Ostře sledované volby v sousedním Polsku sice ještě nemají oficiálního vítěze – na jeho vyhlášení si možná budeme muset počkat až do zítra – od konce hlasování se ale mluví o tom, že i když Jaroslaw Kaczyński a jeho konzervativní Právo a spravedlnost dokázali podle očekávání vyhrát třetí volby za sebou, na většinu potřebnou pro sestavení vlády nejspíš nedosáhnou. To by se naopak díky spolupráci s ostatními stranami mohlo povést jeho rivalovi, šéfovi Občanské koalice, premiérovi z let 2007 až 2014 a také bývalému předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi. K urnám dorazilo přes 70 procent voličů, což je rekordní účast.

Podle odhadů institutu Ipsos pro televizi TVN24 obsadí opoziční Občanská koalice, středová Třetí cesta a Nová levice ve 460členném Sejmu 248 křesel. Právu a spravedlnosti připadne 200 mandátů. Ultrapravicová Konfederace, která je považovaná za jejího potenciálního koaličního partnera, bude mít podle odhadů 12 poslanců. Podobné výsledky jako první exit polly potvrdily i později vydané takzvané late polly, na definitivní výsledky je ale třeba ještě počkat. I vzhledem k nedávným volbám na Slovensku, kde se definitivní složení parlamentu od prvních odhadů lišilo, jsou někteří pozorovatelé nyní opatrní. Nutno ale podotknout, že v Polsku byly při posledních volbách první odhady velmi přesné.

„Vyhráli jsme demokracii, svobodu, vyhráli jsme naše milované Polsko,“ uvedl během sčítání hlasů rozjásaný šéf Občanské koalice Donald Tusk. „Jsem nejšťastnější člověk na zemi,“ zopakoval několikrát. „Tolik let se to nedařilo …. Ale dnes můžeme říct: to je konec špatných časů. To je konec PiS,“ dodal.

O nedělních jednodenních volbách se mluvilo jako o strategickém hlasování o budoucnosti Polska, stály proti sobě totiž dva tábory, které nedokáží najít společnou řeči. O tom, že politické názory zemi často rozdělují i celé rodiny, které spolu pak nemluví, mluvil pro CzechCrunch ve velkém rozhovoru bývalý zpravodaj ČRo v Polsku, který v současnosti v zemi podniká, Petr Vavrkouška. „U nás není politika téma, které byste se bála otevřít v debatě v hospodě. V Polsku už si na něco takového dávají pozor,“ vysvětloval, když popisoval nejen vyhrocenou kampaň z posledních dní před volbami. Komentátoři se shodují, že se ve velkém mobilizovala hlavně ta část voličů, která chtěla změnu oproti stávající vládě PiS.

Právo a spravedlnost během osmi let u moci zavedlo v Polsku kontroverzní justiční reformy, které podle Evropské komise narušují princip právního státu. Ovládlo státní firmy a veřejné instituce, včetně veřejnoprávních médií a omezilo práva žen. Opozice slibuje, že sporná opatření nynější vlády zruší. Národní konzervativci se voliče snažilo získat útoky proti Evropské unii nebo tvrdou rétorikou namířenou proti migrantům a lidem z komunity LGBTQ.

Zároveň se vláda ve Varšavě po ruské invazi na Ukrajinu rozhodně postavila na stranu napadené země a Polsko dlouho patřilo k jejím nejpevnějším spojencům.

„Nedovolíme, aby Polsko ztratilo to, co je nejcennější, tedy nezávislost, právo rozhodovat o vlastním osudu,“ řekl předseda PiS Jaroslaw Kaczyński, který byl doposud považován za nejvlivnějšího politika v Polsku . Připustil přitom, že není jisté, zda se jeho strana udrží u moci. „Vyhráli jsme. PiS je vítězem parlamentních voleb 2023,“ uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „Pokud nám prezident dá šanci, pokusíme se sestavit stabilní vládu,“ řekl také. Prezident Andrzej Duda je spojencem vládnoucí strany a před volbami dal najevo, že sestavením vlády podle tradice pověří zástupce nejsilnější strany. Pravděpodobně to bude Morawiecki.

PiS získalo 36,8 procenta hlasů, Občanská koalice 31,6 procenta. Na třetím místě se 13 procenty skončila podle odhadů Třetí cesta, v níž se spojili lidovci se stranou Polsko 2050. Čtvrtá je Nová levice s 8,6 procenta a jako poslední se do Sejmu dostala Konfederace, kterou podpořilo 6,2 procenta voličů.

Lidé rozhodovali i o novém složení 100členného Senátu. Současná vláda prosadila, aby se současně s volbami konalo referendum, v němž voliči odpovídali na otázky ohledně migrace, bariéry na hranici s Běloruskem, zvýšení věku odchodu do důchodu a privatizace státního majetku.

Hlasovat přišlo rekordních 72,9 procenta oprávněných voličů. Ještě po oficiálním závěru voleb stály u některých volebních místností ve Varšavě nebo v Krakově fronty. V jedné z varšavských čtvrtí se podle televize TVN24 čekalo 5,5 hodiny. Chyběly volební lístky a ve volebních urnách už nebylo místo.

S přispěním ČTK