Z kotelny komunitní zázemí s galerií. Brněnský ateliér Kogaa navrhl centrum dění pro Novou Zbrojovku

V Brně vyrůstá nová čtvrť za 20 miliard korun. Její součástí bude kromě bytů a kanceláří také kotelna přetvořená v prostor s kulturním přesahem.

heart-nahled

Foto: KOGAA / Mangoshake Studio

Bývalá kotelna areálu Zbrojovka získá díky konverzi hned několik nových funkcí

0Zobrazit komentáře

V září loňského roku realitní skupina CPI Property Group zahájila výstavbu Nové Zbrojovky, která zásadně promění jeden z největších brněnských brownfieldů na místě bývalé židenické fabriky. Během nadcházejících dvanácti let zde postupně vyroste celá čtvrť čítající 2 500 bytů, 300 tisíc metrů čtverečních kancelářských a komerčních ploch, multifunkční sportovní halu či školu a školku. A součástí projektu bude také polyfunkční objekt, který vznikne konverzí bývalé kotelny podle návrhu českého architektonického ateliéru Kogaa.

V areálu Zbrojovky, jejíž historie sahá do roku 1918, se původně vyráběly automobily, pušky či telefonní a železniční zařízení a nářadí. Za druhé světové války se z jejích útrob ozýval lomoz zapříčiněný zejména výrobou zbraní pro Wehrmacht a Waffen-SS, od druhé poloviny 40. let se fabrika zaměřila spíše na oblast automobilového průmyslu a od 80. let zde vznikaly především komunikační a výpočetní technologie a technika.

S počátkem nového milénia však firma začala krachovat a v roce 2006 propustila poslední zaměstnance. Z dob jejího rozkvětu toho bohužel příliš nezbylo a původní zástavba se dostala do dezolátního stavu. Když pak celý areál o rozsahu 22,5 hektaru přešel v roce 2016 do vlastnictví skupiny CPI Property Group Radovana Vítka, začal se rýsovat projekt Nová Zbrojovka, který má najít na zhruba 20 miliard korun. Skupina se rozhodla, že na území zachová čtyři původní budovy.

Jednou z nich je objekt s cihlovým komínem, který původně sloužil jako výtopna pro výrobní areál. CPI začalo spolupracovat s architektonickým ateliérem Kogaa, pod jehož taktovkou vznikl návrh na konverzi kdysi ryze účelného objektu v komunitní centrum s galerií, sdílenými kancelářemi, gastrozónou a venkovním tržištěm. Kromě toho dostalo studio k vypracování také projekt na přetvoření budovy bývalého ředitelství Zbrojovky.

heart-6

Foto: KOGAA / Mangoshake Studio

Velká část prostor bude vyhrazena pro galerii

Bývalá kotelna se má stát srdcem celého areálu – odtud tedy pramení její nový název Heart. „Nejde jen o rekonstrukci, ale o kompletní změnu účelu budovy. Zůstane pouze její obálka a zcela se změní její podstata, struktura a funkce,“ vysvětluje spoluzakladatelka ateliéru Kogaa Alexandra Georgescu.

Heart bude mít polyfunkční charakter. Na jednom místě se prolne hned několik funkcí, proto projekt Georgescu přirovnává ke kulturnímu tavicímu kotlíku. Objekt bude rozdělen do čtyř sekcí. Dvě oddělí schodiště a rozčlenění je na jednotlivá patra. V dalších dvou částech se však architekti rozhodli zachovat původní industriální ráz a ponechají je otevřené až ke stropu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Jde o velmi důležitý krok, protože díky němu zachováme původní charakter budovy. Prostory jsme vnímali jako gradient – spodní úroveň bude otevřena veřejnosti, zatímco ta vyšší bude mít privátnější ráz a bude uzavřena i vizuálně. Do výšky otevřené prostory navíc vertikálně umocní velkoformátová okna,“ doplňuje Georgescu.

Hlavní prostor bude vyčleněn pro galerii, zatím však není zřejmé, jaká instituce zde bude sídlit. Zajímavým prvkem v části určené pro sdílené kanceláře budou objemy, které vytvoří efekt prostoru v prostoru.

„Součástí interiéru budou dva barevné skleněné boxy. Kromě toho, že vytváří skvělou prostorovou estetiku, mají také přidanou hodnotu v energetické úspornosti – podaří se nám zachovat původního ducha budovy a předejdeme energetickým ztrátám,“ říká Georgescu.

heart-1

Foto: KOGAA / Mangoshake Studio

Architekti se rozhodli do interiéru zakomponovat neobvyklé skleněné objemy

Architektka dodává, že každý projekt, který se ateliéru Kogaa dostane pod ruce, přináší jiné výzvy. V případě bývalé kotelny to byl vnější plášť, na jehož zachování se Kogga s CPI Property Group shodly. Stejně jako na zachování dominantního komínu, v jehož stínu vznikne náměstí, z něhož se stane centrum Nové Zbrojovky. Příjemné prostředí má vyrůst také na střeše, která bude vyhrazena pro kavárnu se zahradou.

Ateliér Kogaa, který společně s Georgescu založili architekti Tomáš Kozelský a Viktor Odstrčilík, proslul svými realizacemi, v nichž hojně využívá recyklaci starého materiálu a snaží se vytvářet co nejméně odpadu. Se stejným přístupem se postavil i k zadání Nové Zbrojovky. „Sutiny z budovy chceme využít na vybudování jiného objektu v rámci lokality, na jehož návrhu se rovněž podílíme,“ uzavírá Georgescu.

