Zdražování dopadá na každého jinak. Skutečná inflace může být u některých skupin až 30 procent

Rozhodujícím faktorem výše inflace pro jednotlivce není výše příjmu, ale životní styl. Nejvíc jsou chráněni důchodci díky valorizaci penzí.

Inflace v Česku dál roste

V Česku probíhá inflační smršť, ceny v dubnu meziročně vzrostly o více než čtrnáct procent, což je nejvíc od roku 1993. Vývoj cen v tomto vyjádření ale ukazuje zdražování průměrného spotřebního koše. Reálně na různé obyvatele dopadá různými způsoby a skutečná míra inflace jednotlivých lidí se aktuálně pohybuje mezi zhruba deseti až třiceti procenty. Rozhodujícím faktorem pro výši inflace pro každého jednotlivce přitom není výše příjmu, ale konkrétní životní styl. S takovým závěrem přišli analytici ze společnosti Cyrrus.

„Ačkoliv je definice a měření obecné míry celorepublikové inflace stěžejní z makroekonomického pohledu, pro posouzení změny životních nákladů jednotlivců má jen velmi omezenou vypovídací hodnotu. Reální Češi se od modelového spotřebitele v jednotlivých výdajích liší mnohdy násobně,“ upozorňuje Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Skupinou, která je podle něj nejlépe chráněna před inflací, jsou díky valorizaci penzí důchodci.

Oficiální meziroční inflace měřená Českým statistickým úřadem v dubnu stoupla na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Podle ekonomů i České národní banky inflace v dalších měsících dále poroste, pravděpodobně překoná i patnáctiprocentní hranici a na dvojciferných úrovních zůstane po zbytek roku. Cyrrus letos očekává průměrnou inflaci 15,2 procenta a příští rok zhruba sedm procent.

„Z našich výpočtů vyplývá, že se i v realistických scénářích může individuální inflace jednotlivých Čechů pohybovat od hodnot bezpečně pod deseti procenty až po drtivých zhruba 30 procent. Rozdíly mezi inflačními smolaři a šťastlivci jsou pak aktuálně suverénně nejvyšší v nedávné historii,“ popisuje Hradil.

Z analýzy vyplývá, že oficiální inflace za duben nejlépe odpovídá spotřebnímu chování samoživitelů (14,04 procenta) a rodin s jedním dítětem, které bydlí ve vlastním (14,21 procenta). Nejnižší míru inflace, pod 14 procent, mají podle analýzy domácnosti tvořené rodiči s vlastním bydlením, jejichž děti se již odstěhovaly. Naopak nejvyšší inflaci reportují mladé manželské páry bez dětí, které bydlí v nájmu, a to 15,19 procenta.

ceska-koruna-tisic1

Přečtěte si takéPřipravte se, všichni zchudneme. Čtěte jednoduchého průvodce aktuálním ekonomickým děním

Výpočty Cyrrus provádí na základě průzkumů spotřebního chování podle několika klíčových demografických charakteristik, které si nechal zpracovat agenturou NielsenIQ na vzorku tisícovky respondentů.

„Celkem jsme tak byli schopni rozdělit množinu respondentů do devíti skupin, které jsme následně rozlišili podle toho, zda bydlí ve vlastním obydlí nebo v nájmu. Jejich reportované spotřební výdaje jsme následně použili k výpočtu specifické míry inflace pro každou skupinu,“ uvádí analýza. Dále pak analytici na základě průzkumu namodelovali hypotetické příklady konkrétních osob s odlišnou skladbou útraty v rámci jednotlivých skupin.

Například v rámci modelového příkladu dvou studentů se stejným příjmem 13 tisíc korun je inflace 9,2 procenta u toho, který bydlí na koleji, dojíždí k rodičům vlakem, sportuje, vaří si sám a pije alkohol. U studenta, který je abstinent, bydlí ve sdíleném bytě, dojíždí za rodiči autem a chodí na kulturní akce, je inflace 21 procent.

S přispěním ČTK.

Peter Brejčák

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: startupy, technologie, byznys, e-commerce.

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: startupy, technologie, byznys, e-commerce.