Z Brna až na oběžnou dráhu. Raketa Vega zvládla svou první misi s nosičem satelitů od českých SAB Aerospace
Raketa Vega odstartovala s revolučním českou součástkou
Český vesmírný průmysl si v noci na dnešek připsal jeden z nejvýznamnějších milníků za poslední dobu. Svůj debut totiž po několika odkladech zažila klíčová součástka rakety Vega od Evropské vesmírné agentury (ESA), kterou od píky vyvinula brněnská firma SAB Aerospace.
Vůbec poprvé v historii se tak na raketě objevila i česká vlajka. Tuzemskou součástí je takzvaný dispenser, tedy konstrukce, na které bylo umístěno všech 53 satelitů na palubě. Podle prvních zpráv se právě tento krok zdařil, česká součástka zafungovala bez problémů a náklady dosáhly požadovaných orbitů.
Mise označovaná jako Small Spacecraft Mission Service (SSMS) odstartovala z evropského kosmodromu na Francouzské Guyaně ve čtvrtek ve 3:51 SELČ, když se třicetimetrová raketa Vega zvedla z povrchu. Celá mise se odehrála přesně podle plánu, systémy neselhaly, a co je důležité, všechny satelity se z dispenseru oddělily tak, jak správně měly. Mise byla následně úspěšně ukončena už necelé dvě hodiny po startu.
Právě velký počet satelitů, které pocházely od jednadvaceti zákazníků z třinácti států světa, mohla Vega nést vůbec poprvé. Jak říkal v předloňském rozhovoru pro CzechCrunch šéf SAB Aerospace Petr Kapoun, s předchozím dispenserem byla Vega schopná vynášet jen dva až čtyři satelity.
Účelem zmíněné brněnské součástky především je, aby se náklady na start v řádech desítek milionů eur rozložily mezi více entit. Dispenser má proto úctyhodné parametry – ačkoliv sám váží pouze 260 kilogramů, unese tunu a půl nákladu.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsS novou funkcionalitou se ESA i výrobce rakety Arianespace snaží odpovědět na stále rostoucí poptávku po nosičích pro takzvané cubesaty, respektive malé družice o rozměrech několika desítek centimetrů, které mohou do vesmíru za účelem výzkumu posílat například i univerzity nebo menší laboratoře.
Počátky vývoje dispenseru se datují do roku 2014, kdy SAB Aerospace ve spolupráci se svou italskou mateřskou firmou a Ministerstvem dopravy podaly Evropské vesmírné agentuře návrh na jeho vývoj. ESA souhlasila a dispenser brněnští inženýři dokončili v srpnu minulého roku. Z Brna poté součástka putovala za oceán, kde na něj ESA postupně namontovala veškerý náklad.
Nosič satelitů z Brna, již s připevněným nákladem
Původní start agentura plánovala už na podzim minulého roku, avšak první zdržení přišlo z důvodu selhání Vegy při její celkově patnácté misi v červenci 2019. Po důkladném vyšetřování se proto dalším termínem pro start stal březen 2020, ESA však v polovině měsíce z důvodu pandemie pozastavila veškeré své operace.
Série několika odkladů potkala misi i v červenci, a to kvůli nevyhovujícím atmosférickým podmínkám. Jeden z tehdejších pokusů zrušila ESA jen pár desítek minut před plánovaným zážehem.
Další lety ještě letos
Zákazníků, kteří se svými družicemi čekají na let do vesmíru, jsou stovky – od univerzit, výzkumných laboratoří přes státní instituce až po soukromé firmy. Ještě do konce letošního roku chystá SAB Aerospace dodat další dva nosiče: jeden pro let na konci podzimu a druhý v prosinci.
Petr Kapoun, provozní ředitel SAB Aerospace
Firma SAB Aerospace vznikla v Brně v roce 2014 jako dceřiná společnost stejnojmenné italské firmy. Před dvěma lety otevřela v areálu brněnského technologického parku novou konstrukční halu, která splňuje nejpřísnější kritéria na čistotu. I proto tam mohou vznikat produkty jako nejnovější dispenser.
Dispenser však není zdaleka jediným projektem, na kterém brněnská firma pracuje. Ve velkém se angažuje například v projektu teleskopu Plato, který odstartuje v roce 2026. Jeho misí bude hledání exoplanet, tedy nových planetek mimo sluneční soustavu. Podílela se také na misi roveru Rosalind Franklin, dříve známého pod označením ExoMars 2020. Ten by měl po odkladech zamířit k Marsu v srpnu 2022.
