Práce nás může bavit, naplňovat, někteří dokonce dokážou říct, že dává smysl jejich životu. V základu ale mezi hlavní důvody, proč pracujeme, patří odměna, která náš život platí. Když si ovšem práci z inzerátů nebo pracovních portálů vybíráme, jen málokdy se dozvíme, jakou výši odměny vlastně očekávat. Polský portál No Fluff Jobs, nabízející pracovní místa v IT už v šesti zemích včetně Česka, se to snaží změnit a mzdu, stejně jako mnoho dalších informací, ve svých inzerátech vyžaduje.

„Každý rok provádíme několik průzkumů, podle kterých je výše platu jednou z nejžádanějších informací v pracovních inzerátech,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch zakladatel No Fluff Jobs Tomasz Bujok. Mnoho zaměstnavatelů se mzdu podle něj zdráhá zveřejnit proto, že by to mohlo mít negativní dopad na jejich stávající zaměstnance. „To může být pravda, pokud jsou jejich kompenzace nekonzistentní nebo nefér,“ poznamenává.

Místo toho se firmy snaží přesvědčovat, že přesně opačný přístup je mnohem výhodnější jak pro aktuální i potenciální pracovníky, tak pro jejich fungování. Je to jednoduché – vysoká transparentnost v inzerátech znamená, že na ně budou reagovat téměř výhradně relevantní lidé. Nemusí tak nastávat situace, kdy proběhne celý výběrový proces, na jehož konci kandidát odmítne nabídnutou mzdu. Obě strany šetří čas i peníze.

Vše mohou být samozřejmé úvahy, podobných pracovních portálů jako No Fluff Jobs v IT ani v jiných oborech ale mnoho není. Dle svých slov má být v Evropě jediný, který uvádění rozmezí navrhovaných platů vyžaduje. Některé firmy s ním kvůli takovému požadavku odmítají spolupracovat, důležitější než kvantita a co největší expanze je ale poskytování spolehlivých a kvalitních informací zájemcům o práci.

Přesto (nebo spíše právě proto) No Fluff Jobs od založení před necelými osmi lety zprostředkovalo už desítky tisíc pozic. Inzerovalo u nich už přes pět tisíc firem, které dohromady nabídly více než 75 tisíc pracovních míst. Aktuálně jich portál nabízí asi osm tisíc. Nedlouho po spuštění projektu se Poláci vydali za hranice a dnes mohou oslovit potenciálně milion programátorů v šesti zemích – kromě domácího Polska jsou to také Česko, Slovensko, Maďarsko, Ukrajina a Bělorusko. V globalizovaném světě ale samozřejmě není problém zde hledat ani plně remote zaměstnání prakticky odkudkoliv.

Nakonec je cílem No Fluff Jobs stát se největším pracovním portálem se zaměřením na informační technologie v Evropě. Přesněji řečeno by to měl být prostředek k důležitějšímu cíli, jímž je vytvoření co nejlepšího pracovního trhu. „Naším záměrem bylo od začátku trh IT proměnit na kompletně transparentní a našimi požadavky budujeme živou komunitu společností, které s naší misí souhlasí,“ vysvětluje Bujok.

Poprvé ji formuloval spolu se svou manželkou Magdalenou asi před deseti lety, když žili a pracovali ve Švýcarsku. Jelikož on se živil jako programátor a ona jako náborářka, mohli si udělat dobrou představu o tom, jak zde věci fungují. „Všimli jsme si, že náborové standardy tam byly nesrovnatelně transparentnější a věcnější než v Polsku,“ říká Bujok, který má roky zkušeností z obou zemí. Původně chtěli situaci zlepšit primárně doma, ale po úspěchu se No Fluff Jobs začalo rozšiřovat.

Transparentnost přitom neznamená jen uvádění platového rozmezí v inzerátu. Stejně důležité, jako kolik dostaneme zaplaceno, je předem vědět, za co nám vlastně placeno bude. V tom jsou firmy už typicky spolehlivější, polský portál ale chce vytvářet prostředí, kde je snadné jednotlivé nabídky mezi sebou porovnávat a co nejlépe vybrat takovou, jaká bude danému člověku vyhovovat.

Všechny inzeráty proto vedle mzdy musí obsahovat také soubor informací o přesné náplni práce a používaných technologiích, očekávání zaměstnavatele, detailní popis každodenních úkolů a povinností nebo informace o samotném náborovém procesu. Sice může trvat déle všechny kolonky správně vyplnit, nakonec se ale více času ušetří oběma stranám. Významným důsledkem takových požadavků je také vytváření jednotnějšího trhu práce, ve kterém si lidé dokážou udělat poměrně dobrý přehled.

Pracovní portál přesně na míru trhu IT

No Fluff Jobs se zaměřují výhradně na IT, jelikož je to obor, který dobře znají. „Sami víme, jaké jsou jeho problémy, výzvy a potřeby, a víme, jak na ně reagovat,“ zmiňuje šéf portálu a programátor Bujok. „Zároveň je zásadní zmínit, že IT je trhem zaměstnanců, jelikož je v něm více volných pozic než zájemců o ně a firmy musí vyvíjet zvláštní úsilí je získat. Také proto jsme věřili, že budou ochotny být otevřenější,“ vysvětluje.

Zároveň však portál nevychází jen z osobních zkušeností nebo předpokladů. Inzeráty strukturují na základě mnoha průzkumů a konverzací s lidmi, kteří se v oboru dlouhodobě pohybují. Důležité bylo do detailu prozkoumat jejich potřeby a očekávání a co nejlépe je pak reflektovat v typu informací vyžadovaných od firem.

Vedle už zmíněných se proto zaměřují například i na podmínky práce na dálku, aktuálně probíhající projekty ve firmě či lajkovi nesrozumitelné detaily o používaných frameworcích, pracovní metodologii a podobně. Vzhledem k oboru se to zdá jako očividný postup, téměř nikdo jiný to tak ale nedělá.

I dříve nepříliš významná, často operativně řešená domluva práce na dálku je dnes, zvlášť v IT, zcela zásadní. Nástup pandemie programátory a další počítačové odborníky zasáhl trochu jiným způsobem než velkou část jiných segmentů. Hromadný přesun na home office nebyl žádnou výjimkou, jelikož ale najednou všichni začali pracovat z domu, bylo potřeba technicky zajistit, že bude vše správně fungovat.

Poptávka po IT specialistech, už tak znatelně převyšující nabídku, raketově vyrostla a hledání lidí se stalo snad těžší než kdykoliv předtím. „Ačkoliv se mnozí – i díky vysokým platům – na programování obrací, pracovní trh má stále daleko k tomu, aby byl naplněný. Podle odhadů chybí jen v Evropské unii asi 600 tisíc odborníků na informační technologie,“ říká Bujok.

V souvislosti s tím podle něj hraje čím dál tím důležitější roli globalizace. Když zaměstnavatelé nedokážou najít pracovníky doma, rozhazují sítě také daleko za hranice. Tento trend existoval už dříve, pandemie s hromadným přechodem na home office ho ale výrazně posílila. Podle vlastních průzkumů dnes zcela na dálku nebo v hybridním módu pracuje 80 procent vývojářů – před covidem to bylo kolem 20 procent.

Kvalitních programátorů bude potřeba jen více

Největší poptávka ve střední a východní Evropě je dnes po backendových programátorech v oblastech velkých dat, kyberbezpečnosti, umělé inteligence nebo Business Intelligence. Zde jsou dvěma nejpopulárnějšími platformami Java a .NET, přičemž po vývojářích se většinou požaduje Java, Git, Rest, SQL, Spring a .NET. U frontendového vývoje pak nejčastěji zaznívají javascriptové frameworky Angular a React. Často je slyšet i o Pythonu.

Podle šéfa No Fluff Jobs se v průběhu pandemie proměnil poměr zájmu o některé typy zaměstnanců (třeba bylo méně juniorních pozic), dlouhodobý trend ale zůstává podobný. Neočekává ani, že programátory bude v dohledné době nahrazovat sama umělá inteligence. „Neměli bychom podceňovat sílu lidského faktoru. Věřím, že pokrok v oblastech strojového učení nebo automatizace promění technologický svět, ale stále bude potřeba člověk, co je bude spravovat, opravovat nebo vylepšovat,“ argumentuje Bujok.

Proto také věří, že relevance přístupu jeho portálu se bude v následujících letech jen zvyšovat. Ostatně to vidí na tom, jak se No Fluff Jobs daří vstupovat na nové trhy. Byť se může zdát, že zavedeným pracovním portálům je těžké konkurovat, Polákům stačí v zásadě představit to, co nabízí – a začnou přicházet zájemci. „Je vidět, že pozlátko nebo zbytečná omáčka okolo (tedy přeneseně anglicky fluff, proto No Fluff Jobs – pozn. red.) vadí programátorům všude,“ usmívá se vývojář, jehož frustrace pozlátkem přesvědčila vzít věci do vlastních rukou.

Dnes pro portál pracuje přes stovka lidí a sám přitom hledá desítky dalších. Zdá se, že dosažení cíle největšího zprostředkovatele pracovních míst v IT v celé Evropě je blízko, ale stále je třeba posilovat vliv v jednotlivých zemích. Například v Česku, které má být důležitým trhem, jsou proto prozatím inzeráty a reklamy zdarma – kvůli covidu déle než klasicky. Bujokova společnost zde však rychle získává pozornost a brzy nabídne klasické placené služby.

Šířit „protipozlátkovou“ agendu zkrátka není příliš složité. Na jednu stranu to znamená, že ne zrovna optimální postupy při najímání zaměstnanců jsou poměrně rozšířeným fenoménem. Na druhou stranu je u pracovníků i firem jasná vůle to změnit k lepšímu.