V Česku v posledních letech díky slevám na daních Hollywood utratil miliardy korun a natočil zde velké projekty jako druhý nejdražší film Netflixu The Gray Man, velkolepé seriálové fantasy Kolo času nebo hororový upírský hit Nosferatu. Americký prezident Donald Trump ale nyní oznámil, že něco podobného považuje za problém a chce produkci vrátit do Spojených států pomocí vysokých cel. Pro řadu filmařů by to ovšem znamenalo, že jejich malé i obří projekty jednoduše nevzniknou.

„Filmový průmysl v America umírá velmi rychlou smrtí. Ostatní země nabízejí nejrůznější pobídky, aby odlákaly naše filmaře a studia ze Spojených států. Devastuje to Hollywood a mnoho dalších oblastí v USA. Jedná se o koordinovanou snahu jiných národů, a tudíž o hrozbu pro národní bezpečnost“ napsal Donald Trump v noci z neděle na pondělí na sociální síti Truth Social. Ve stejném příspěvku pak oznámil, že situaci hodlá napravit uvalením cel na zábavní průmysl.

Ještě předtím ale nezapomněl zdůraznit kritiku Hollywoodu za témata, kterým se ve filmech věnuje: „Je to také šíření návodných zpráv a propaganda! Proto pověřuji ministerstvo obchodu, aby okamžitě zahájilo proces zavedení 100% cla na všechny filmy přicházející do naší země, které jsou vyrobeny v cizích zemích.“

Server Variety uvádí, že oznámení ve vedení hollywoodských studií vyvolalo pozdvižení a okamžitě začala probíhat telefonická jednání o tom, co by to znamenalo, jak reagovat a zda má americký prezident vůbec pravomoc takový krok provést. Vzhledem k vágnosti Trumpova příspěvku není vůbec jasné, jestli by cla ovlivnila potenciálně veškeré natáčení za hranicemi Spojených států, nebo například jen filmy kompletně vyprodukované v zahraničí.

Například pokračování globálního hitu Avatar jsou technicky americkými produkcemi, jelikož spadají pod studio Disney sídlící ve Spojených státech. V praxi ale natáčení z většiny probíhá na Novém Zélandu, kde režisér James Cameron žije, a odehrává se zde i velká část postprodukce. Na ní ale pracují také studia z jiných zemí. Něco podobného platí pro převážnou část hollywoodských filmů a v dnešní době i seriálů.

Důvodů pro to je více. Zaprvé je natáčení přímo ve Spojených státech dnes velice nákladné a často je stále levnější minimálně část produkce přenést jinam – například obě části Duny od Denise Villeneuvea vznikaly primárně v Maďarsku. Vzhledem k tomu, že takto filmový průmysl funguje už dlouho, je v daných zemích vybudované také technické zázemí a prostory odpovídající nárokům hollywoodských produkcí.

Agentura Reuters v souvislosti s tím zmiňuje, že americká Kalifornie je až šestým nejoblíbenějším místem pro natáčení po Kanadě, Spojeném království nebo střední Evropě. Nezávisle na nákladech dnes navíc ve Spojených státech jednoduše není dostatečně rozsáhlá infrastruktura na to, aby tam mohl vznikat stávající objem filmů a seriálů. Tento problém byl zvlášť zřejmý po předloňských stávkách, kdy ateliéry a postprodukční studia nezvládaly náhlý nával pozastavených produkcí.

Důležitým důvodem, proč se americké filmy netočí jen ve Spojených státech, jsou pak samozřejmě také specifické lokace. Přestože v dnešní době mohou mnoho vyřešit zelená plátna nebo pokročilé technologie obřích LED obrazovek, řadu záběrů nelze pořídit ve studiu nebo to filmaři nechtějí. Platí to jak pro akční blockbustery jako Mission: Impossible, Pána prstenů a marvelovky, tak pro menší filmy jako oscarový Brutalista se scénami z mramorových lomů v Itálii.

Snímek nominovaný na deset Oscarů a oceněný třemi vznikl za necelých deset milionů dolarů hlavně v Maďarsku. Sám režisér přitom mluvil o tom, že jinde by to kvůli vyšším nákladům nebylo možné. Totéž platí i pro řadu dalších – pokud by měla odpadnout možnost natáčet filmy v zahraničí nebo by se náklady zvýšily na dvojnásobek, řada projektů by vůbec nemohla vzniknout, ať už z technických, nebo finančních důvodů.

To by zásadním způsobem poškodilo nejen americký, ale prakticky globální filmový průmysl. Například miliardové útraty hollywoodských produkcí v Česku z nemalé části putují na podporu místní tvorby. Server Variety cituje nejmenovaného britského producenta: „Pokud tohle půjde do důsledků, zdecimuje to filmový průmysl.“ Nad nesmyslností oznámení se prý podivují i Američané od filmu, kterým přesun těžiště produkcí jinak vzal práci.

V jednotlivých státech USA se usiluje o nalákání filmových štábů podobně jako jinde daňovými úlevami a jinými pobídkami. Některé lobbingové organizace argumentují, že Spojené státy potřebují národní program, který by s tímto úsilím pomohl. Trump nicméně zvolil opačnou strategii, podobně jako v případě cel uvalených na dovoz zboží ze zahraničí s cílem přivést výrobu do USA a vyrovnat obchodní deficit. Zatím však jeho kroky nevedly k pozitivnímu vývoji.