Virgin Galactic zavezla na hranici vesmíru první turisty. Bývalý olympionik na let čekal osmnáct roků

Raketa posádku vynesla do výška přibližně 88 kilometrů. Firma Brita Bransona má prý stovky dalších zájemců. Lístek vyjde na stovky tisíc dolarů.

Jiří BlatnýJiří Blatný

virgin-galactic-1

Foto: Virgin Galactic

Vesmírná loď Virgin Galactic při letu s první turistickou posádkou

0Zobrazit komentáře

Léta příprav tento týden vyvrcholila ve splněný sen a stav beztíže. Alespoň pro šestičlennou posádku, která se podívala na okraj vesmíru v lodi společnosti Virgin Galactic. Ta do takové výšky kosmické turisty dovezla vůbec poprvé ve své historii. Překročila totiž hranici osmdesáti kilometrů, která platí za jednu z hranic vesmíru. Na palubě byla mimo jiné matka s dcerou a bývalý sportovec, který si lístek koupil už v roce 2005. Firma Brita Richarda Bransona chce lety do vesmíru podnikat každý měsíc a přidat se tak ke společnostem Blue Origin a SpaceX miliardářů Jeffa Bezose a Elona Muska v odvětví vesmírného turismu.

Virgin Galactic létá do vesmíru od roku 2018 a za tu dobu vzhůru vyslala celkem sedm exkurzí. Ta aktuální ovšem byla první s platícím pasažérem, napsala agentura AP. Na palubě byl totiž i někdejší olympionik Jon Goodwin, který startoval na letních hrách roku 1972 v Mnichově. Dnes je mu 80 let a trpí Parkinsonovou chorobou. Bývalý kanoista byl v roce 2005 mezi prvními zákazníky, za lístek tehdy zaplatil dvě stě tisíc dolarů. Dnes společnost miliardáře Bransona chce za cestu 450 tisíc (skoro deset milionů korun).

Let odstartoval v čtvrtek z pouště v americkém Novém Mexiku okolo deváté hodiny ranní místního času, tedy v pět hodin odpoledne středoevropského letního času. O hodinu později Virgin Galactic oznámila přistání své rakety. Pasažéři se dostali do výšky asi 88 kilometrů, tedy o několik kilometrů nad hranici, kde podle americké armády začíná vesmír, a několik minut si mohli užít stav beztíže.

Miliardář Branson byl v roce 2021 součástí prvního vesmírného letu své firmy, který zahrnoval plnohodnotnou posádku. Na té poslední byli kromě Goodwina na palubě také dva piloti a vítězka losování Keisha Schahaffová z Antiguy a Barbudy se svojí dcerou. Virgin Galactic uvedla, že na seznamu zájemců o let na okraj vesmíru má aktuálně na osm set jmen.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Společnost uplatňuje jiný systém ve srovnání s Blue Origin a SpaceX, které pro turistické lety používají plně automatizované moduly startující přímo ze zemského povrchu. Virgin Galactic chce zákazníky přepravovat v raketě, která se ve výšce kolem 15 kilometrů odpoutá od nosného letadla a za pomoci raketových motorů dokončí stoupání k okraji vesmíru. Pasažéři při tom mají několik minut, kdy se mohou vznášet v kajutě a vychutnávat si pohled na Zemi, než se jejich letoun vrátí a snese se na přistávací dráhu.

Vesmírné ambice měla i sesterská společnost Virgin Galactic s názvem Virgin Orbit. Ta chtěla podobným způsobem na oběžnou dráhu vypouštět družice. Po nezdařilém startu z Velké Británie v první polovině tohoto roku se však dostala do finančních problémů a začátkem dubna ukončila činnost.

Místo odpovědí otazník. Webbův vesmírný dalekohled vyfotil vzdálené hvězdy a zachytil i nevídaný úkaz

Vesmírné interpunkční znaménko je podle vědců jedna či více dalekých galaxií. Žádné blízké setkání třetího druhu se tak nejspíš nekoná.

Jiří BlatnýJiří Blatný

vesmirnyotazcover-1

Foto: NASA, ESA, CSA

Vzdálená galaxie ve tvaru otazníku

0Zobrazit komentáře

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) vědcům pomáhá odpovídat na různorodé otázky o vesmíru. Prvního jeho snímku jsme se dočkali zhruba před rokem a od té doby jeho schopnosti zachytit daleké kouty vesmíru nepřestávají udivovat. Jeho nová fotografie vzdálených hvězd na první pohled vypadá prostě jako další z řady. Skrývá však jeden velký otazník. Doslova.

Tázací znaménko bylo nenápadně schované ve spodním okraji původního snímku, který si můžete prohlédnout níže. Zobrazuje dvě vznikající hvězdy Herbig-Haro 46/47, které jsou od Země vzdálené na čtrnáct set světelných let. Původní fotografii společně zveřejnily vesmírné agentury NASA, ESA a CSA během července.

V souvislosti s tím, jak se před nedávnem v americkém Kongresu dopodrobna probírala otázka, jestli tamní vláda před veřejností náhodou netají existenci mimozemského života, by se na první dobrou nabízela spousta více či méně realistických teorií o vzniku inkriminovaného otazníku, vysvětlení je ale podle vědců nejspíš docela prosté.

„Pravděpodobně to je vzdálená galaxie nebo více interagujících galaxií, jejichž vzájemné působení mohlo způsobit zkreslený tvar otazníku,“ zamyslel se pro server Space nad možným původem mezihvězdné interpunkce zástupce Space Telescope Science Institute (STScI) v Baltimoru, který řídí vědecké operace JWST.

vesmirnyotaznik

Foto: NASA, ESA, CSA

Původní snímek Vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Otazník je na něm sotva viditelný, ale najdete ho u spodního okraje v pravé části fotografie.

Ať je otazník cokoliv, červená barva podle vědců napovídá, že je velmi vzdálený a bude potřeba dalšího zkoumání, aby bylo možné jeho zdroj s jistotou určit. Je navíc téměř jisté, že se můžeme těšit na další zajímavé snímky díky schopnostem JWST vnímat blízké infračervené světlo ve vysokém rozlišení. Umožňuje mu nahlédnout do vzdálených koutů vesmíru a spatřit galaxie vzdálené až 13,4 milionu světelných let, které existovaly pouhých 420 milionů let po velkém třesku.

Podle STScI astronomové v prvním roce provozu Vesmírného dalekohledu Jamese Webba publikovali více než 750 odborných vědeckých publikací, které využívaly jeho data. Za tu dobu už stihnul zachytit třeba hvězdu těsně před zánikem nebo v bezprecedentním detailu ukázal krásu slavné mlhoviny.