Je klimatická změna na naší planetě nevyhnutelná? Tuto otázku si klade i obor geoinženýrství, který se snaží prostřednictvím vědeckých poznatků a jejich aplikací pozitivně ovlivňovat stav naší planety. O geoinženýrství se často hovoří právě ve spojitosti se snahou změnit klimatické podmínky panující na naší planetě k lepšímu. Jedním z lidí, kteří se tímto oborem zabývají, je i Umberto Fugiglando. Vědec působící na prestižní americké MIT příští týden vystoupí v Praze v rámci Týdne inovací, jehož je CzechCrunch mediálním partnerem. Fugiglando přiblíží unikátní projekt vesmírných bublin, které představují jednu z nadějí lidstva na zažehnání katastrofických scénářů o planetě plné pouští a spalujícího klimatu.

Práce geoinženýrů se sice pohybuje v hypotetických úrovních, jsou to však oni, kdo črtá základní obrysy možných technologií budoucnosti, které by mohly chránit planetu před silou slunečních paprsků, jež ji stále více zahřívají. Vědci toho chtějí dosáhnout odrážením paprsků pryč od povrchu Země ještě předtím, než na něj dopadnou. A to rozstřikováním aerosolu ve stratosféře, ovlivňováním oblačnosti či využitím nejrůznějších zrcadlových zařízení.

Odrazit sílu slunce pomocí zrcadla je myšlenka, která se zrodila již v minulém století a nyní na ni navazují vědci z laboratoře Senseable City Laboratory fungující pod katedrou urbanistických studií a plánování na MIT.  Fugiglando a jeho kolegové hledají v rámci projektu Space Bubbles možnosti, jak v místě L1 Lagrangeova bodu, tedy místě, kde se vzájemně ruší gravitační síly Slunce a Země, instalovat soustavu bublin z tenkovrstvého materiálu, které by ve vesmíru vytvořily „zrcadlo“ o rozloze Brazílie.

Jedná se o variaci na klasickou myšlenku slunečního štítu, kdy by bubliny odrážely část slunečního svitu. Na rozdíl od jiných projektů podobného charakteru by však vesmírné bubliny neměly představovat riziko zásahu do zemské biosféry, neměly by tedy přinášet negativní vedlejší účinky a nezvratné změny.

Foto: Týden inovací

Umberto Fugiglando, vědec MIT, který se podílí na projektu Space Bubbles

Vytvořená bublina by měla odrážet přibližně 1,8 % slunečního záření dopadajícího na naši planetu, což by mělo dle výpočtů vědců stačit na zvrácení devastujícího účinku globálního oteplování. Předchozí podobné projekty počítaly s tím, že by se o odrážení paprsků postaraly nejrůznější folie vyzvednuté do kosmu. Ukázalo se však, že jejich transport a rozkládání by byly velmi problematické. Proto bylo nutné najít jiné řešení.

Samotné bubliny by měly být vyrobeny z tenkých vrstev taveného křemíku či iontové kapaliny, tedy tekuté soli, vyztužené grafenem (jedná se o supertenkou formu uhlíku – pozn. red.). Tyto materiály by měly být dopravovány přímo do vesmíru a teprve v něm by z nich měly být nafukovány bubliny. Tento postup by měl celý proces usnadnit a také přispět ke snižování nákladů. Výrobu bublin by měla mít na starosti jednotka, které je nafoukne, bubliny se rychle zmrazí a vyšlou na místo určení.

Foto: MIT

Štít bude tvořen množstvím bublin vyráběných přímo v kosmu

Použitý materiál by měl navíc přispět i ke snadné údržbě a mít podstatně menší dopad na znečištění kosmického prostoru. Navíc by měl umožnit velmi snadnou destrukci bublin, díky čemuž by mělo být možné bublinové řešení z kosmu snadno odstranit, pokud by již nebylo potřeba.

Tým na MIT již provedl experiment simulující nafouknutí bublin v kosmickém prostředí a nyní hledá podporu pro další laboratorní experimenty a analýzy. Podobné projekty totiž nenacházejí podporu od všech, některé hlasy upozorňují, že mohou podkopávat snahu ovlivňovat klimatické změny přímo na Zemi. Příkladem může být menší snaha využívat udržitelnější zdroje energie, než jsou fosilní paliva.

Samotní vědci z MIT však jasně avizují, že jejich bublinový projekt by měl být pouze doplňkem ostatních aktivit vedoucích k omezení globálního oteplování. A například OSN prohlásilo, že projekty geoinženýrství vnímá jako nezbytný plán B, který bude lidstvo potřebovat v momentě, kdy se mu nepodaří efektivně krotit růst teplot na Zemi.

Okolo celého projektu vesmírných bublin stále koluje celá řada otázek, na které prozatím neznají odpověď ani sami vědci z MIT, na všechny ostatní vám však rád Umberto Fugiglando odpoví příští úterý v prostorách Kampusu ČSOB v pražských Radlicích. Právě zde proběhne Týden inovací, který kromě projektu vesmírných bublin nabídne desítky dalších zajímavých přednášek a seminářů.