Vynálezce brýlí Oculus staví letouny, které střílí a řídí se samy. Jeho nová stíhačka děsí i OSN
Palmer Luckey před lety prodal Metě svoji firmu Oculus VR za miliardy dolarů. Teď chce místo zábavy změnit od základu i vojenské letectví.
Palmer Luckey kdysi změnil svět zábavy díky brýlím Oculus pro virtuální realitu. Teď chce změnit způsob, jakým se vede válka. Jeho technologická firma Anduril Industries ukázala prototyp bezpilotního letounu Fury, který se dokáže rozhodovat úplně sám. Stíhačka zatím není součástí výzbroje americké armády, ale Anduril na jejím vývoji spolupracuje s americkým letectvem. Organizace spojených národů mezitím varuje, že podobné zbraně jsou morálně odpudivé.
Letoun Fury byl blíže představen v reportáži pořadu 60 Minutes na televizi CBS a vypadá jinak, než by člověk u stíhačky čekal. Nemá kabinu, ovládací prvky ani pilota. „Není tady pro něj žádné místo. Je to autonomní stíhačka, která chápe, co se děje ve vzdušném prostoru, a dokáže reagovat,“ řekl v reportáži Brian Schimpf, spoluzakladatel a CEO Andurilu.
Podle něj má Fury fungovat jako pomocný letoun, který letí před stíhačkami ovládanými skutečnými piloty, detekuje hrozby a může sám útočit, čímž chrání právě pilotované stíhačky. „V bojovém nasazení by tyhle stroje letěly vepředu, rozpoznaly by nepřítele dřív a mohly by okamžitě jednat. Jsou navržené k tomu, aby chránily piloty v klasických stíhačkách,“ dodal Schimpf.
Vše běží na platformě Lattice, kterou Anduril už dnes používá u jiných svých produktů. Data ze senzorů, radarů a satelitů se zpracovávají v reálném čase a umělá inteligence na jejich základě dělá rozhodnutí. Letoun má přitom tzv. kill switch, tedy možnost, aby člověk v případě nouze zasáhl.
Nejde ale jen o technologii. Celý přístup je jiný než u tradičních zbrojovek. Letoun používá komerčně dostupné díly, motor z běžného business jetu a podvozek, který lze podle firmy postavit v jakékoli strojírenské dílně v USA. „Nechceme používat extrémně náročné armádní komponenty. Vyvíjíme to tak, aby se to dalo vyrábět rychle a levně,“ vysvětlil Schimpf v reportáži.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsKritici ale upozorňují, že technologie tohoto typu mohou vést k rozhodování o životě a smrti bez jakéhokoliv lidského zásahu. Generální tajemník OSN António Guterres označil smrtící autonomní zbraně za politicky nepřijatelné a morálně odpudivé a vyzval k jejich zákazu v rámci mezinárodního práva. Zatímco OSN volá po závazném zákazu, většina vojenských velmocí jako USA, Čína, Rusko, Izrael nebo Velká Británie ale autonomní systémy aktivně vyvíjí a plošný zákaz odmítají.
Možné otazníky ale sám Luckey shodil ze stolu. „Myslím, že je mnohem děsivější představa zbraně, která nemá žádnou inteligenci, než té, která ji má. Miny nerozeznají školní autobus od ruského tanku. Chytré zbraně ano,“ řekl pro stanici CBS.
Fury zatím není oficiálně zařazen do žádného vojenského programu. Anduril se s ním ale hlásí do výběrového řízení v rámci amerického programu Collaborative Combat Aircraft, který zvažuje různé typy bezpilotních letounů – od průzkumných až po útočné. V něm mají vzniknout nové stroje, které budou v budoucnu létat po boku klasických stíhaček. O tom, zda se Fury stane součástí oficiální výzbroje, rozhodne americká vláda nejdřív v roce 2026.
Pokud by se tak stalo, zapsal by si Luckey další velký technologický úspěch. Již dříve vynalezl zmiňované brýle pro virtuální realitu Oculus, firmu s nimi prodal Metě za dvě miliardy dolarů. Kromě toho americká armáda už technologie od Andurilu využívá – například autonomní sledovací věže Sentry a drony Altius-600, jejichž dodávky pro Ukrajinu byly součástí kontraktů v řádu stovek milionů dolarů.