Z automobilek se budou muset stát energetické firmy. K autu prodají i třeba fotovoltaiku, říká Rokůsek

Energetický vizionář hovoří o tom, jak mohou domácnosti nahradit velké energetické zdroje a proč bychom měli začít vrtat hluboko do země.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

rokusek-podcast-min

Foto: Nano Energies

Petr Rokůsek, spoluzakladatel energetické společnosti Nano Energies

0Zobrazit komentáře

Myšlenkové pochody Petra Rokůska je někdy náročné stíhat. Je to totiž velký vizionář, který obvykle přemýšlí hodně dopředu, a to nejen v moderní energetice, kde se svou společností Nano Energies obchoduje se zelenou elektřinou. Neustále vymýšlí nové koncepty spojené s novou ekonomikou, které by umožnily fungovat udržitelněji. „Chceme domácnostem optimalizovat spotřebu energií. Když budeme moci chytře řídit váš bojler, jsme schopní ušetřit klidně tisícovku měsíčně,“ říká v novém díle CzechCrunch Podcastu.

Zakladatel Nano Energies Nano Energies nanoenergiesNano Energies je česká energetická společnost, která na trhu působí od roku… 2008PrahaPetr RokůsekStanislav Chvála (CEO) Více informací neustále pendluje mezi Českou republikou, Švýcarskem a Lichtenštejnskem, kde pracuje či žije, a tak nasává zkušenosti napříč Evropou. Chytrý bojler, který je napojený na internet a lze ovládat na dálku, nezmiňuje náhodou. Právě v takových zařízeních vidí budoucnost, protože se díky tomu bude moci odemknout takzvaná energetická flexibilita – a Nano Energies chtějí být jejím agregátorem. Co to přesně znamená?

„Představte si agregaci jako rybník s vodou, do něhož přitéká voda a další se odčerpává. Některé přílivy se dají regulovat, některé ne, ale pokud by například měl každý dům fotovoltaiku, způsobí to obrovské rozvlnění hladiny rybníka. Tím pádem musíme mít na druhé straně výstupy, abychom hladinu ukorigovali v mezích minima a maxima. Díky tomu se vyhneme blackoutu,“ vysvětluje Rokůsek. Takové vyrovnávání stojí velké peníze a dnes se o něj starají velké zdroje jako uhelné elektrárny.

Podle osmačtyřicetiletého podnikatele, který nedávno investoval také do slovenského výrobce nábytku, by se ale na vyrovnávání sítě mohly podílet i samotné domácnosti. Musela by se však změnit legislativa. „Myslíme si, že je to jediná úspora, kterou lidem aktuálně můžeme nabídnout, protože nejsme schopni ovlivnit cenu energií na burze,“ přemítá Rokůsek v novém díle CzechCrunch Podcastu, který si můžete pustit níže nebo ve vašich podcastových aplikacích, včetně Spotify, Apple Podcastů, Google Podcastů a také v audioformě na YouTube.

V energetice ostatně Rokůsek vyhlíží i další velké změny. Když hovoří o tom, jak si svět dlouhodobě poradí například s hrozícím nedostatkem plynu nebo dalších zdrojů, je přesvědčen, že teprve přijde nová technologie, která tyto otázky vyřeší. „Nemůžeme se dívat pohledem, který momentálně známe,“ míní. Řešením podle něj mohou být například hlubinné vrty, díky kterým bychom brali teplo z nitra naší planety. „Teprve teď přicházejí obrovské investice do plazmových vrtáků, které dokážou do země vyvrtat několik kilometrů. Jeden takový vrt by mohl teplovodně dokázat uhřát třeba jedno město,“ doplňuje.

Do budoucna se navíc do světa energetiky ponoří také další hráči, a to zdaleka nejen ti tradiční, jaké známe dnes. Podle Rokůska se to stane nezbytné například pro automobilky, protože až budou většinu jejich prodejů představovat elektromobily, bude dávat smysl, aby k nim nabídly třeba tarif na nabíjení vozů nebo rovnou instalaci celé fotovoltaiky. Přirovnat to lze například ke změnám v pojišťovnictví, kdy je dnes již vcelku běžné, že si pojištění telefonu pořídíte přímo v e-shopu při nákupu a nemusíte chodit do pojišťovny jako takové.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Změny by se mohly týkat také dalších oblastí. „Co když teď děláme výpočetní výkony zbytečně ve městech?“ ptá se Rokůsek. Obrovské cloudové počítače lze podle něj stavět na místech, kde je neustálý velký přísun slunečního záření, a vše si pak posílat přes internetové sítě kamkoliv po světě. Je otázka, jak moc velká hudba budoucnosti je a zda se dočkáme telefonů, které budou mít de facto jen flexibilní displej, anténu na příjem signálu a malý generátor elektřiny, protože všechny výpočty se budou odehrávat jinde, ale Rokůsek takovým scénářům věří.

V novém díle CzechCrunch Podcastu rozebírá Petr Rokůsek následující témata:

  • Co znamená agregování energetické flexibility?
  • Jak se distribuuje elektřina dnes a jak by to mohlo fungovat v budoucnu.
  • Jak může vypadat komunitní sdílení energie.
  • Proč potřebujeme v domácnostech chytré bojlery nebo elektroměry.
  • Proč se Nano Energies zbavili lukrativní divize s algoritmickým spekulativním tradingem.
  • Co brání výraznější energetické revoluci v domácnostech.
  • Vrátí se levnější elektřina?

