Navrhli nejstylovější barefooty na trhu. Tenisky ze Slovenska jsme vzali na druhou stranu planety
Vydal jsem se do Japonska s teniskami ze Žiliny, abych si ověřil, jestli trendy barefooty obstojí v náročné městské džungli.
Barebarics Zing
Vystoupit z letadla na druhé straně planety v dosud nevyzkoušených teniskách, abych s nimi nachodil desítky kilometrů po japonské městské džungli, nepůsobilo jako dobrý nápad. Boty nebyly prochozené, vůbec jsem netušil, co od nich mám očekávat. Designově ale byly natolik povedené, že jsem do toho šel. A nelituji. Nakonec i jinak pasivní a introvertní obyvatelé Tokia stáčeli oči k zemi, velmi pravděpodobně je totiž ještě nikdy neviděli.
Úkol zněl jasně: za týden navštívit nejzajímavější místa Tokia a Kjóta, tedy dvou turisticky vysoce oblíbených destinací v Japonsku. A protože rád chodím po svým a nutně nespoléhám na metro a taxíky, rozhodl jsme se, že u toho vyzkouším i nové boty. Ideálně barefootové.
Po zkušenostech s novými keckami od brněnských Skinners, které jsem obul jako první na světě, jsem věděl, že chci siluetu, která se podobá spíš klasickým teniskám než čemukoliv alternativnímu, jak je u barefootů zvykem. Česko mi ale bylo malé, tak jsem nahlédl k sousedům a vybral si model od slovenské značky Barebarics.
„Berete si je do Japonska? To je pro nás zajímavá lokalita s velkým potenciálem – za pár let tam plánujeme vstoupit,“ říká mi Juraj Fehervari, který strategicky řídí jak Barebarics, tak o něco známější barefootovou značku Be Lenka, od níž se prvně jmenovaná odštěpila. Každý brand dnes oslovuje jinou cílovou skupinu.
Zatímco Be Lenka, za kterou původně stojí Lenka Cenigová a právě Juraj Fehervari, se soustředí především na elegantní a minimalistické boty pro fanoušky barefootu, značka Barebarics jde jiným směrem – a byť je také postavena na stejné platformě, její nabídka cílí hlavně na ty, kteří typický barefootový design příliš nechtějí.
Rozdělení firmě ze slovenské Žiliny evidentně prospělo i byznysově. Za uplynulý rok výrobce tenisek zvedl obrat na 19,1 milionu eur, tedy na necelou půlmiliardu korun, a zisk (před započtením úroků, daní a odpisů) dosáhl na 2,7 milionu eur, v přepočtu asi 68 milionů korun.
„Růstu byznysu pomáhá silný odbyt v evropských státech, především pak v německy mluvících zemích, na skandinávských trzích a také v Česku i na Slovensku. Čím dál větší zájem pozorujeme z USA, zákazníky máme i z Dubaje nebo Hongkongu. Celkově dodáváme do více než osmdesáti zemí,“ doplňuje Fehervari.
Japonsko, kam jsem vyrazil já s bílým koženým modelem Zing, ve výběru zatím není, má být ale jen otázkou času, než se tomu tak stane. „V příštím roce plánujeme založit distribuční společnosti v klíčových regionech napříč kontinenty a intenzivně pracujeme právě na vytvoření mezinárodní sítě logistických center,“ popisuje Fehervari.
Nedílnou součástí expanze na zahraniční trhy je zmapování potřeb tamních zákazníků – a nadsazeně lze říct, že jsem za Barebarics tuto službu udělal já v rámci mého výletu. I když mladí Japonci frčí na z evropského pohledu často ulítlých designech oblečení, v případě tenisek sází na jistotu – a rotují hlavně známý sneakers style inspirovaný botami od Nike.
Do tohoto mixu tenisky Zing dobře zapadají. Jsou čistě bílé, na barefootové poměry mají vyšší gumovou podrážku a svršek se snaží být velmi „sneakersový“. Takže když jsem s nimi šel na věhlasnou křižovatku v tokijské čtvrti Šibuja, na Tokyo Tower, do centra všech geeků Akihabara nebo s nimi brázdil ulice, cítil jsem se velmi komfortně.
To se tak úplně nedá říct o všech barefootech, které jsem zkoušel. Vždy jsem podprahově věděl, že nosím něco, na co z designového hlediska nejsem zvyklý. V případě modelu od Barebarics byla má zkušenost přesně opačná – a tenisky mi díky subtilnímu a „ověřenému“ vzhledu sedly skoro dokonale.
„Předtím neexistovaly tenisky tohoto typu v barefootovém provedení. My jsme tuto kategorii vytvořili a dostali barefooty do designovějšího světa pro náročnější módní zákazníky. I díky tomu se nám podařilo dostat na největší mezinárodní veletrh obuvi v italském Miláně,“ dodává Fehervari.
Juraj Fehervari
Pochopitelně nic není dokonalé a dojem z tenisek mi malinko zkazil fakt, že se kůže na přední části začala poměrně rychle takzvaně vrásnit, což ale má být – jak mi vysvětlili v Barebarics – přirozený jev, protože jsou boty vyrobené z měkké přírodní kůže bez výztužných dílců. I tak mě to ale překvapilo, nicméně si z toho nedělám velkou hlavu. A to, že jsem si několikrát všiml, jak Japonci v ulicích sklápěli oči dolů a dívali se, co mám na nohou, o něčem svědčí.
Je však potřeba dodat, že barefooty nemusí být pro každého. Tím, že s každým šlápnutím cítíte i drobnou nedokonalost na cestě, mohou být zpočátku nepohodlné. Vše je ale o zvyku – a když se k tomu přidá fakt, že pomáhají se vzpřímenou chůzi a všeobecně mírní námahu chodidel, je to věc, která se postupem času může vyplatit.
Nepřehlédněte:
