Z The Mandalorian je nejžádanější seriál na světě. Disney ho natáčelo pomocí nástrojů ze hry Fortnite

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

the-mandalorian

Foto: Disney

V hlavní roli seriálu The Mandalorian je Pedro Pascal

0Zobrazit komentáře

Vzhledem ke své audiovizuální povaze k sobě měly hry a filmy vždy relativně blízko, zejména v poslední době se ale z her někdy stávají takřka filmy a naopak. Seriál The Mandalorian, vysílaný exkluzivně na Disney+, který se už za tři týdny od premiéry prvního dílu stihl stát nejsledovanějším na světě, dokonce přímo pracuje s herním jádrem Unreal Engine. Ač trochu jiným způsobem, používá tak podobný nástroj jako například hry Fortnite nebo Star Wars Jedi: Fallen Order.

Společnost Parrot Analytics se zabývá mimo jiné měřením popularity pořadů, přičemž využívá kombinaci několika kategorií jako žádanost, zapojení a samotnou sledovanost. To znamená, že například přímo přehrání epizody znamená vyšší žádanost než pouhý „lajk„ na sociální síti.

Jak informuje magazín Business Insider, seriál ze světa Star Wars podle ní za pouhý týden vyskočil na třetí místo toho nejžádanějšího, co lze na streamovacích službách ve Spojených státech vidět.

O pouhé dva týdny později se pak podle stejných kritérií stal dokonce nejpopulárnějším na světě, když předskočil letošní seriálové hity jako Stranger Things nebo The Crown od Netflixu či Hra o trůny od HBO. Disney+ je přitom proti konkurenci oficiálně dostupné v relativně malém počtu zemí. Nicméně od začátku přitahuje velký počet diváků.

the-mandalorian3

Foto: Disney

Seriál The Mandalorian míří i do filmu

Seriál o tajemném lovci odměn z daleké galaxie se každopádně rychle zařadil do souboje o nejúspěšnější start za letošní rok. Podle statistik Parrot Analytics bude The Mandalorian soupeřit o nejlepší start v tomto ohledu s hitem HBO Černobyl, The Boys od Amazonu, The Umbrella Academy od Netflixu a možná překvapivě také seriálem See od Applu.

Velká část čísel popularity lze přiřknout samotnému námětu, reakce kritiky ale dokazují, že se v tomto případě jedná o mnohem víc než jen věrnost značce Star Wars, kterou v 70. letech přivedl na svět George Lucas.

NO TIME TO DIE

Přečtěte si takéDaniel Craig jako agent 007 popáté a naposledy. Podívejte se na první trailer k bondovce Není čas zemřítDaniel Craig jako agent 007 popáté a naposledy. Podívejte se na první trailer k bondovce Není čas zemřít

Zásadní podíl na úspěchu The Mandalorian má hlavní tvůrce Jon Favreau, který před lety prvními dvěma Iron Many odstartoval filmové univerzum Marvelu a režíroval také nejnovější verze Knihy džunglí Lvího krále. Jen z tohoto výčtu by tak měly být zjevné tendence tvůrce pracovat s nejnovějšími technologiemi, které kinematografie nabízí.

Kniha džunglí například vznikla takřka kompletně ve virtuálním prostředí, kde se pohybovala jediná lidská postava chlapce Mauglího, a za úžasné vizuální zpracování i využití technologií byl obecně chválen i úspěšný remake Lvího krále.

Přesto může být pro mnohé překvapením, když si v závěrečných titulcích Favreauova nejnovějšího hraného seriálu (prvního takového ve světě Star Wars) všimnou položky Unreal Engine. Jedná se o herní engine, jádro, na kterém je postaveno prostředí počítačových her. Unreal Engine v tomto ohledu patří k těm vůbec nejpoužívanějším, v posledních letech na něm běží například hit FortniteHellbladeBorderlands a další.

Mysleli si, že stavíme celý set

Vývojáři enginu se ovšem rozhodli ho použít také pro vytvoření fotorealistických virtuálních prostředí, které mohou výrazně pomoci hercům i filmařům. Prostředí jsou renderována v reálném čase a zobrazována na velkých LED obrazovkách s vysokým rozlišením přímo tam, kde by byla standardně použita zelená plocha. Herci si tak nemusí představovat, jak to kolem nich vypadá, ale mohou vše přímo vidět a lépe se tak ponořit do role.

Také režisér, kameraman a další členové natáčecího štábu tak získají mnohem přesnější představu o výsledném produktu a mohou tomu přizpůsobit svá praktická i umělecká rozhodnutí. Prostředí samozřejmě nejsou pouze statická, nakloněním kamery se sama přizpůsobují tak, aby vše odpovídalo reálným perspektivám. Pro kameramana je pak mnohem jednodušší zvolit to nejlepší rámování a objektiv.

the-mandalorian21

Foto: Disney

The Mandalorian, první hraný seriál ze světa Star Wars

Virtuální prostředí a obrazovky pro The Mandalorian vznikly ve spolupráci mezi Unreal Enginem a tvůrcem speciálních efektů Industrial Light and Magic. Výsledky byly často natolik realistické, že byly použity přímo v konečné podobě seriálu. To znamená, že kamera natočila herce pohybující se před obrazovkami zobrazujícími virtuální prostředí a tyto záběry pak prošly minimem dalších úprav.

Jon Favreau na letošní konferenci počítačové grafiky SIGGRAPH popsal vlastní překvapení z toho, co vývojáři z Epicu, majitele Unreal Enginu, dokázali. „A umělo to obelhat lidi. Na plac přicházeli lidé ze studia a říkali: ‚Myslel jsem, že tady celý set stavět nebudete.‘ A já říkal: ‚To ne, je tam jenom stůl‘,“ vyprávěl režisér.

Hlavní výhodou podobného zapojení herního enginu do procesu filmové a seriálové tvorby je nejspíš výrazné uspíšení produkce. Pokud se virtuální prostředí natočí přímo v kameře, není potřeba ho pak vkládat v postprodukci a trávit desítky a často i tisíce hodin renderováním.

Producent Dave Filoni a hlavní tvůrce seriálu The Mandalorian Jon Favreau

Také samotné natáčení se navíc může stát mnohem více interaktivní. Jak vysvětluje magazín Venture Beat, všichni na place hned rozumí tomu, jak bude výsledek vypadat, a mohou poskytnout zajímavé poznámky a nápady.

Podle Favreaua jsou tvůrci nuceni pracovat více v daném momentě. „Přinutí vás to činit kreativní rozhodnutí brzo a neodsouvat je na později. Protože normálně jdete na plac, postavíte zelené plátno a vymyslíte to pak,“ vysvětluje filmař, který má letos dostat zvláštní ocenění za zásadní přínos pro Disney.

Současné blockbustery většinou obsahují velké množství speciálních efektů neproveditelných prakticky. Jejich samotné natáčení tak často trvá jen několik týdnů, zatímco postprodukce se protahuje na mnoho měsíců. Rozšiřující se využití herních enginů, virtuálních prostředí a dalších nástrojů z herního světa by tuto situaci mohlo změnit.

I produkčně náročné filmy by se tak mohly alespoň částečně vrátit ke vznikání v reálném čase. Takový způsob práce více podporuje šťastné náhody, které bývají zpětně považovány za nejlepší části audiovizuálních děl.

Nejen výdělečné, ale také ekologické turné. Coldplay a další kapely řeší, jak svým koncertováním neničit planetu

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

Koncert kapely Coldplay

0Zobrazit komentáře

Doprava umělců, jejich nástrojů a techniky, doprava diváků, provoz dějiště, marketing, organizace prodeje vstupenek – ani tak tento výčet stále zdaleka nepokrývá všechny funkční aspekty koncertu. Všechny jsou nutné a každý z nich přinejmenším potenciálně generuje oxid uhličitý nebo má jiný důsledek pro životní prostředí. Hudebníci, přičemž nejvíce bylo v poslední době slyšet o skupině Coldplay, se proto čím dál více zaměřují na ekologický dopad živého vystupování. Mezi jimi kladené otázky přitom patří tyto: „Jaký přesně je?“ a „Co s ním můžeme udělat?“

Britská rocková skupina Coldplay patří s více než půl miliardou dolarů vydělanou za jediný rok koncertování k nejvýdělečnějším živým aktům na světě. To znamená i desítky tisíc fanoušků z celého světa na jediném vystoupení a odpovídající, energeticky náročnou, pódiovou prezentaci. Manažer Coldplay magazínu Pitchfork řekl, že členové skupiny v posledních několika letech mluvili s mnoha organizacemi zabývajícími se ochranou životního prostředí a nyní se rozhodli koncertní šňůru k novému albu Everyday Life minimálně o rok nebo dva pozdržet.

Slovy zpěváka Chrise Martina v rozhovoru pro BBC News chtějí „vymyslet, jak může naše tour být nejen udržitelná, ale zároveň přímo prospěšná. Naše příští tour bude z environmentálního hlediska nejlepší verzí takové tour. Byli bychom zklamaní, kdyby nebyla uhlíkově neutrální“. Dvaačtyřicetiletý Martin dodal, že by Coldplay ze svých koncertů rádi zcela eliminovali jednorázové plasty a z velké části využívali sluneční energii. Za největší problém nicméně označil létání.

coldplay-live-2

Koncerty Coldplay přitahují tisíce fanoušků a vyžadují náročnou přepravu velkého pódia

Na CzechCrunchi jsme nedávno psali o letecké společnosti EasyJet, která jako první ve svém oboru dosáhla uhlíkové neutrality. Nepoužívá ovšem o nic méně znečišťující paliva – místo toho naopak podporuje environmentální projekty, často jinak stojící zcela mimo oblast letecké dopravy. U samotných letadel se ekologická přívětivost provozu v dohledné době naneštěstí neočekává.

Podle studie zaměřující se na vypouštění oxidu uhličitého do atmosféry britským hudebním průmyslem se navíc jako největší problém ukázaly nikoliv provoz samotných kapel, ale doprava fanoušků. Mimo jiné v souvislosti s tím tak lze snahu Coldplay ocenit, avšak dodat, že v důsledku sama o sobě nemůže mít výrazný dopad.

Zároveň z toho nutně nevyplývá zodpovědnost samotných fanoušků, ale spíše mnoha nadnárodních korporací. Právě ony musí, ať už kvůli společenskému nebo politickému tlaku, zásadně změnit svoje cíle a fungování tak, aby se příslušné oblasti staly udržitelnými.

Přesto manažer Coldplay uvedl, že v jejich plánech na minimalizaci environmentálního dopadu hraje roli také doprava publika. V praxi by to znamenalo podporu cestování veřejnou dopravou nebo prostřednictvím služeb na spolujízdy. Stále by se však jednalo o činy jediné hudební skupiny a je otázka, do jaké míry by byla schopná ke stejným krokům podnítit i ostatní.

Zpěvák Coldplay Chris Martin

Nesmí se přitom zapomínat na fakt, že mnoho méně úspěšných umělců si zkrátka nemůže dovolit přestat koncertovat nebo investovat čas a peníze do složité organizace ekologického koncertování.

Jsou potřeba systémové změny

Hudebníci, obecněji umělci i další veřejné osobnosti bývají kritizování za pokrytectví, když podporují ekologické organizace a hnutí jako Extintion Rebellion, přičemž zároveň létají soukromými tryskáči nebo podstupují dlouhé koncertní šňůry. Mnoho z nich proto nedávno podepsalo otevřený dopis, který se k těmto nařčením vyjadřuje. Text byl zveřejněn na webu právě globálního hnutí Extinction Rebellion podporujícího občanskou neposlušnost ve jménu záchrany životního prostředí.

ondrejbartos

Přečtěte si takéDokážu si představit snazší způsoby, jak vydělat hodně peněz, říká v CzechCrunch Podcastu investor Ondřej BartošDokážu si představit snazší způsoby, jak vydělat hodně peněz, říká v CzechCrunch Podcastu investor Ondřej Bartoš

„Drazí novináři, kteří nás označili za pokrytce, máte pravdu,“ stojí v dopise. „Žijeme životy plné oxidu uhličitého a průmysly, kterých jsme součástí, mají obrovské uhlíkové stopy,“ popisují umělci. Zlepšení této situace podle nich vyžaduje systémovou změnu, nezávislost ekonomiky na fosilních palivech. Oni jako jednotlivci v rámci hnutí mohou své veřejné platformy využít hlavně pro šíření povědomí o závažnosti už probíhajících klimatických změn a způsobech zmírnění jejich důsledků.

Dopis podepsalo více než sto umělců, mezi nimiž jsou například herci Jude Law a Benedict Cumberbatch a hudebníci Thom Yorke, Brian Eno, Lily Allen, Mel B a Robert Del Naja z Massive Attack. Každý z nich i ostatní lidé mají samozřejmě určitou míru osobní zodpovědnosti, schopnost například svými nákupními preferencemi do určité míry ovlivnit chování firem. Ultimátní moc ale leží jednoznačně v jejich rukou a v rukou zákonodárců.

Jedním ze signatářů otevřeného dopisu reagujícího na kritiku hudebníků je Thom Yorke z Radiohead

Zmíněný člen triphopové legendy Massive Attack Robert Del Naja před několika dny napsal článek pro britský list The Guardian, v němž ohlašuje přímou spolupráci skupiny s velkou studií vlivu koncertování na životní prostředí. Také on přitom zdůraznil, že nebezpečí probíhající veřejné debaty spočívá v její přílišné introspektivnosti, zaměření na jednotlivce místo systémových změn.

Dále cituje report z roku 2015, podle nějž až 93 % emisí skleníkových plynů způsobuje cestování fanoušků a provoz dejišť, kde jsou koncerty pořádány. Přesto se sama kapela v průběhu let snažila svůj přímý negativní vliv minimalizovat zakazováním používání jednorázových plastů, cestováním vlakem a přispíváním na sázení stromů. Uhlíkové kompenzace jako právě výsadba stromů však z celkového hlediska nemají dostatečný vliv – mluvit o „uhlíkové neutralitě“ v tomto kontextu je poněkud zavádějící.

Dopad koncertování na životní prostředí

Podle OSN se podobné aktivity v žádném případě nedají považovat za povolení ke znečišťování ovzduší. Evropská komise varuje, že až 85 % takových projektů nejspíš nepřinese reálné nebo měřitelné redukce skleníkových plynů v atmosféře. „Důkazy naznačují, že kompenzační programy mohou velmi špatně zasáhnout často bezhlasé původní a venkovské komunity, které k vytvoření problémů přispěly nejméně,“ dodává umělec. Zmiňuje také možnost přestat koncertovat, i tento krok by ale měl v obecném měřítku téměř zanedbatelný dopad.

Robert Del Naja z Massive Attack

Massive Attack se proto rozhodli britské organizaci pro výzkum klimatických změn Tyndall Centre for Climate Change Research zadat studii mapující ekologickou náročnost typické koncertní šňůry. Klíčovými aspekty, na které se studie zaměří, přitom mají být cestování kapely a zbytku produkce, cestování publika a provoz dějiště. Výsledná data by pak měla poskytnout pokyny, jak všechny tyto aspekty zásadně zlepšit. Tyto pokyny budou zpřístupněny hudebníkům a provozovatelům příslušných lokalit.

Zmínění umělci a jejich různé snahy zdaleka nepokrývají všechny, kteří se různými způsoby snaží aktivně přispět k minimalizaci negativního dopadu koncertování na životní prostředí. Zároveň se však ještě větší část o tento aspekt své umělecké kariéry z různých důvodů příliš nezajímá. Podobně jako u firem přitom zejména pro ta největší jména platí, že by svoje prostředky měli využívat zodpovědně a podněcovat změnu k lepšímu.