To všechno a ještě mnoho dalšího se dozvíte v novém díle CzechCrunch Podcastu, který si můžete pustit níže nebo ve vašich podcastových aplikacích, včetně Spotify, Apple Podcastů, Google Podcastů a také v audioformě na YouTube.

Telefonem umí odhalit Parkinsonovu nemoc i další zdravotní problémy. Miliony jim posílá český fond

Startupu Solvemed stačí obyčejný telefon, přes který diagnostikuje nervově degenerativní onemocnění. Data navíc mohou pomoci k vývoji nových léků.

Iva BrejlováIva Brejlová

Tensor Ventures

Foto: Tensor Ventures

Roman Smola, Martin Drdúl a Petr Ulvr, zakladatelé Tensor Ventures

0Zobrazit komentáře

Je to pro zakladatele firmy Solvemed velmi osobní mise. Ve svých rodinách zažili bolestné okamžiky proto, že včasná a přesná diagnostika na nervově degenerativní onemocnění dnes není na úrovni, na které by mohla být – tedy pokud by se vším využívala nejmodernější technologie a poslední vědecké poznatky, říká Hugo Chróst.

Hugo Chróst je dvacetiletý rodák z polského Lešna, absolvent Harvardovy univerzity, podnikatel ze seznamu Forbes 30 pod 30 a spoluzakladatel Solvemed, britsko-amerického startupu, který teď získal 3,3 milionu eur. Z toho 600 tisíc, tedy v přepočtu přes 14,5 milionu korun, od tuzemského deep tech fondu Tensor Ventures. Za své peníze český fond získává podíl, jeho výši ale nespecifikuje.

Biotech je jedna z oblastí, které jej dost zajímají. „Protože propojením biologie s technologií umělé inteligence vznikají biotech startupy, které přinášejí největší inovace v této oblasti s celosvětovým zásahem,“ říká Martin Drdúl z Tensor Ventures.

„Jsme investiční fond a samozřejmě nás zajímá potenciál a zhodnocení investice, ale v případě Solvemed nás fascinuje také to, jací jsou zakladatelé vizionáři. Zakladatelé firmy se hlavně chtějí s tou nemocí poprat,“ popisuje Drdúl. Něco takového podle něj technologie umožňují.

A nadšení zakladatelů firmy zase přitahuje „často nezaplatitelné odborníky“. V týmu Solvemed pracují vědci z Cambridge, Stanfordu, Harvard Medical School, ale i lidé, kteří pracovali v NASA, firmě nVidia nebo ve farmaceutickém kolosu Roche.

Oskenujte si oko telefonem

Přitom vlastně samotná diagnostika jako velká inovace vůbec nepůsobí. Skoro naopak. Člověk si otevře aplikaci v telefonu a prostřednictvím jeho fotoaparátu si z krátké vzdálenosti oskenuje bezbolestně oko. Na pozadí, ale ne tak úplně mimo zrak uživatele, aplikace provede sérii klinických biomarkerů. Zkouší například přesný zornicový světelný reflex a další testy, které vedou k detekci raných fází neurodegenerativních nemocí jako Alzheimer nebo Parkinson.

„Biomarkery jsou v podstatě měřitelná data, unikátní značky, které sledují, jak oko a tedy i mozek reagují na určité vjemy. Vyhodnocení provádí umělá inteligence a informuje pacienta i jeho lékaře,“ přibližuje Drdúl. Myslí si, že v budoucnu každá neuro a oftalmologická farmaceutická společnost bude potřebovat data z biomarkerů od společnosti Solvemed pro vývoj nových léků.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Skutečnost, že nikdo preventivně nehlídá širokou populaci lidí, je podle Chrósta jedním z největších problémů tohoto typu onemocnění. Když se tak děje, lidé přicházejí k lékařům pozdě. Problémem je i nesprávný objem léků, jaké pacienti dostávají.

Stejná technologie umí u stávajících pacientů zjistit, jakou přesně v daném okamžiku potřebují medikaci. „A do třetice, umělá inteligence dokáže shromáždit a vyhodnotit obrovské množství dat z výše uvedených situací a pomoci tak největším farmaceutickým koncernům v tom, aby mnohem rychleji vyvíjeli účinnější léky,“ dodává další ze spoluzakladatelů startupu Solvemed Michal Wlodarski, který je i lékař.

Technologii vyvíjejí od března 2020. Teď už běží v pilotních provozech v nemocnicích v Cambridge a Oxfordu a evidují velký zájem investorů o vstup do firmy. Pro Tensor Ventures jde už o čtvrtou investici do biotechnologických firem – po vkladu peněz do firem Antiverse, Scalpel a Aireen. Posledně jmenovaný projekt ostatně také hledá brzké známky nemoci právě pohledem do očí.

Zajímavé technologie ale fond založený Romanem Smolou, Martinem Drdúlem a Petrem Ulvrem hledá i v dalších oblastech. Od začátku roku investoval například do české firmy Pointee zaměřené na automatizaci, španělské Bioo, která umí vyrábět elektřinu z půdy, či americké QC82 řešící kvantové čipy a počítače. Důležitost kvant pro investory pro CzechCrunch popisoval poradce fondu pro tuto oblast, teoretický fyzik Michal Křelina.