Všude září rudá, ale Buffett to zase odhadl. 10 věcí, které musíte vědět o propadech na akciových trzích

Akciové trhy klesají už nějaký ten pátek, ale poslední rána přišla teď v podobě cel Donalda Trumpa. Co to znamená? Odpovídá analytik XTB Tomáš Vranka.

akciove-trhy-mvp

Foto: Filip Houska/CzechCrunch

Co se to právě děje s akciovými trhy?

0Zobrazit komentáře

Akciové trhy zažívají v posledních dnech jednu z nejdramatičtějších epizod v moderní historii. Obchodní politika Donalda Trumpa, čínská odveta a rychlost propadu připomínající slavné burzovní krachy vyvolávají mezi investory paniku. Analytik XTB Tomáš Vranka se podíval na deset klíčových aspektů současné situace – od geopolitických příčin přes konkrétní dopady na technologické giganty až po historické paralely. Zatímco někteří investoři jsou teď překvapení, jiní jako Warren Buffett s hrozbou červených čísel zjevně počítali. Jak k takovým turbulencím přistupovat s chladnou hlavou?

1. Trumpova cla

Pojďme se nejprve podívat na jakousi časovou osu. Akciové trhy postupně klesají přibližně od poloviny února. Výrazné prohloubení propadů ale přišlo až minulý týden ve čtvrtek. Ve středu večer totiž americký prezident Donald Trump oznámil, jaká cla jeho administrativa už za pár dní zavede vůči téměř celému světu. Investoři se začali obávat, že tento krok výrazně zpomalí americkou i světovou ekonomiku, a tak ve čtvrtek oslabil americký akciový index S&P 500 o téměř 5 procent.

2. Čínská odvetná cla

V pátek výprodeje na trhu pokračovaly. Čína avizovala, že zavede kromě jiných opatření cla na americký dovoz ve výši 34 procent. Jde tak o další komplikaci obchodu mezi dvěma největšími ekonomickými celky na světě, což ještě více prohloubilo obavy o hospodářský růst světa. A akciový index S&P 500 opět zareagoval: v pátek klesl o dalších 6 procent na zhruba roční minima.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

3. Přes víkend nic nového

Investoři čekali, zda přijde Trumpova administrativa během víkendu s něčím novým. Postupně se totiž začaly ozývat některé země s tím, že chtějí snižovat nebo úplně rušit cla, která jsou uvalena na dovoz z USA. Donald Trump a jeho ministři ale přes víkend řekli, že cla tu s námi ještě budou minimálně několik dní či týdnů a že některé země vedly vůči Spojeným státům v této oblasti nepřátelskou politiku, takže jednání nebudou hned a chvíli potrvají. Následkem toho akcie pokračovaly v pádu i v pondělí, i když během dne část ztrát vymazaly. Trhy tedy reagují na každou informaci a situace se mění doslova každou hodinou.

4. Čtvrtá (nebo pátá) podobná situace v historii

Současný výprodej na americkém akciovém indexu S&P 500 není zatím extra velký, jelikož index od maxim oslabuje jen o necelých 20 procent. Čím je ale tento pokles výjimečný, je jeho rychlost. Během dvou dnů akcie oslabily o více než 10 procent, což se stalo v minulosti jen třikrát nebo čtyřikrát. Šlo o takzvané Černé pondělí v roce 1987, některé zdroje uvádějí i Dotcom bublinu v roce 2001, velké finanční krizi v roce 2008 a pandemii covidu v roce 2020. Poslední takovou situací je právě závěr minulého týdne.

5. Máme tu medvědí trh

Široký index velkých firem se k takzvanému medvědímu trhu zatím pouze blíží, respektive je téměř přesně na hranici dvacetiprocentního poklesu, který se za medvědí trh už považuje. Nicméně index malých firem Russell 2000 či technologický index Nasdaq už oslabují od maxim o více než 20 procent. Minimálně tyto dva indexy tedy jsou v takzvaném medvědím trhu. Jde o celkem paradoxní situaci, protože Donald Trump byl před prezidentskými volbami považován zejména pro malé společnosti za dobrého kandidáta, jelikož hovořil o přesunu výroby zpět do USA.

