Hlavní stránka vyhledávání Googlu se před pár dny začala chovat jinak než dosud – na první pohled je vše při starém, z výsledků se ale už například nelze přímo prokliknout do Google Maps a odkaz na ně nenajdete ani pod vyhledávacím polem jako dřív. Nejde o náhodu, zvláštní rozhodnutí vývojářů ani chybu, ale o důsledek nových evropských zákonů, jejichž cílem je zajistit férovější podmínky na digitálním trhu a chránit spotřebitele.

Když jsme do vyhledávacího pole na Googlu ještě před několika dny zadali například Brno a stiskli enter, jako první jsme dostali souhrn základních informací o městě, výběr několika fotografií, aktuální počasí a náhled mapy. To vše platí i dnes. Když ovšem klikneme na mapu, místo přesměrování na Google Maps se jen zobrazí větší, zčásti interaktivní náhled. Abychom se skutečně proklikli do mapy s plnohodnotnými možnostmi, jak je známe, je třeba kliknout ještě jednou v dolním levém rohu na jedno z dvojice tlačítek Trasa a Otevřít v mapách.

Na první pohled to může působit jako snaha Googlu o logický design – jelikož hledáme město ve vyhledávači a ne přímo v mapách, dává smysl nabídnout velký náhled pro orientaci a zároveň také další informace a odkazy. Uživatelé ale na sociálních sítích začali upozorňovat, že doba nastalých změn přesně odpovídá termínu, kdy v platnost vstoupila nová evropská legislativa.

Řeč je konkrétně o aktu o digitálních trzích (anglicky Digital Markets Act, zkráceně DMA). Ten byl schválen Radou Evropské unie už v první polovině roku 2022 a od loňského května začala platit část jeho pravidel. Plné znění ale musí velké internetové firmy, na které se zaměřuje, dodržovat od letošního 6. března.

Podle oficiálního znění má akt o digitálních trzích „zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi digitálními platformami bez ohledu na jejich velikost, rozšířit nabídku pro spotřebitele a podpořit vytváření nových příležitostí pro malé podniky“. V praxi to má znamenat, že internetoví giganti jako Google (resp. jeho mateřská firma Alphabet), Meta (Facebook, Instagram, WhatsApp), Apple nebo Amazon nebudou moci zneužívat svoje dominantní pozice na trhu a upřednostňovat vlastní produkty na úkor jiných.

Konkrétně akt hovoří o tzv. gatekeepers, tedy velkých firmách vyvíjejících digitální produkty, které mají v Evropské unii obrat přes 7,4 miliardy eur, alespoň 45 milionů uživatelů měsíčně a další podobné charakteristiky. Z definice mají dominantní postavení na trhu a z něj vycházející velkou moc, kterou mnohdy zneužívají – jako zmíněný Google, když upřednostňuje vlastní mapy, nabídku produktů nebo si nechává platit za vyšší umístění webů ve výsledcích vyhledávání. Evropská rada identifikovala šest gatekeeperů: Alphabet, Amazon, Apple, ByteDance (to je TikTok), Meta a Microsoft.

Nová pravidla mají těmto firmám zamezit v tom, aby zvýhodňovaly vlastní produkty, bránily vývojářům používat platební platformy třetích stran, bez souhlasu využívat údaje o uživatelích pro cílenou reklamu a podobně. V případě nedodržení přitom hrozí pokuta do výše deseti procent globálního obratu dané společnosti. Menší či větší porušení zmíněných bodů lze v minulosti nalézt u všech vymezených firem, ať už jde o App Store od Applu, nekalé praktiky na eliminaci konkurence u Amazonu, předinstalovaný software u Microsoftu nebo nakládání s uživatelskými daty u Mety či ByteDance.

Foto: Google

Kliknutí na náhled mapy ve vyhledávání Googlu nás nově nepřepně do Google Maps

Paralelně s aktem o digitálních trzích Evropská rada připravila také akt o digitálních službách (anglicky Digital Services Act, zkráceně DSA), který se zaměřuje specificky na uživatelská data, bezpečnost a soukromí uživatelů na internetu. Pravidla DSA platí pro veškeré společnosti zprostředkovávající obsah nebo produkty online, tedy internetové obchody, sociální sítě, platformy pro cestování a ubytování a platformy pro sdílení obsahu. Zákonodárci přitom vytyčili sedmnáct největších platforem, pro než platí přísnější pravidla.

Aby společnosti DSA dodržely, musí například bojovat proti prodeji nelegálních výrobků a služeb, potírat a rychle reagovat na nezákonný obsah jako fake news, nenávistné projevy či zneužívání, používat nástroje pro moderaci obsahu nebo poskytnout uživatelům větší transparentnost o tom, jaká data o nich sbírají a k čemu je používají.

Dokumenty přitom uvádí, že nároky na firmy jsou úměrné jejich velikosti a vlivu, a „velmi malé platformy“ většinu pravidel nutně dodržovat nemusí. Největší platformy naopak musí přijít s konkrétními plány na zmírňování popsaných rizik, sdílet data s výzkumnými pracovníky a dát uživatelům možnost zakázat používání jejich dat k personalizovaným doporučením či reklamě.

Mezi cíle DSA patří zlepšení soukromí a bezpečnosti lidí na internetu, zvýšená transparentnost operací firem, ochrana nezletilých nebo boj proti dezinformacím. Akt o digitálních službách pro menší firmy platil už od loňského srpna, pro všechny pak od poloviny letošního února.

Když se vrátíme k příkladu Googlu, firma na svém blogu nedávno zveřejnila částečný výčet změn, zahrnující chování vyhledávače, prohlížečů i online služeb. Vedle změny v náhledu map například z výsledků vyhledávání zmizelo Google Flights pro přímé vyhledávání letů, v prohlížeči Chrome zase má být snadnější použít alternativní vyhledávač. Uživatelé si také na webu myaccount.google.com mohou více do detailu prohlédnout a nastavit, jak firma nakládá s jejich daty.