První tři měsíce v letošním roce průměrná mzda lidí rostla o více než sedm procent, takže mohou mít pocit, že bohatnou. Po započtení inflace, jež byla ve stejném období přes jedenáct procent, si ale lidé mohou koupit méně zboží a služeb. Reálně tedy chudnou a podle analytiků bude podobná situace pokračovat celý letošní rok.

Aktuálně jde o největší pokles reálných mezd od druhého čtvrtletí roku 1998. Vysoká inflace bude tlačit průměrnou reálnou mzdu v české ekonomice k poklesu i v dalších čtvrtletích, což by se mělo začít negativně projevovat na spotřebě domácností a na výkonu ekonomiky jako celku, shodli se analytici.

V prvním čtvrtletí se přitom snížila mzda 94 procentům všech zaměstnanců. Polepšilo si jen přibližně 115 tisíc zaměstnanců, asi tři procenta ze všech, a to v peněžnictví, pojišťovnictví a na trhu nemovitostí. Informovala o tom vedoucí oddělení statistiky práce Českého statistického úřadu Jitka Erhartová. Zajímavostí je, že na každého člověka zdražování reálně dopadá jinak a v některých případech může být i ve výši 30 procent.

„Prakticky všichni Češi, jimž je pod 50 let věku, ve svém ekonomicky aktivním životě nezažili takový pád životní úrovně, jaký je čeká letos,“ upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Za celý letošní rok se mzdy mohou propadnout o osm procent, nejvíce od vzniku České republiky v roce 1993. To zřejmě výrazně zamíchá kartami v politice. Pád životní úrovně si ale lidé uvědomí postupně, tedy postupný bude i vzestup jejich frustrace,“ doplnil ekonom.

Jak jsme minulý měsíc psali v jednoduchém průvodci aktuálním ekonomickým děním, důvodů, proč jsme si v Česku zadělali na vysokou inflaci, bylo několik, přičemž invaze Ruska na Ukrajinu a související omezení dodávek energetických surovin je jen relativně nový efekt. Předpovídat, jak se situace opravu vyvine, je vzhledem nejistotu v makroekonomickém i geopolitickém světě opravdu náročné.

Průměrná mzda v ČR v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37 929 korun. Po započtení inflace ale měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku průměrně klesl o 3,6 procenta.

Nejvíce reálně mzdy klesly zaměstnancům ve veřejné správě, ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání. Pracovníci v peněžnictví si polepšili o 4,2 procenta, zaměstnanci na trhu nemovitostí o 2,4 procenta. Na nule skončili pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství. Ve veřejné správě reálná průměrná mzda klesla o 8,4 procenta, ve zdravotnictví o 7,6 procenta a ve vzdělávání o sedm procent.

Mzdy (možná) reálně začnou růst v roce 2023

„Mzdy začnou reálně růst patrně od prvního kvartálu 2023, kdy se jejich nominální tempo zvýší v opožděné reakci na letošní inflační vlnu, navíc inflace klesne do meziročních jednociferných hodnot. Dorovnání kupní síly mezd do stavu před současnou inflační vlnou se ale asi protáhne až do roku 2024,“ predikuje analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Zatímco zrychlování inflace nezpomaluje ani ve druhém čtvrtletí, firmy se zvyšováním mezd nejspíše pospíchat nebudou, míní analytik Deloitte David Marek. Pokles reálných mezd bude podle něj jedním z klíčových faktorů, který přispěje k poklesu spotřeby domácností v nejbližších čtvrtletích, což může vést k recesi celé ekonomiky.

Analytik Patria Finance Jan Bureš za celý rok 2022 tak v průměru očekává skoro osmiprocentní reálný propad mezd. Něčemu podobnému naposledy čelily české domácnosti na počátku devadesátých let, upozornil.

Češi zažívají druhé čtvrtletí po sobě pokles reálné mzdy, což nepamatují od recese v roce 2014, připomněla expertka na řízení lidských zdrojů PwC ČR Andrea Linhartová Palánová. Z aktuálního průzkumu PwC navíc vyplývá, že čeští zaměstnanci patří v Evropě mezi ty úplně nejkonzervativnější, co se týče požadavku na navýšení mzdy nebo plánu na změnu zaměstnavatele. Netlačí tedy na mzdy tak výrazně, jako je zvykem v ostatních zemích, poznamenala.

S přispěním ČTK.