6. Apple nemá dobrý rok

Výprodeje se týkají prakticky celého trhu, avšak nejvíce je to vidět na akciích velkých technologických společností, jelikož jsou největší a nejsledovanější. Ty obvykle na propady reagují výrazněji než zbytek akcií a výjimkou není ani současnost. Hodnota tržní kapitalizace Applu byla ještě ke konci minulého roku téměř 3,9 bilionu dolarů, avšak dnes je už jen přibližně 2,7 bilionu. Apple tedy v průběhu pár měsíců odmazal ze své hodnoty 1,2 bilionu. Jde o více, než kolik je celková tržní kapitalizace všech firem na světě kromě Applu, Microsoftu, Nvidie, Alphabetu, Amazonu, Saudi Aramco a Mety.

7. Američané budou mít (zřejmě) dražší iPhony

Na aktuální dění nejcitlivěji reagují akcie firem, které vyrábějí velkou část svých výrobků v zahraničí. Jde například o značku Nike, která šije velké množství oblečení či obuvi ve Vietnamu, ale právě i o Apple, který montuje téměř všechno v Číně a poslední roky v Indii. U těchto společností hrozí nejvýraznější růst konečných cen pro spotřebitele.

Deník The Wall Street Journal spočítal, že aktuálně je výrobní cena nového iPhonu 16 Pro na úrovni 550 dolarů. Pokud by cla opravdu začala platit v Trumpem vyhlášené podobě a firmy by začaly na zákazníky přenášet zdražení, tak by telefon mohl reálně zdražit o 300 dolarů. Samozřejmě existuje šance, že se cla ještě upraví, že Apple nepřenese celé zvýšení cen na zákazníky nebo že Tim Cook vyjedná výjimky jako v minulosti, zatím to však vypadá, že Apple může mít problém.

8. Warren Buffett to opět věděl

Ne všem akciím se ale od začátku roku nedaří. I přes poslední poklesy jsou akcie investičního konglomerátu Berkshire Hathaway, který vede legendární investor Warren Buffett, od začátku roku stále v plusu asi o 3 procenta. Buffettovi pomáhá, že poslední roky prodával akcie a kumuloval hotovost, kterou má uloženou v krátkodobých dluhopisech s pěkným ročním výnosem.

Trh tedy vyhodnotil, že defenzivněji nastavené portfolio je v této situaci přínosem, a proto akcie od začátku roku mírně rostou. Je třeba ale dodat, že od ledna sice toto nastavení Buffettovi pomáhá, avšak roky předtím neinvestování prostředků jeho výkonnost snižovalo.

warren-buffett-1

Přečtěte si takéI my děláme chyby. Co nejzajímavějšího vzkázal Warren Buffett?I my děláme chyby, školy mě nikdy nezajímaly. Co nejzajímavějšího vzkázal akcionářům Warren Buffett?

9. Pocitově jsou propady větší než v roce 2022

Pokud se podíváme na graf S&P 500, zjistíme, že v roce 2020 index klesl o 34 procent, v roce 2022 o 25 procent a teď zatím pouze o přibližně 20 procent. Kvůli výraznému oslabení dolaru jsou ale ztráty na korunových a eurových účtech mnohem větší. V roce 2020 byl propad v českých korunách na úrovni 27 procent a v eurech 33 procent. A o dva roky později byl propad v korunách o 19 procent a v eurech o 18 procent. Teď je však propad v obou měnách už zhruba 24 procent. V případě korun či eur je tedy už větší než ten před třemi lety a není daleko ani od čísel z roku 2020.

10. Nepanikařte

O tom, že je třeba nakupovat, když na ulicích teče krev, a že jsou propady spíše příležitostí než problémem, jsme už všichni slyšeli. Někdy je ale samozřejmě těžké nepodlehnout panice a negativní náladě na trhu. Z amerického akciového trhu ale máme data za posledních přibližně 200 let, která ukazují, že navzdory krátkodobým propadům akcie dlouhodobě rostou o 10 procent ročně. Dosud byla každá jedna korekce v minulosti dříve či později vymazána. Při pandemii covidu to trvalo půl roku a při velké finanční krizi zhruba pět let. Jsem přesvědčen, že i tato korekce dříve či později skončí. Nikdo však neví, zda to bude trvat týden, měsíc, rok, nebo dekádu. Já osobně ale každopádně pokračuji v nakupování ETF a akcií.

Rubriku Investice podporujíjet-investment_logo_srgb

Před týdnem roztleskával Trumpova cla, teď miliardář z Wall Street otočil. Vyděšených hlasů přibývá

Bill Ackman připouští, že to, co vymyslel Donald Trump se svým týmem, má ze všeho nejvíc potenciál USA poškodit. Není sám, kdo začíná bít na poplach.

