V děčínském Chart Feroxu nedávno dokončili projekt na vybudování největšího velkokapacitního úložiště kapalného vodíku v Evropě. Na našem kontinentu patří ke špičce v dodávkách zařízení na skladování plynů nebo zelených řešení pro energetiku a pojem inovace tu potkáte na většině strategických porad. Důležitou inovaci tu ale vidí i v malém detailu, který ulehčí třeba práci lidem ve výrobě.

„Na inovacích náš úspěch stojí, ale myslíme jimi i drobná vylepšení, která usnadňují každodenní život zaměstnanců nebo zvyšují bezpečnost. Malé změny, díky kterým se několika lidem v hale líp odkládají nástroje, jsou ve výsledku stejně důležité jako zlomový nápad na nové technologické řešení, které prodáme za oceán,“ říká CEO Bronislav Převrátil, který firmu vede už osm let.

V rozhovoru pro CzechCrunch mluví o tom, jak s nápady interních lidí pracují, aby se ze slova inovace nestalo vysmívané korporátní klišé, i jak rozvíjí schopnosti zaměstnanců, aby z toho cítili reálný užitek. Nebo o tom, že se na interní školení hlásí lidé dobrovolně a často i překračují jejich kapacitu. „Převis poptávky po rozvoji je možná sen každého manažera. Přitom k tomu nejsou potřeba žádná kouzla, stačí obyčejný rozum,“ tvrdí.

Čemu vy osobně říkáte inovace?
Začal jsem ji před lety vidět v každém zlepšení, bez ohledu na jeho velikost. Naše řešení pro skladování vodíku jsou samozřejmě hodně inovativní a jsou vidět. Ale každodenní život, váš i můj, je o malých inovacích. Pro nás je třeba hodně významná oblast bezpečnosti práce. Jsme velká výrobní firma a k ní patří nebezpečný provoz.

Těžká břemena, sváření… a protože bezpečnost lidí je jednou z našich klíčových firemních hodnot, věnujeme velkou pozornost třeba i obyčejnému nápadu na drobnou úpravu haly, která sníží pravděpodobnost zakopnutí. Může jít o věc, kterou sto lidí přehlédne a sto první si jí všimne. Vyvinuli jsme na to vlastní systém.

Jaký?
Stojí na jednoduché myšlence, že když vtáhnete vlastní lidi do inovací v oblasti zvyšování bezpečnosti jejich práce, může to v čase přinést velký efekt. V praxi to vypadá tak, že po celé firmě jsou umístěné malé obrazovky s nainstalovanou aplikací, kam každý může kdykoliv vložit nápad na sebedrobnější zlepšení. Pracovního prostředí, procesu, produktu… má to po ruce.

Co to tedy v čase přináší?
Funguje tu jednoduchý zákon pyramidy. Tisíc malých zlepšení zamezí stu drobných úrazů, deseti velkým a jednomu smrtelnému. Pokud vám dám do ruky nástroj, kterým můžete kdykoli během jedné minuty říct, co vnímáte jako nebezpečné, a případně připojit fotku, maximalizuji pravděpodobnost, že se ke mně váš nápad dostane. Funguje to. Taky proto, že když jsme řekli A, děláme i B.

„B“ znamená co?
Stejně rychle, jako vy svůj nápad do systému vložíte, na něj my v managementu odpovíme. Když jsem přebíral funkci CEO, zavázal jsem se, že ode mě osobně dostanete nejpozději do týdne odpověď, jak jsme s vaším nápadem naložili. Buď, že už je zrealizovaný, nebo že se realizuje a kdy přijde na svět, nebo že na něj momentálně nemáme kapacitu.

Daří se vám to dodržet?
Ano a považuji to za jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem udělal. Samozřejmě na to nejsem sám, máme speciální patnáctičlenný tým určený právě na převádění interních nápadů do reality. Ať jde o nefunkční pochozí lávky v hale, návrh na rychlejší IT proces nebo přání realizovat konkrétní školení, každým podnětem se poctivě zabýváme. A když dává smysl a máme na něj prostředky, uskutečňujeme ho co nejrychleji. Může se tak stát, že dnes něco vložíte do systému a zítra vám od nás přijde poděkování, že jsme váš nápad právě realizovali. To přináší dvě zásadní věci.

Které?
Zaprvé permanentní posun celé firmy ve všech oblastech. A zadruhé vyšší angažovanost lidí, která zpátky přináší další a další nápady. Je to trochu jako perpetuum mobile. Ročně nám takových podnětů přijde kolem tisíce. S 550 zaměstnanci máme angažovanost 60 procent. To znamená, že šest lidí z deseti podá aktivně aspoň jeden návrh do roka.

Snížilo nám to za posledních pět let úrazovost o neuvěřitelných 98 procent. A to je zásluha celé firmy. Neumím si představit lepší výsledek. A když nezůstaneme jen u bezpečnosti, tak stejný efekt přináší systém v rozvoji produktů, ve výrobních postupech nebo třeba v uplatnění jednotlivých lidí v rámci firmy.

