K jedněm z nejvyhledávanějších cílů amerického New Yorku patří Guggenheimovo muzeum. Má to dva důvody. Jednak netradiční architekturu samotné stavby, ale také unikátní sbírku moderního umění. Zřizovatelem není stát ani město. Je to nadace slavného průmyslníka, po němž je muzeum pojmenováno. Velká díla jsou totiž často také díly soukromníků a jinak by tomu nemělo být ani v případě pražské Vltavské filharmonie, jedné z nejočekávanějších tuzemských staveb.

Už teď je jasné, že cena fenomenální stavby od dánského studia Bjarke Ingels Group (BIG), která vyroste přímo na břehu Vltavy, se vyšplhá nad devět miliard korun. A že na to město a stát stačit nebudou. Zhruba třetina hudebního svatostánku, jenž se má stát ozdobou Prahy, by měla být financována ze soukromých peněz. Aby se mohl jeden z největších projektů moderní české architektury uskutečnit, rozhodl se zapojit i CzechCrunch.

S týmem, jenž má Vltavskou filharmonii v Praze na starosti, jsme uspořádali večer pro lidi, kteří patří ke špičce současné digitální scény. Cílem bylo velkolepý projekt představit a nastínit také otázku budoucího financování. Celý projekt totiž nehledá jen samotné mecenáše, ale také cenné zkušenosti, jak kompletní fundraising udělat co nejefektivněji.

Foto: Kristýna Patyková/CzechCrunch

Náměstek primátora Prahy Petr Hlaváček a zakladatel CzechCrunche Michal Ptáček

Večera se účastnili zástupci firem, které se řadí ve svých oborech nejen v tuzemsku ke špičce. Patří mezi ně Prusa Research vyrábějící 3D tiskárny se zakladatelem Josefem Průšou, designová a sklářská společnost Lasvit, finančně-technologický startup Twisto nebo rychle rostoucí logistická společnost DoDo. Zájem projevili také spoluzakladatel Beat Games Jaroslav Beck, spoluzakladatel investiční společnosti Progresus Lukáš Foral, zakladatel Socialbakers a startupu Time is Ltd. Jan Řežáb nebo český manažer a někdejší diplomat Petr Kolář. Ti všichni se sešli v pražském Centru architektury a městského plánování.

„Od Vltavské filharmonie si slibujeme návrat Prahy na mapu moderní světové architektury, ale i nastartování proměny území Bubny-Zátory,“ uvedl na akci náměstek primátora Petr Hlaváček. Přiblížil, že rozpočet okolo devíti miliard počítá s výstavbou nejenom samotné budovy, ale jsou v něm zahrnuty také úpravy okolí.

I ty jsou přitom zásadní. Měl by se vytvořit například přístup k Vltavě, který tu dnes prakticky neexistuje, a měla by se také změnit doprava v místě. Auta by nově při odbočení z magistrály měla zajet pod zem, zatímco nahoře vznikne pěší zóna. Přemístí se rovněž tramvajová trať, která v budoucnu povede severněji.

Večerem provázel také vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie architekt Martin Krupauer. Podle něj by se financování filharmonie mohlo dělit na třetiny – třetinu peněz by dodalo hlavní město, třetinu stát a třetinu privátní sektor. Podobná setkání by měla následovat i v budoucnu, aby se s projektem Vltavské filharmonie mohli seznámit i další potenciální mecenáši.

Foto: Kristýna Patyková/CzechCrunch

Vltavskou filharmonii si přišli prohlédnout i Josef Průša, Jaroslav Beck či Michal Menšík

Foto: Kristýna Patyková/CzechCrunch

Vltavská filharmonie patří mezi nejočekávanější stavby v Česku

Radní Prahy už v červnu schválili financování projektové dokumentace. Ta bude vycházet z výsledků mezinárodní architektonické soutěže. Vyjde na 780 milionů korun. Projektová dokumentace ukáže celý projekt v podrobnějším rozměru. Podle Krupauera se samozřejmě počítá také s doplněním zeleně.

„Vltavská filharmonie není jen jeden hudební sál. Budou tam místa pro různé prezentace od hudby přes čtení až po balet. Bude tu také zázemí pro amatéry, kteří si mohou vypálit vlastní CD, pokud budou chtít, nebo pro školu, která bude mít úmysl ve filharmonii uspořádat besídku,“ uvedl Krupauer.

Pokud vše půjde podle plánu, stavba filharmonie by mohla začít už za tři a půl roku. Harmonogram počítá s hotovým projektem pro rok 2032. O osm let později by v Bubnech měla stát i nová čtvrť, která poskytne byty pro 25 tisíc lidí a administrativní centrum s 29 tisíci pracovními místy.