Vynálezce brýlí Oculus staví letouny, které střílí a řídí se samy. Jeho nová stíhačka děsí i OSN

Palmer Luckey před lety prodal Metě svoji firmu Oculus VR za miliardy dolarů. Teď chce místo zábavy změnit od základu i vojenské letectví.

David ZlomekDavid Zlomek

fury

Foto: Anduril / Filip Houska/CzechCrunch

Palmer Luckey a jeho Fury

0Zobrazit komentáře

Palmer Luckey kdysi změnil svět zábavy díky brýlím Oculus pro virtuální realitu. Teď chce změnit způsob, jakým se vede válka. Jeho technologická firma Anduril Industries ukázala prototyp bezpilotního letounu Fury, který se dokáže rozhodovat úplně sám. Stíhačka zatím není součástí výzbroje americké armády, ale Anduril na jejím vývoji spolupracuje s americkým letectvem. Organizace spojených národů mezitím varuje, že podobné zbraně jsou morálně odpudivé.

Letoun Fury byl blíže představen v reportáži pořadu 60 Minutes na televizi CBS a vypadá jinak, než by člověk u stíhačky čekal. Nemá kabinu, ovládací prvky ani pilota. „Není tady pro něj žádné místo. Je to autonomní stíhačka, která chápe, co se děje ve vzdušném prostoru, a dokáže reagovat,“ řekl v reportáži Brian Schimpf, spoluzakladatel a CEO Andurilu.

Podle něj má Fury fungovat jako pomocný letoun, který letí před stíhačkami ovládanými skutečnými piloty, detekuje hrozby a může sám útočit, čímž chrání právě pilotované stíhačky. „V bojovém nasazení by tyhle stroje letěly vepředu, rozpoznaly by nepřítele dřív a mohly by okamžitě jednat. Jsou navržené k tomu, aby chránily piloty v klasických stíhačkách,“ dodal Schimpf.

Vše běží na platformě Lattice, kterou Anduril už dnes používá u jiných svých produktů. Data ze senzorů, radarů a satelitů se zpracovávají v reálném čase a umělá inteligence na jejich základě dělá rozhodnutí. Letoun má přitom tzv. kill switch, tedy možnost, aby člověk v případě nouze zasáhl.

Nejde ale jen o technologii. Celý přístup je jiný než u tradičních zbrojovek. Letoun používá komerčně dostupné díly, motor z běžného business jetu a podvozek, který lze podle firmy postavit v jakékoli strojírenské dílně v USA. „Nechceme používat extrémně náročné armádní komponenty. Vyvíjíme to tak, aby se to dalo vyrábět rychle a levně,“ vysvětlil Schimpf v reportáži.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kritici ale upozorňují, že technologie tohoto typu mohou vést k rozhodování o životě a smrti bez jakéhokoliv lidského zásahu. Generální tajemník OSN António Guterres označil smrtící autonomní zbraně za politicky nepřijatelné a morálně odpudivé a vyzval k jejich zákazu v rámci mezinárodního práva. Zatímco OSN volá po závazném zákazu, většina vojenských velmocí jako USA, Čína, Rusko, Izrael nebo Velká Británie ale autonomní systémy aktivně vyvíjí a plošný zákaz odmítají.

Možné otazníky ale sám Luckey shodil ze stolu. „Myslím, že je mnohem děsivější představa zbraně, která nemá žádnou inteligenci, než té, která ji má. Miny nerozeznají školní autobus od ruského tanku. Chytré zbraně ano,“ řekl pro stanici CBS.

Fury zatím není oficiálně zařazen do žádného vojenského programu. Anduril se s ním ale hlásí do výběrového řízení v rámci amerického programu Collaborative Combat Aircraft, který zvažuje různé typy bezpilotních letounů – od průzkumných až po útočné. V něm mají vzniknout nové stroje, které budou v budoucnu létat po boku klasických stíhaček. O tom, zda se Fury stane součástí oficiální výzbroje, rozhodne americká vláda nejdřív v roce 2026.