 

Bydlení v režii Jana Hřebejka. Život v hausbótu vyměnil za terasový dům plný skla, dřeva a kreativity

Režisér Pelíšků změnil domov, přesto si vzal některé návyky z lodní paluby i do teras na Hřebenkách, kde se usadil v zajímavě řešeném terasovém domě.

formdafatal-hrebejkovi-boysplaynice-21

Foto: BoysPlayNice

Režisér Jan Hřebejk ve svém domě

0Zobrazit komentáře

Šakalí léta, Pupendo, Musíme si pomáhat a především Pelíšky, to všechno jsou jedinečná díla české kinematografie, za kterými stojí režisér Jan Hřebejk. Není to však jen filmová tvorba, ke které přistupuje s notnou dávkou sobě vlastní kreativity. Hřebejkův pohled na svět se odráží i v prostředí, ve kterém žije se svou rodinou. Až donedávna obýval hausbót, ze kterého se přesunul do terasového domu na pražských Hřebenkách, jež pro něj čtyři roky pilovalo k dokonalosti studio Formafatal. Podívejte se na nové sídlo režiséra, které vám představujeme v architektonickém newsletteru Arch.

Jan Hřebejk patří mezi nejvýraznější persony české porevoluční filmové tvorby. Jeho snímky často pracují s hořkosladkými osudy postav, které se snaží žít a přežít v dobách plných nejistot. Svět plný nevšednosti však Hřebejka obklopuje také v momentech, kdy nesedí v režisérské židličce. Podobně jako jeho filmy nabízí zajímavou podívanou i kulisy, ve kterých se odehrává režisérův osobní životní scénář.

Kdo chtěl přijít na návštěvu k Hřebejkovým, musel ještě donedávna zamířit na břeh Vltavy na pražském Smíchově. Režisérova rodina zde dlouhou dobu obývala hausbót, který přesně naplňoval její potřebu žít v obklopení přírody a zároveň mít na dosah ruch města. Jemné šplouchání řeky však před dvěma roky režisér vyměnit za více konvenční způsob bydlení v terasovém domě na pražských Hřebenkách.

Rekonstrukci objektu postaveném v sedmdesátých letech navrhlo architektonické studio Formafatal, které k projektu přistupovalo tak, aby rodině bydlení nabízelo vše, na co byla zvyklá ze svého smíchovského domova. Opět nechybí propojení s přírodou ani prostorový minimalismus koupelen či ložnic, před kterými dostávají přednost společenské a pracovní prostory určené nejen pro rodinu i přátele.

hrebejk-fromafatal12

Foto: BoysPlayNice

Dům Hřebejkových nese některá řešení, na která byla rodina zvyklá z hausbótu

Objekt byl vystaven na prudce se svažujícím pozemku a jediným přístup k němu tvoří úzké schodiště vedoucí skrze vzrostlou zeleň. Díky svému umístění však nabízí jedinečné výhledy na Prahu, což také architekty vedlo ke snaze dům co nejvíce otevřít prostřednictvím skleněných ploch.

Z důvodu nutnosti zachování jednotného charakteru objektu, který je součástí řadové zástavby, nebylo možné příliš zasahovat do jeho původní koncepce. Přesto se architektům podařilo přeměnou terasy prvního patra domu dodat přístavbu, která obohatila společnou obytnou část o samostatnou jídelnu.

Přístavba, která navazuje na kuchyň, je kompletně celá prosklená, díky čemuž je do podlaží přiváděno množství světla. Mimo jídelního stolu zde našel své místo nově vyvložkovaný krb, z jídelny je také přístup na dvě terasy vedoucí do zeleně.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Do hlavního obytného prostoru v prvním patře byla vsazena i prosklená kostka s koupelnou a přítomny jsou také dva dětské pokoje. Sejdeme-li z centrální obytné části o patro níž, dostaneme se do velké pracovny, skrze kterou se dá dostat na terasu otevírající se dále do zahrady. Pracovna díky svým bohatým rozměrům může sloužit také jako druhý společenský prostor. Dále je na spodním patře umístěna malá ložnice s kuchyňkou a miniaturní koupelna.

Architektka Dagmar Štěpánová pracovala na projektu čtyři roky a všechny prvky domu byly pod její taktovkou promyšleny do posledního detailu. Nejvíce je to cítit z kombinací barev, materiálů i jednotlivých struktur, které se objevují v interiéru i exteriéru domu. Jeho fasádu tvoří kombinace hrubé omítky s dřevěným obkladem, uvnitř se pak objevuje červený a žlutý travertin, světlá březová překližka i mahagon.

Se vzájemnou souhrou barev a materiálu pomohl i přítel Hřebejkových, akademický malíř Miroslav Bednář, který stál mimo jiné u výběru umístění jednotlivých uměleckých děl, která zdobí kontrastně vymalované stěny interiéru. Zároveň byl Hřebejkovým při ruce během vybírání nábytku, mezi kterým jsou některé skutečně nevšední kusy.

hrebejk-fromafatal11

Foto: BoysPlayNice

Pohled z pracovny dál do zahrady

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox