Z Česka na Ukrajinu míří první obranné bariéry z 3D tiskárny. V plánu je i výroba domů

Tištěné prvky od firmy ICE by měly ustát palbu z ručních zbraní i zásah raketometem. Časem mají posloužit i jako základ obnovy zničených domů.

ice-tisk-ukrajina8

Foto: ICE

Vizualizace možného využití vytištěných bariér

Ruská invaze na Ukrajinu motivovala k pomoci celou řadu českých podnikatelů. Patří mezi ně i Tomáš Vránek, spoluzakladatel a šéf žďárské společnosti ICE Industrial Service, která za pomoci 3D tisku vytváří městský mobiliář. Po vpádu Ruska na Ukrajinu se ovšem pracovní náplní robotických ramen a trysek jejích strojů stal tisk obranných bariér, co ustojí zásah granátu i raketometu. Roboti by se navíc měli časem podílet i na obnově ukrajinské zástavby.

Když ICE přemýšlelo, jak se zapojit do pomoci Ukrajině, nechalo se inspirovat experimenty americké armády, která 3D tisk používat k rychlé výstavbě ubikací pro vojáky. Společnost se rozhodla začít tisknout modulární obranný systém, který lze podle Vránka na Ukrajině využívat pro ochranu osob i budov. Uplatnění by podle něj ale mohl nalézt také v mírových oblastech. Třeba jako bezpečnostní a designové městské prvky, které by obyvatele chránily před teroristickými útoky.

„Chceme nabídnout modulární řešení, protože moduly se dají zaprvé snadno přepravovat, zadruhé propojovat do neomezeného množství kombinací. Jejich pomocí pak lze vytvářet ochranné zátarasy, bunkry, kontrolní místa a výhledově i domy,“ vysvětluje Vránek.

ice-tisk-ukrajina1

Foto: ICE

Tomáš Vránek spoluzakladatel a CEO společnosti ICE Industrial Service

Výtisky jeho firmy podle něj nabízejí tři třídy odolnosti. První by měla být schopná ochránit před palbou z ručních zbraní. Druhá třída již dokáže pohltit palbu z těžkého kulometu či minometů a třetí kategorie ustojí i zásah středně těžkými zbraněmi, jako jsou tankové střely či raketomety.

„Jednotlivé moduly splnily všechny normy NATO, na které byly testovány. Technologie 3D tisku navíc umožňuje vytvářet i složitější struktury a tvary, které poskytnout obranu i proti raketovému útoku. Tyto moduly však samozřejmě budou díky své váze náročnější na manipulaci a také dražší,“ dodává k odolnosti bariér Vránek.

Rychle a efektivně

Právě 3D tisk podle něj přináší do výroby obranných struktur zcela nové možnosti. Klasické lití betonu je drahé, dochází při něm ke zbytečnému plýtvání materiálem a často i ke ztrátě bednění. Litím betonu je navíc možné vytvářet pouze rovné a tlusté betonové zdi. 3D tisk naopak dovoluje vyrábět ochranné prvky s daleko složitějšími tvary a strukturami, a to ve velmi krátkém čase.

Vybudovat kvalitní palebné postavení chráněné pytli písku zabere podle Vránka, který se opírá o data ukrajinské strany, deseti lidem jeden den. Řešení ICE však zvládne stejně funkční strukturu vytisknout za dvě hodiny, přičemž tisk vyžaduje podstatně méně osob.

ice-tisk-ukrajina4

Foto: ICE

Výroba probíhá pomocí robotického ramene s tryskou

Cena tisku samotné bariéry, jejíž hmotnost se podle třídy pevnosti pohybuje od 500 do 2 000 kilogramů, je srovnatelná s náklady na stejné množství betonu. A byť by se mohlo zdát, že právě váha bude při transportu výtisku na Ukrajinu tou největší překážkou, objevil se daleko větší problém. Ukázalo se totiž, že i takovéto bariéry jsou považovány za vojenský materiál a žádná z humanitárních organizací nechtěla jejich převozem riskovat jakékoliv problémy.

Nicméně problém se nakonec podařilo vyřešit, a proto by v současné době měly na Ukrajinu mířit první desítky zátarasů. „Ty vnímáme spíše jako test a zkoušku jejich funkčnosti. V současnosti jednáme s ukrajinským ministerstvem průmyslu o umístění jednotlivých 3D tiskáren na Ukrajině. Těch bychom chtěli do země dopravit desítky, první by měla dorazit v červnu,“ říká Tomáš Vránek s tím, že první bariéry putují do země za dohledu jednoho z tamních generálů. Ten naopak ICE dovezl vzorky materiálů, které by měly posloužit při tisku přímo v zemi.

Obnova země

Cena samotné tiskárny, tedy robotického ramena s tryskou, se pohybuje v řádech nižších desítek milionů korun, proto bude k naplnění cíle dostat tiskárny přímo na Ukrajinu nutné sehnat finance či využít prostředků samotné Ukrajiny. První tiskárna by se měla do země dostat spolu s týmem ICE, který bude ladit veškeré detaily a vytvářet ukrajinský tým, jenž si vezme následný tisk na starosti.

K obsluze zařízení jsou potřeba maximálně tři osoby. Ty by ovšem na Ukrajině nemusely řídit pouze výrobu ochranných bariér, ale třeba i celých domů, jež by mohly nahradit ty zničené ruským útokem.

V domech vytvořených pomocí 3D tisku se již bydlí například v Nizozemsku či Spojených státech. Pár příkladů domů z 3D tiskárny máme i v České republice, byť se prozatím jedná o demonstrativní projekty. Stavbu objektů, jako je školka či kavárna, mělo v plánu i ICE, ale domy na Ukrajině dostanou přednost.

„Chceme přispět k rychlé obnově tam, kde bude nutné vytvořit zázemí a ubytování v podmínkách, kde budou chybět lidské síly nebo materiály. A hlavně čas, pokud se konflikt protáhne do další zimy. Poté se potřeba poskytnout přístřeší milionům lidí stane ještě naléhavější,“ říká Vránek.

ice-tisk-ukrajina7

Foto: ICE

Schéma jednotlivých dílů obytného domu z tištěných bariér

Architekti společnosti ICE již navrhli tři třídy vzorových domů, ten nejjednodušší a nejlevnější je možné vytisknout během 24 hodin. Další varianty jsou složitější a nákladnější. Podle Vránka se snaží využívat i již vytištěné bariéry a bunkry, k nimž by mělo stačit dotisknout pár dalších modulů na míru a stavět z nich nové objekty.

Cílem společnosti ovšem není produkovat šedé provizorní přístřešky, které namísto plnohodnotného života slouží k přežívání. Cílem je, aby vytištěné domy nesly i určitou estetickou hodnotu, jako je tomu například i u návrhu vesnice pro uprchlíky kyjevského studia Balbek Bureau. Případně aby byl projekt i určitým způsobem udržitelný a bylo možné při tisku jako stavební materiál sutinu.

„To jsou ale všechno ‚nice to have‘ příležitosti, kterým se budeme věnovat, pokud, respektive až, vyřešíme to základní, tedy logistiku a spolupráci s ukrajinskou samosprávou na místě. A samozřejmě toto všechno počítá s tím, že konflikt dopadne dobře,“ uzavírá Vránek.

Vojtěch Sedláček

Fanoušek všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.

Fanoušek všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.