Vesmírný štít z bublin zachrání planetu před oteplováním. Alespoň to tvrdí vědci z MIT

Chytré hlavy v MIT se zamyslely nad problémem globálního oteplování. Řešením má být neobvyklý štít odrážející sluneční paprsky.

Bublinový štít

Foto: MIT Senseable City Lab

Vizualizace bublinového štítu, který by mohl Zemi chránit před slunečním zářením

Interdisciplinární skupina vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT) představila návrh vesmírného solárního štítu, který by mohl snížit efekty záření dopadajícího na povrch Země. Tvoří ho vesmírné bubliny. A i když se může zdát, že jde o vtípek inspirovaný vynálezy z divokých sci-fi příběhů, podle dosavadního testování to vypadá, že bubliny by mohly skutečně zafungovat.

Boj s klimatickou změnou získává různé rozměry. Jeden z nich se inspiroval nápadem astronoma Roberta Angela, který jako první navrhl umístění reflexních povrchů přímo v meziplanetárním prostoru. Návrh nyní hlouběji rozpracoval tým vědců z MIT. Původní premisa stála na „voru“ velké rozlohy a tvořeném malými zmrzlými bublinami vyrobenými z tenké membrány. Vor by plul vesmírem a odrážel by alespoň malou část slunečních paprsků.

S myšlenkou odrážení slunečního záření pracovaly už jiné projekty, jenže ty stály zejména na využití plynů uvolňovaných do stratosféry. V takovém případě bychom se později mohli potýkat s jiným problémem – nikdo totiž není schopný s jistotou říct, jaký vliv by takové plyny měly na citlivé ekosystémy.

Nový projekt solárního geoinženýrství, jehož výsledkem je obří bublinový vor o rozloze Brazílie, není tak invazivní, jelikož by se vznášel nad Zemí a nijak by nenarušoval biosféru. Jeho efekt na oteplování Země by byl přitom výrazný. Tým vědců vyčísluje, že by mohl odklonit 1,8 procenta slunečního záření. A právě toto nenápadné číslo by stačilo k úplnému zastavení růstu teploty na naší planetě.

Bubliny vesmír

Foto: MIT Senseable City Lab

Bubliny by byly vyrobené z křemíkové membrány

V laboratořích MIT proběhly již první testy bublin, kterými inženýři ověřili jejich schopnost čelit těžkým vesmírným podmínkám. Vytvořili prostředí ve vakuové komoře, kde nafoukli bubliny tvořené tenkým filmem. Bubliny ustály jak extrémně nízkou teplotu, tak nízký atmosférický tlak.

Podle vědců by bubliny mohly být vyráběny přímo ve vesmíru, kde by následně byly umístěny mezi Zemí a Sluncem v takzvaném libračním nebo též Lagrangeově bodě. Tedy v místě, kde na sebe gravitace dvou vesmírných těles působí tak, že v něm lze umístit třetí těleso. To pak nezmění svou polohu. Pokud se tedy vor z vesmírných bublin umístí do tohoto bodu, bude plout nad Zemí v neměnné pozici.

Materiál, z něhož by vědci bubliny vyráběli, musí být odolný a s nízkou hustotou. Nejlépe se tak jeví křemík nebo iontové kapaliny vyztužené grafenem. Výhodou plavidla vytvořeného z bublin by byla především možnost jak rychlého postavení, tak rychlého vyfouknutí bublin v případě, že by nefungovaly tak, jak mají.

Tým vědců z MIT chce tímto nápadem rozvířit debatu o geoinženýrství. „Věříme, že když se nám podaří udělat další kroky kupředu v realizaci solárních štítů, které zatím existují jen v podobě studií, budeme moci činit kvalifikovanější rozhodnutí, až nastane doba, kdy budeme muset geoinženýrství naléhavě potřebovat,“ říká profesor Carlo Ratti.

Bublinový štít zároveň nevzniká proto, aby v lidech vzbudil pocit, že mohou zapomenout na všechny dosavadní snahy ve zmírňování dopadů globálního oteplování. Neměl by přispět k tomu, že lidstvo bude v menší míře spalovat fosilní paliva. Jde spíše o záložní řešení pro případ, že by se budoucí vývoj vymkl kontrole. A teprve budoucnost ukáže, jestli v případě nápadu vědců z MIT nejde jen o velkou bublinu.

bubliny-vesmir-1

Foto: MIT Senseable City Lab

Bublinový vor by mohl odrazit až 1,8 % slunečního záření

Sára Goldbergerová

Grafomanka, která má pořád hlad a v těle jí místo krve koluje ramen a káva černá jako bezměsíčná noc. Vyzná se ale také v realitách, miluje Japonsko, Blade Runnera a Nabokova.

Grafomanka, která má pořád hlad a v těle jí místo krve koluje ramen a káva černá jako bezměsíčná noc. Vyzná se ale také v realitách, miluje Japonsko, Blade Runnera a Nabokova.