Klášter s věží ze skla a betonu. Zdařilá rekonstrukce v Praze získala ocenění a ukrývá kanceláře
Bývalý klášter září směrem do ulice Hybernská novotou. Směrem k prostranství u Staré celnice architekti přistavěli věž se zasedacími místnostmi.
Když Karel IV. založil Nové Město pražské, umístil sem v roce 1354 také konvent milánských benediktinů. Hned vedle byl kostel svatého Ambrože. Ani jedno nepřežilo husitské války. Klášter tu ovšem vyrostl znovu, tentokrát irských františkánů neboli hybernů. Po nich se také jmenuje ulice, ve které budova stojí. Objekt nyní rekonstruovali architekti ze studia AARH a místo historií prodchnuté doplnili o ryze současnou přístavbu.
Ve druhém a třetím patře honosné budovy blízko Prašné brány dnes sídlí kanceláře. Obývá je společnost Lagerris ze skupiny Eco-Investment. Ta je také investorem rekonstrukce. V podkroví se nachází technologické zázemí pro obě patra a v parteru se zvažují obchodní a výstavní prostory. Dohromady jde o bezmála sedm set metrů zastavěné plochy.
Současná přístavba poskytla zázemí pro všechny možné páteřní instalace, díky čemuž nebylo potřeba příliš zasahovat do původního objektu. Jde o věž ze skla a betonu, ta má vytvářet protipól historické stavby. Uvnitř je schodiště a také výtah s prosklenou kabinou a výhledem do veřejného prostranství u Staré celnice. Architekti ze studia AARH sem umístili také zasedací místnosti.
Věž se od nároží budovy svým půdorysem odpojuje. Tím chtěli architekti docílit toho, aby nebránila pohledu na samotnou památku. S ní ji spojují prosklené krčky, které v historické budově ústí v místě původních oken.
Budova v Hybernské byla rekonstruována v letech 2019 a 2021 pod dohledem památkářů. Obnoveny byly památkově chráněné části historické budovy, jako jsou klenby, trámové stropy, krov, schodiště nebo šambrány, tedy výzdoba kolem oken.
„Odstraňovali jsme také všechny nevhodné zásahy jako nepůvodní příčky nebo dostavby z meziválečného období, hlavně ale celou jednopodlažní přístavbu v severovýchodní části. Některé prvky byly provedeny formou přesných replik, například špaletová okna nebo dvoukřídlé klasicistní kazetové dveře,“ popisují architekti ze studia AARH s tím, že vnější vzhled budovy byl v zásadě zanechán. Změnila se pouze část v parteru a střecha.