Pokud by se tak stalo, zapsal by si Luckey další velký technologický úspěch. Již dříve vynalezl zmiňované brýle pro virtuální realitu Oculus, firmu s nimi prodal Metě za dvě miliardy dolarů. Kromě toho americká armáda už technologie od Andurilu využívá – například autonomní sledovací věže Sentry a drony Altius-600, jejichž dodávky pro Ukrajinu byly součástí kontraktů v řádu stovek milionů dolarů.

Neviditelný trh za miliardy. Chytrá předpověď počasí šetří firmám peníze, investuje do ní i Google

Investoři zřejmě objevili novou zajímavou příležitost. Předpověď počasí řízená umělou inteligencí firmám šetří peníze i dává náskok na trhu.

weather-mvp

Foto: Canva Pro / CzechCrunch

Počasí a umělá inteligence

0Zobrazit komentáře

Představte si, že už týden dopředu s jistotou víte, jestli vaše solární elektrárna vyrobí díky slunci dostatek energie. Nebo že vám aplikace v telefonu přesně ukáže, ve které části města bude za dvě hodiny pršet. Takové scénáře se díky umělé inteligenci stávají realitou. A s nimi přichází i zcela nové příležitosti pro podnikání.

Je to stejně zásadní posun, jako když jsme přešli z intuitivních předpovědí na výpočty pomocí počítačů, líčí deníku Financial Times současné změny šéfka AI divize v britské státní meteorologické stanici Met Office Kirstine Daleová.

Hlavní výhodou umělé inteligence je její schopnost rozpoznat složité vzorce v obrovském množství dat. Díky jejímu algoritmu mají meteorologové přístup k mnohem přesnějším předpovědím a včasným varováním – ať už jde o déšť, bouři nebo prudké výkyvy teplot. Nejde ale pouze o to, že by chytrý program uživatelům radil, zda si mají vzít na procházku deštník.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Přesná předpověď počasí pro mnohé firmy znamená možnost ušetřit nemalé peníze. Na jejím základě mohou třeba energetické firmy efektivněji nastavovat provoz svých zdrojů a předejít tak výpadkům, v dopravě zase aerolinky lépe naplánují letové trasy, aby se vyhnuly turbulencím, což šetří nejen palivo, ale i čas cestujících. Zemědělci získají možnost lépe načasovat zavlažování a ušetřit vodu i náklady, pokud ví, že přijde déšť. Rozhodování, které dřív spoléhalo na odhad a zkušenost, dnes stojí na pevných základech datové analýzy.

Zásadní změny s ohledem na vývoj meteorologie zaznamenává i finanční sektor. Hedgeové fondy a investiční firmy ve velkém najímají meteorology, aby jim pomohli předvídat vývoj na energetických i komoditních trzích. Informace o počasí se tak stávají i investičním nástrojem. „Hedgeové fondy tímto způsobem vydělávají velké peníze a ve velkém také zaměstnávají naše absolventy,“ říká Robert Lee, meteorolog z univerzity v Readingu.

Do předpovědí počasí investuje Google i Nvidia

Do vývoje chytrých předpovědí počasí vstupují i ti největší hráči technologického světa. Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí začalo letos v únoru využívat vlastní model umělé inteligence, který zpřesnil odhady až o 20 procent. „Předpovědi na sedm dní dopředu dnes odpovídají kvalitou těm, které jsme před dvěma dekádami dokázali udělat jen na pět dní. A před 40 lety jen na tři dny,“ vysvětluje šéfka centra Florence Rabier.

Společnosti, které mají přístup k nejmodernějším meteorologickým nástrojům, tak mohou mít oproti ostatním až dvoudenní náskok, podotýká deník Financial Times.

Není divu, že se do oblasti předpovědní umělé inteligence hrnou investice od firem jako Google DeepMind, Nvidia, Microsoft či IBM. Vedle technologických obrů se na rostoucím trhu chtějí prosadit i specializované startupy jako Brightband nebo Silurian, jedním z nejvýraznějších tahounů meteorologické revoluce je však bostonská společnost Tomorrow.io. Ta od svého založení v roce 2016 zásadně změnila pohled na to, co všechno může moderní předpověď počasí znamenat.