Luboš KrečLuboš Kreč

trump

Foto: Midjourney/CzechCrunch

Donald Trump vygenerovaný v Midjourney

0Zobrazit komentáře

Na Wall Street patří Bill Ackman k legendám – založil známý hedgeový fond Pershing Square, patří k nejvýraznějším zástupcům aktivistického investování, má jmění přes osm miliard dolarů… A dosud platil za hlasitého podporovatele Donalda Trumpa, ještě minulý týden obhajoval jeho celní ofenzivu. Teď ale zařadil zpátečku a potvrzuje, jak moc Trump vyděsil byznysmeny, kteří mu dlouho tleskali.

I v Česku bylo ten argument slyšet často a hlasitě: Trump to s uvalováním cel nemyslí vážně, je to jen budování vyjednávací pozice, nelze jej brát doslovně, vždyť to je obchodník. Jenže to, s čím 47. americký prezident vystoupil minulý týden v Bílém domě (včetně pochybného výpočetního vzorečku), vyslalo šokovou vlnu nejen napříč trhy, ale i napříč jeho příznivci.

A Bill Ackman patřil dlouho k těm nejprominentnějším. Před volbami se za Trumpa bil na sociálních sítích, především na X, kde má 1,7 milionu sledujících. A ještě minulý týden tamtéž obhajoval, že cla jsou vlastně správný krok, který přiměje obchodní partnery, aby šli Americe v ústrety.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jenže přes víkend si jeden z nejzkušenějších burziánů Manhattanu vše rozmyslel a publikoval rozsáhlý příspěvek, z nějž je patrné, že má strach, co bude následovat. Trump a jeho blízcí včetně ministra průmyslu Howarda Lutnicka dávají najevo jen pramálo pochopení pro to, co se děje ode „Dne osvobození“, jak nazvali oznámení brutálních cel z 2. dubna.

Burzy včetně těch amerických totiž zažívají největší sešup od startu epidemie covidu, a že začátek roku 2020 byl pořádná jízda. Varování, že americká ekonomika míří do recese, přibývá. Celní odpověď už oznámila Čína, chystá se na ni Evropská unie… Jenže Trump se momentálně podle svých vyjádření tváří, že ví, co dělá, že nikomu uhýbat nebude a že není prostor pro další jednání. Oficiálně mají cla začít platit 9. dubna.

Jsme silní, ale celý svět nepřetlačíme, zaznívá proto čím dál hlasitěji z USA. Dokonce i Elon Musk se už nechal slyšet, že za něj by bylo ideální, kdyby mezi Amerikou a EU nebyla cla ani na jedné straně. „Prezident má nyní příležitost cla o 90 dní pozdržet a vyjednat a vyřešit neférová cla,“ napsal zase Bill Ackman.

Ve své stati na X vysvětlil, že to, co Trump udělal, když cla uvrhl na všechny bez výjimky a bez větší logiky, je nebezpečné, protože to může připravit Ameriku o důvěru a dobrou pověst: „V byznysu je klíčová spolehlivost a podmínkou spolehlivosti je důvěra.“ Zakladatel Pershingu dochází k tomu, že nová cla jsou ekvivalentem nukleární obchodní války.

„Kteří šéfové firem a které správní rady budou mít zájem dělat u nás investice a dělat s námi velké obchody, když se budeme nacházet uprostřed jaderné ekonomické války?“ ptá se Bill Ackman, který v jiném příspěvku zároveň ostře napadl ministra obchodu Lutnicka, jehož ještě před týdnem podporoval, jakožto neamericky se chovajícího politika.

Souběžně s Ackmanovou tirádou na sociálních sítích vystoupil se silným prohlášením také aktuálně nejvlivnější bankéř USA Jamie Dimon, šéf JPMorgan Chase. „Je pravděpodobné, že to povede k inflaci. Nahoru půjdou nejen ceny dováženého zboží, ale i toho domácího,“ prohlásil Dimon, který varoval i před rizikem recese.

Byl to přitom právě velký byznys, který se těsně před volbami a hlavně po nich sešikoval za Trumpem. Ti všichni ale nyní zjišťují, že Donald Trump a jeho tým mysleli vážně všechno, co v kampani slibovali – už to nejsou reaganovští republikáni z jeho prvního funkčního období v letech 2017 až 2021, ale tvrdí izolacionisté, nepřátelští vůči globalizovanému světu.