V dánské mytologii je Helhest třínohý kůň, na němž jezdila vikingská bohyně smrti Hela. Stejné jméno teď nese i nový taktický robot, jejž vyvíjejí vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Podle nich by ovšem tento Helhest měl přinášet spíše život než smrt, neboť jde o odolný stroj určený pro pomoc v náročných podmínkách. „Chtěli jsme robota, který zvládne obtížný terén, je levný, rychlý a zároveň natolik robustní, aby fungoval i po převrácení,“ vysvětluje docent Karel Zimmermann, který společně s profesorem Tomášem Svobodou a inženýrem Bedřichem Himmelem stojí za vznikem této tříkolky.

Helhest dosahuje rychlosti až 20 kilometrů za hodinu, unese 100 kilogramů nákladu a zvládne překonat překážky vysoké až půl metru. V extrémních podmínkách navíc dokáže fungovat i „vzhůru nohama“. Základní verze robota je určená pro výzkumné instituce, posloužit ovšem může i při obranných, pátracích a záchranných misích. Využití najde například při převozu senzorů pro detekci chemických látek, asistenci v těžko přístupných terénech nebo podzemních operacích.

Výhodou robota je právě jeho tříkolová konstrukce. „Helhest měl během nedávného cvičení v rakouských horách stabilní trakci i tam, kde čtyřkolové stroje ztrácely kontakt se zemí,“ říká Svoboda. Robot tak dokázal v ručním režimu vyjet extrémně strmý svah, srovnatelný se sklonem černé sjezdovky, a osvědčil se i v krizových situacích – při pádu do potoka se nezastavil a pokračoval v jízdě. V Rakousku obstály i další roboti z ČVUT – pásový Marv a kolový Husky –, kteří se měřili s modely ze zahraničních univerzit.

Vědecký tým aktuálně ladí pokročilé autonomní chování založené výhradně na pasivních senzorech (jako jsou kamery a magnetometry) bez použití LiDARu, tedy laserového výškoměru. Tento přístup má snížit náklady a umožnit méně detekovatelné operace, zejména ve vojenském využití. Cílem vědců je vytvořit z Helhesta jakési „oko na zemi“ pro zpřesnění analýzy satelitních snímků. A cena robota? Základní verze prvního modelu začíná na 12 tisících eurech (necelých 300 tisíc korun).

Společnost Helhest je již pátým oficiálním spin-offem ČVUT, ale prvním, který se zaměřuje na robotiku. Firma nyní navazuje na roky výzkumu v oblasti autonomní mobility a mechaniky. ČVUT do ní vstoupilo prostřednictvím své dceřiné společnosti ČVUT Tech, která v ní drží 10procentní podíl. Zimmermann s Himmelem mají shodně 42 procent, Svoboda pak zbylých šest procent.

Pražská univerzita výzkumníkům pomohla s právními, byznysovými i licenčními otázkami a celým procesem založení společnosti. „Díky týmu pro transfer technologií ČVUT a hladké spolupráci s fakultou se to podařilo během jediného měsíce,“ pochvaluje si Zimmermann. Jeho tým teď hledá první zákazníky jak ve vojenském, tak civilním sektoru. Pomáhá mu i takzvaný Whip program, který propojuje akademické týmy s úspěšnými podnikateli.

„Whip má jediný úkol: dotlačit spin-off k příjmům. Pomáhá zakladatelům zaměřit se na zákazníka, otestovat trh, přizpůsobit produkt a hlavně nepromeškat správný okamžik pro vstup na trh,“ tvrdí Jan Urban, vedoucí Odboru transferu technologií a fundraisingu ČVUT a autor konceptu Whip programu. Cílem je nejen podpořit vznik nových firem, ale zajistit i jejich dlouhodobou udržitelnost a růst.

ČVUT není jedinou českou univerzitou, která rozjela vlastní spin-off zaměřený na vývoj robotů a dronů. Například ČZU stojí za firmou ProLab Engineering, jež se nejprve zabývala postřikovými drony pro precizní zemědělství. Později se začala věnovat i robotickým zařízením určeným pro ošetřování výsadeb po kůrovcové kalamitě, aby si nakonec tým tohoto spin-offu uvědomil, že tržní potenciál nabízí i obranný sektor.

ProLab Engineering už ve spolupráci s miliardářem Jaroslavem Strnadem, mimo jiné majitelem průmyslového holdingu CE Industries, vyvinula prototypy vrtulových i pásových dronů a také letouny s kolmým startem, které jsou připraveny k sériové výrobě pro zemědělské, lesnické, civilní a právě i vojenské využití. „Zajímají mě technologie, které řeší reálné problémy – ať už v obranném sektoru, nebo třeba v železnicích. Rád přispěju svými zkušenostmi, pokud vidím potenciál,“ prohlásil Strnad v nedávném rozhovoru pro CzechCrunch.