Tohle může kompletně demokratizovat předpovídání počasí.

Jeho zakladatelé si jako jedni z prvních všimli díry na trhu. Zatímco vliv počasí na byznys, logistiku i běžný chod měst rychle rostl, málokdo v odvětví viděl prostor pro investice. A právě tady objevilo Tomorrow.io svou příležitost.

Navzdory nejisté budoucnosti se firma už před skoro deseti lety rozhodla pro odvážný krok a vypustila na oběžnou dráhu vlastní síť satelitů. Každý z nich vážil asi 12 kilogramů a vyšel startup na zhruba deset milionů dolarů, v přepočtu podle dnešního kurzu tedy zhruba 220 milionů korun. „Když jsme začínali, všichni říkali, že je to příliš drahé,“ vzpomíná ředitel Tomorrow.io Shimon Elkabetz. Firma, kterou vede, i přes počáteční skepsi přilákala od svého založení investice za zhruba 300 milionů dolarů, tedy téměř sedm miliard korun.

Ani společnost Nvidia, známá především pro svou produkci grafických karet do počítačových sestav, nezůstala pozadu. Vyvinula vlastní systém zvaný CorrDiff. Ten dokázal oblast, pro kterou jednotlivá předpověď platí, zúžit z původních 25 kilometrů na pouhé dva kilometry. Systém byl nejprve nasazen na Tchaj-wanu, kde chránil obyvatelstvo před dopady živelných pohrom, nyní však společnost plánuje jeho rozšíření i do USA a dalších částí světa.

Vývoj odvětví může ohrozit Trump

Přestože meteorologie zažívá revoluční proměnu, její budoucnost může zásadně ovlivnit politické rozhodování – konkrétně návrh administrativy Donalda Trumpa výrazně omezit rozpočet amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Plánované škrty ve výši 24 procent by sice federální kase ušetřily 1,5 miliardy dolarů, zároveň by ale mohly vážně ohrozit celosvětový systém meteorologických dat. Národní úřad pro oceán a atmosféru totiž bezplatně poskytuje klíčové satelitní a radarové informace, na kterých staví předpovědi meteorologové po celém světě.

Přesto existují důvody k optimismu. Jedním z nich je systém Aardvark, který letos v březnu představil britský institut Alana Turinga. Jde o experimentální model umělé inteligence pro předpověď počasí, který se zásadně liší od konkurence svou energetickou úsporností. Namísto drahých a náročných superpočítačů mu totiž stačí běžný stolní počítač.

klarna

Přečtěte si takéDíky AI rok nepřijali člověka. Zašli jsme daleko, přiznává KlarnaKlarna se chlubila, že díky AI rok nepřijala žádného člověka. Zašli jsme moc daleko, přiznává teď

„Tohle může kompletně demokratizovat předpovídání počasí,“ říká Scott Hosking z institutu Alana Turinga. Klíčový dopad by mohl přijít především v rozvojových zemích a oblastech s nedostatkem dat, kde není prostor pro robustní výpočetní infrastrukturu. Právě tam by lokální pozorování mohla snadno vstupovat do modelu – a to s minimálními nároky na hardware.

red-bull-kolo-molo-3

Přečtěte si takéVyrazili jsme na Red Bull Kolo Molo a natočili kuriózní záběryJak jezdit na cyklokáře nad Vltavou? Vyjeli jsme na bláznivý závod, který tady ještě nebyl

Hosking odhaduje, že momentálně existuje 20 až 30 různých AI modelů pro předpověď počasí v různých fázích vývoje. „Za rok jich budou desítky dalších,“ předpovídá.

S nástupem umělé inteligence v meteorologii se nabízí přirozená otázka: Nahradí AI lidské meteorology? Podle britské Met Office nikoliv – jejich úloha se však zásadně promění. Nebudou pouze tvořit předpovědi, ale budou vybírat, které modely umělé inteligence si s predikcí nejlépe poradí, vykládat jejich výstupy a srozumitelně je vysvětlovat veřejnosti. Zásadní zůstane i jejich role při odhalování odchylek nebo chyb.