Na dobré nápady ale potřebujete talentované lidi. Co podle vás v roce 2025 nejvíc motivuje schopného člověka, aby si vybral konkrétní firmu?
Podle mě je to její vize a smysl toho, co dělá. A potom její kultura. Zvlášť pro mladé lidí, ale vlastně čím dál víc pro všechny generace, je důležité, jaký otisk organizace zanechává ve veřejném prostoru. Co společnosti přináší. A pokud jde o kulturu, lidé dnes chtějí pracovat pro firmu, která jim umožní růst a je otevřená novým nápadům.

Nejen teoreticky u pohovoru, ale skutečně v každodenní realitě. V Chart Feroxu se už mnoho let zaměřujeme na to, aby naši lidé cítili, že jsou součástí něčeho většího. Že jejich práce má skutečný dopad. Například na dekarbonizaci energetiky nebo technologická řešení šetrná k přírodě.

V médiích nebo na konferencích často mluvíte tom, že v Chart Feroxu nadstandardně investujete do rozvoje lidí. Co tím myslíte?
Rozvoj lidí je pro nás klíčovou součástí byznysové strategie. Ne jen benefitem nebo aktivitou navíc. Každý zaměstnanec má svůj vlastní rozvojový plán, propojený s cíli firmy. Uplatňujeme systém, kde každý ví, jakým směrem se může posouvat a jaký má potenciál. Máme talentové programy a leadershipové akademie, které pomáhají našim zaměstnancům růst.

Pro nás je důležité, aby lidé nejen plnili úkoly, ale i využívali svůj potenciál na maximum. Pak mají důvod zůstat a dát do týmu to nejlepší, čeho jsou schopni.

Jak u vás takový rozvojový plán vypadá?
To pro každého z 550 zaměstnanců znamená něco trochu jiného. Ale například každý, kdo má potenciál růst výš, zná svůj talentový profil podle metodiky Gallupu. Ať jde o svářečského mistra, nebo špičkového specialistu, potřebujeme, aby dobře porozuměl sám sobě i lidem kolem sebe, znal své místo v týmu, své silné a slabé stránky a pracoval s nimi. Pomáhají nám s tím interní i externí certifikovaní koučové. Velký dopad má ale také předávání zkušeností uvnitř firmy, odborných i softových. I na to máme vypracovaný systém.

Kromě toho mohou lidé sami navrhnout, v čem by se chtěli vzdělávat, a s nápadem přijít. Na řadu školení, která pořádáme, se hlásí víc lidí, než je jejich kapacita. Zvykli si, že když si dobře vyberou, hodně jim to dá a nesedí v zasedačce zbytečně.

Své zkušenosti předáváte i vy sám?
Každý den. Máme například dvouletou leadership akademii. S každým jejím účastníkem se mimo jiné i já potkávám po dobu jednoho roku, sleduji jeho práci na projektech a jsem pro něj mentorem. Cokoli, co souvisí s příležitostí pro lidi rozvíjet se a růst, má u mě prioritu. Vidím v tom obrovský smysl, navíc se to firmě bohatě vrací. Proto jsem si jistý, že rozvoj patří do byznysové strategie úplně stejně jako třeba výrobní nebo investiční plán.

Jsem v kontaktu s řediteli mnoha českých i evropských firem, navzájem se inspirujeme a podporujeme. Často mi říkají, že to, jak jsme u nás rozvoj lidí postavili, vnímají jako velký luxus. My už náš systém považujeme za normální, ale čas od času mi dojde, že jsme stvořili něco dost unikátního. Mě vždycky motivovalo tvořit firemní kulturu, ve které se růst lidí považuje za samozřejmost.

Vraťme se k inovacím. Napadá vás nějaká, do které jste se pustil i v životě mimo firmu?
Jasně. Je jedno, jestli jste velká firma, nebo jednotlivec, oba se potřebujete pořád posouvat. Teď se například hodně zabývám svým energy managementem. Vnímám, že pokud nemám dost energie pro sebe, nemůžu to nejlepší předávat dál. Rodině, týmu, celé organizaci… Zkrátka mi přijde nasnadě se o svou energii dobře starat. Fyzickou, emoční i spirituální. Tak k tomu hledám svou vlastní cestu. Každou z těch tří si představuju jako sklenici vody, kterou potřebuji pořád dolévat.

Nebývá obvyklé, aby CEO průmyslové firmy mluvil o spirituální energii…
To není nic tajemného. Mnoho lidí se hodně soustředí na svou fyzickou sílu, jídlo, spánek nebo pohyb. Přitom jim třeba uniká to, jestli žijí naplněný život. Začít jde třeba jednoduchou otázkou: co dobrého děláš pro druhé? Co jsi poslední dobou udělal pro svět užitečného, aniž by tě někdo nutil nebo ti u toho měřil cíle?

Proč je to podle vás důležité?
Už jsem na světě pár desítek let. A prostě věřím, že jedním z důležitých elementů lidského wellbeingu je obyčejná laskavost. Můžete mít velký cíl, budovat špičkovou firmu, stát se nejlepším zaměstnavatelem v regionu nebo Evropě. Ale nebudete spokojení, když se zároveň drobnými kroky nebudete zlepšovat i vy sami jako lidská bytost, když nebudete dělat něco, co má dopad na druhé.

A právě v takových drobnostech může být vaše vlastní inovace. Vidím to tak, že si každý z nás vlastně celý život můžeme tvořit svůj vlastní inovační ekosystém. Nikdy dřív v historii jsme pro to neměli tak skvělé podmínky jako dnes.