Vesmírná společnost Jeffa Bezose žene agenturu NASA před soud. Nelíbí se jí, že dala přednost SpaceX
Vesmírné závody jsou v posledních letech čím dál tím větší doménou soukromých firem, které svádí lítý konkurenční boj. Soupeří o čest, velké peníze a také o vládní zakázky, jak ukazuje poslední soudní spor, v němž hrají roli americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), společnost SpaceX Elona Muska a jeho konkurent Blue Origin nejbohatšího muže planety Jeffa Bezose.
Tyto tři strany, NASA v roli objednavatele kontraktu na přistávací modul na Měsíc, SpaceX jakožto výherce tohoto kontraktu a Blue Origin coby poražený, se přou o zakázku za v přepočtu 62 miliard korun, která má zažehnout vesmírný program Artemis. Ten má donést lidstvo jak na Měsíc, tak později na Mars.
Konečné rozhodnutí o udělení zmíněného kontraktu padlo v dubnu, téměř po roce od jeho vypsání, a Blue Origin se začalo proti rozhodnutí bránit. Nazývá výsledek jako „nezákonný a nesprávný“, přičemž vzneslo vůči samotné NASA formální námitku. Tu však americký Vládní kontrolní úřad zamítl, a tak se nyní Blue Origin vydává k federálnímu soudu.
„Společnost Blue Origin podala žalobu ve snaze napravit nedostatky v systému NASA pro přistání lidské posádky. Jsme pevně přesvědčeni, že problémy zjištěné v této veřejné zakázce a v jejích výsledcích musí být vyřešeny, aby byla obnovena spravedlnost, vytvořena konkurence a zajištěn bezpečný návrat Spojených států na Měsíc,“ uvedl mluvčí Blue Origin pro magazín TechCrunch.
Vítězné řešení od SpaceX je vpravdě velmi nekonvenční, oproti ostatním návrhům (včetně toho od Blue Origin) počítá s upravenou lodí Starship, která prakticky ve stejném stavu opustí Zemi, přistane na Měsíci a vrátí se i zpět. Oproti tomu Blue Origin nabídlo méně kreativní řešení, které ovšem staví na celých dekádách ověřených a funkčních technologií. Jedná se v podstatě o klasický přistávací modul, jenž lze kombinovat s již existujícími raketami.
Do karet Blue Origin tedy zdánlivě hrál i fakt, že původní podoba kontraktu počítala s využitím rakety Space Launch System (SLS) a posádkové kapsle Orion. Rozhodnutí NASA zvolit řešení konkurenčního SpaceX pak bylo o to pozoruhodnější, že s Bezosovou firmou měly jeho řešení připravovat i velké korporace Lockheed Martin a Northrop Grumman, jejichž služeb agentura často využívá.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsBlue Origin zahájilo ofenzivu nejen soudní, ale i veřejnou na sociálních sítích. V jedné z infografik poukazuje především na to, jak je systém SpaceX nevyzkoušený a v podstatě zatím nefunkční. Pravdou totiž je, že Muskovo řešení počítá například s několikanásobným orbitálním tankováním hluboce zchlazeného paliva – s procesem, který zatím nebyl nikdy vyzkoušen.
To však ještě neznamená, že funkční nebude, ostatně SpaceX má už prokázanou historii pokoření mnoha hranic vesmírného bádání, zatímco vrchol pro Blue Origin byl zatím suborbitální let zhruba do výšky 100 kilometrů se čtyřčlennou posádkou včetně samotného Jeffa Bezose.
Když se Bezos soudí, Musk se směje
Problém může být také s termínem. Ambicí programu Artemis bylo přistát s lidskou posádkou na Měsíci už v roce 2024, ale loď Starship je zatím jen v prvních fázích kompletního testování. NASA už původní termín odvolala, ale Musk přesto prohlásil, že do té doby „nejspíš“ SpaceX na Měsíci přistane. Jeho prohlášení je ovšem třeba v tomto směru brát na lehkou váhu – s dodržováním veřejně proklamovaných termínů si Musk nikdy příliš hlavu nelámal.
Navíc je nutno podotknout, že Muskova firma má s NASA oproti Blue Origin dobře vybudované vztahy. SpaceX pracuje pro vládní agenturu hned na několika frontách už dlouhá léta. První kontrakty získala již v rámci programu Commerical Resupply Services (CRS), v rámci něhož Muskovy lodě Dragon doručují náklady na Mezinárodní vesmírnou stanici. Minulý rok se k nim přidaly i lety s posádkou pomocí lodí Crew Dragon a programu Commerical Crew Program.
SpaceX se tak postupně etabluje jako jedna z hlavních entit světového vesmírného průmyslu a NASA mu dává stále větší privilegia oproti ostatním dodavatelům. Musk si je své pozice patrně dobře vědom, a tak dokonce nově nabídl, že by SpaceX mohlo převzít vývoj nových skafandrů, které by sloužily k pohybu po Marsu či Měsíci právě v rámci programu Artemis.
I jejich vývoj je totiž výrazně zpožděný, a jak před týdnem odhalil report Generálního inspektorátu NASA, je to další faktor, proč se nejspíš nepodaří realizovat klíčový let do roku 2024. Vládní agentura už za projekt skafandrů utratila 420 milionů dolarů a dalších 625 milionů (13,5 miliardy korun) ještě chce utratit. Celková cena jen za vesmírné obleky tak přesáhne jednu miliardu dolarů (21,6 miliardy korun).
Tuto skutečnost pak sám Elon Musk okomentoval v nedávném tweetu se svým typickým entuziasmem. „SpaceX to zvládne, pokud by to bylo potřeba,“ odpověděl na zprávu o navyšující se ceně vývoje skafandrů a ohrožení termínu přistání na Měsíci. Zda na nich už SpaceX skutečně pracuje, však zatím není jasné.