Vzdělávání v souladu s přírodou. Italský architekt ukazuje, jak by mohly vypadat školy po skončení pandemie
Za poslední roky jsme mohli vidět několik poutavých návrhů na co nejbližší propojení domů s okolní přírodou. Třeba panoramatické modulární obydlí s off-grid strukturou Casa Ojalá nebo odvážný italský tiny house. Tento trend se navíc v aktuální době stává ještě zásadnějším, a to kvůli pandemii, která lidi „vyhání“ do opuštěnějších oblastí. Jen o klasickém bydlení to ale být nemusí – stejně jako zázemí pro život může být v přírodě i zázemí pro vzdělávání.
Vnímá to tak i Valentino Gareri, který ví, že právě školy a další vzdělávací instituce jsou v době krize velmi exponované a vlády snad všech vyspělých zemí světa se snaží zavádět příslušná opatření, aby dětem a učitelům zamezily nevědomému rozšiřování viru. Gareri ovšem nechce sázet jen na roušky, rozestupy a zvýšenou hygienu.
Rovnou navrhuje zcela nový koncept školy, jež by byla umístěna v přírodě a sloužila jako inspirace pro školské budovy v tzv. post-covid éře, tedy období, kdy pandemie skončí a vše se vrátí do normálu. Jeho návrh má celou řadu specifik, přičemž tím nejvýraznějším prvkem je samozřejmě exteriér.
Hlavní myšlenkou je, aby škola „dýchala“. Gareri chtěl od začátku vymyslet takové prostory, které by kombinovaly venkovní přírodu s vnitřními učebnami a koridory, což plánuje zajistit pomocí dvou masivních propojených prstenců vytvořených z křížem lepeného dřeva.
Uvnitř těchto prstenců by se pak nacházelo zázemí pro školky, základní školy i střední školy s tím, že by jednotlivé učebny měřily zhruba 55 metrů čtverečních a sloužily by pro 20 až 25 žáků. Navíc by byly spojeny s centrálním koridorem, přes který by šlo projít na venkovní dvorky plné zeleně a místa pro sezení.