nebo jiných preventivních opatření. Už teď v Brně biochemici anonymizované vzorky pacientů analyzují. Získané velké soubory dat dále vyhodnocuje počítačový program s využitím algoritmů umělé inteligence.