Umělá inteligence v lidech běžně vzbuzuje obavy. V některých případech je to i právem, protože díky ní budou zanikat pracovní místa, na druhé straně budou vznikat nové, na které se však lidé musí připravit, stejně tak jako firmy nebo i stát. Jak se však na nástup nových technologií a digitalizace přichystat? A co bychom měli dělat v Česku?

Právě těmto tématům se bude už ve čtvrtek 30. září od 14.00 věnovat konference Moonshot, kterou pořádá kreativec Yemi A.D. spolu s Aspen Institutem a CzechCrunch je jejím mediálním partnerem. Podle oslovených řečníků, jež na konferenci vystoupí, by Česká republika neměla nástup digitalizace i umělé inteligence podceňovat.

„Podle loňských dat společnosti McKinsey, která se zabývala potenciálem umělé inteligence v Evropě, může do roku 2030 pokrok v oblasti umělé inteligence a automatizace tvořit až 13,5 procenta růstu HDP Evropské unie a být tak jedním z jeho hlavních hnacích motorů,“ popisuje Anna Ukhanova, vědkyně z programu Google AI.

Podle Ukhanové je vzhledem k silné orientaci Česka na průmysl a množství pracovních míst, která mohou být automatizována, v tuzemsku potenciál umělé inteligence větší než u většiny dalších zemí Evropy. Růst HDP založený na inovacích v této oblasti však nemusí být tak výrazný, pokud se této příležitosti dostatečně nechopí také menší podniky.

„Největší příležitost k inovacím pak podle firmy nastává ve výrobě, obchodu a stavebnictví. Jinými slovy, bylo by vhodné, aby české malé a střední podniky začaly prozkoumávat oblasti, kde je možné využít umělou inteligenci. Může to být logistika, zlepšení procesů, zákaznická zkušenost a další,“ doplňuje Ukhanova.

„Vedle investicí do technologií musíme věnovat pozornost investicím do vzdělávání, jak takovou technologii smysluplně využít – pro jednotlivce, firmu i společnost. A otevřeně a trpělivě komunikovat vedle výhod také rizika s využíváním technologii spojená. Technologie musí sloužit lidem, nikoliv obráceně,“ upozorňuje Eva Pavlíková, ředitelka komunity IT profesionálů Česko.Digital.

Umělou inteligenci a digitalizaci vnímá hlavně ve zjednodušení lidské činnosti, která přinese úspory – finanční, časové a kompetenční. „Tyto úspory potom můžeme využít do rozvoje a budoucnosti naší společnosti, která lidskou práci nezastupitelně potřebuje,“ říká Pavlíková. Podobně problematiku vidí také Martin Ullmann, odborník na robotiku a umělou inteligenci a zároveň ředitel společnosti Ullmanna.

„Lidé mohou očekávat nové nástroje, které jim pomohou zmírnit spoustu repetivních činností, jež stále vyžadují lidský intelekt. Automatizace v průmyslu a zemědělství, prediktivní analýzy, vyplňování formulářů, psaní formálních e-mailů, tvorba článků nebo dokonce psaní grantových žádostí – tento nástroj již opravdu existuje,“ popisuje Ullmann, který zároveň vnímá, že pro firmy bude nejdůležitější stanovit si svůj etický kodex, kam až budou chtít zajít jak v tvorbě takových nástrojů, tak v jejich využívání.

Největší výzvou tak podle Ullmanna bude na každém z nás pochopit, co nám umělá inteligence může dát, ale také vzít. V nejbližších letech se táto technologie bude prosazovat hlavně v kreativních činnostech, které nebudou mít přímý dopad na rozhodování lidí nebo související činnosti.

Jako příklady Ullmann uvádí produkování perfektních scénářů pro nekonečné seriály, psaní blogových příspěvků a novinových článků, tvorbu fotografií a podobně. „Očekávám velkou diskuzi ohledně právních dopadů AI na naši společnost. Pokud zákony podpoří, že se umělá inteligence může sama rozhodovat a kdo za to nese odpovědnost, můžeme čekat velké socioekonomické změny v celé společnosti,“ myslí si.

Foto: Digitoo

Karin Fuentesová, zakladatelka startupu Digitoo

„Největší výzvu v Česku představuje všeobecný strach a obavy ze změn jakéhokoliv typu,“ doplňuje pak Karin Fuentesová, zakladatelka startupu Digitoo, který digitalizuje účetnictví. Primárně jsou podle ní výzvou pro digitalizaci a obecně zavádění novinek v českém prostředí zaměstnanci, protože lidská povaha tíhne spíše k rutinám a stabilitě.

„Češi, více než jiné národy, jsou zvyklí fungovat v zajetých kolejích a jakékoli výkyvy bývají často vnímány negativně. Proto tedy základním kamenem pro úspěšnou digitalizaci čehokoli v českém prostředí je přesvědčit k němu všechny zainteresované osoby, ukázat jim, co všechno změna přinese, a vysvětlit, že z ní nemusí mít strach,“ říká Fuentesová, která zároveň věří, že umělá inteligence bude v účetnictví pouze okrajová technologie.

„Většina dostupných technologiích na trhu řeší pouze část procesu nebo jsou nedostatečné či zastaralé. Osobně jsem toho názoru, že v budoucnu bude umělá inteligence v účetnictví pouze okrajová technologie. Taková slepá evoluční větev. Důvodem je i směr Evropské unie či jiných zemí o standardizaci elektronických dokladů a dalších,“ dodává Fuentesová.