Z vyhledávání Googlu zmizel přímý odkaz do map. Jde o důsledek tlaku EU na technologické obry

Klik na náhled mapy ve výsledcích hledání Googlu nás už nepřepne do Google Maps. Důvodem je nová evropská legislativa.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

google-maps
0Zobrazit komentáře

Hlavní stránka vyhledávání Googlu se před pár dny začala chovat jinak než dosud – na první pohled je vše při starém, z výsledků se ale už například nelze přímo prokliknout do Google Maps a odkaz na ně nenajdete ani pod vyhledávacím polem jako dřív. Nejde o náhodu, zvláštní rozhodnutí vývojářů ani chybu, ale o důsledek nových evropských zákonů, jejichž cílem je zajistit férovější podmínky na digitálním trhu a chránit spotřebitele.

Když jsme do vyhledávacího pole na Googlu ještě před několika dny zadali například Brno a stiskli enter, jako první jsme dostali souhrn základních informací o městě, výběr několika fotografií, aktuální počasí a náhled mapy. To vše platí i dnes. Když ovšem klikneme na mapu, místo přesměrování na Google Maps se jen zobrazí větší, zčásti interaktivní náhled. Abychom se skutečně proklikli do mapy s plnohodnotnými možnostmi, jak je známe, je třeba kliknout ještě jednou v dolním levém rohu na jedno z dvojice tlačítek Trasa a Otevřít v mapách.

Na první pohled to může působit jako snaha Googlu o logický design – jelikož hledáme město ve vyhledávači a ne přímo v mapách, dává smysl nabídnout velký náhled pro orientaci a zároveň také další informace a odkazy. Uživatelé ale na sociálních sítích začali upozorňovat, že doba nastalých změn přesně odpovídá termínu, kdy v platnost vstoupila nová evropská legislativa.

Řeč je konkrétně o aktu o digitálních trzích (anglicky Digital Markets Act, zkráceně DMA). Ten byl schválen Radou Evropské unie už v první polovině roku 2022 a od loňského května začala platit část jeho pravidel. Plné znění ale musí velké internetové firmy, na které se zaměřuje, dodržovat od letošního 6. března.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podle oficiálního znění má akt o digitálních trzích „zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi digitálními platformami bez ohledu na jejich velikost, rozšířit nabídku pro spotřebitele a podpořit vytváření nových příležitostí pro malé podniky“. V praxi to má znamenat, že internetoví giganti jako Google (resp. jeho mateřská firma Alphabet), Meta (Facebook, Instagram, WhatsApp), Apple nebo Amazon nebudou moci zneužívat svoje dominantní pozice na trhu a upřednostňovat vlastní produkty na úkor jiných.

Konkrétně akt hovoří o tzv. gatekeepers, tedy velkých firmách vyvíjejících digitální produkty, které mají v Evropské unii obrat přes 7,4 miliardy eur, alespoň 45 milionů uživatelů měsíčně a další podobné charakteristiky. Z definice mají dominantní postavení na trhu a z něj vycházející velkou moc, kterou mnohdy zneužívají – jako zmíněný Google, když upřednostňuje vlastní mapy, nabídku produktů nebo si nechává platit za vyšší umístění webů ve výsledcích vyhledávání. Evropská rada identifikovala šest gatekeeperů: Alphabet, Amazon, Apple, ByteDance (to je TikTok), Meta a Microsoft.

Nová pravidla mají těmto firmám zamezit v tom, aby zvýhodňovaly vlastní produkty, bránily vývojářům používat platební platformy třetích stran, bez souhlasu využívat údaje o uživatelích pro cílenou reklamu a podobně. V případě nedodržení přitom hrozí pokuta do výše deseti procent globálního obratu dané společnosti. Menší či větší porušení zmíněných bodů lze v minulosti nalézt u všech vymezených firem, ať už jde o App Store od Applu, nekalé praktiky na eliminaci konkurence u Amazonu, předinstalovaný software u Microsoftu nebo nakládání s uživatelskými daty u Mety či ByteDance.

google-maps-1

Foto: Google

Kliknutí na náhled mapy ve vyhledávání Googlu nás nově nepřepně do Google Maps

Paralelně s aktem o digitálních trzích Evropská rada připravila také akt o digitálních službách (anglicky Digital Services Act, zkráceně DSA), který se zaměřuje specificky na uživatelská data, bezpečnost a soukromí uživatelů na internetu. Pravidla DSA platí pro veškeré společnosti zprostředkovávající obsah nebo produkty online, tedy internetové obchody, sociální sítě, platformy pro cestování a ubytování a platformy pro sdílení obsahu. Zákonodárci přitom vytyčili sedmnáct největších platforem, pro než platí přísnější pravidla.

Aby společnosti DSA dodržely, musí například bojovat proti prodeji nelegálních výrobků a služeb, potírat a rychle reagovat na nezákonný obsah jako fake news, nenávistné projevy či zneužívání, používat nástroje pro moderaci obsahu nebo poskytnout uživatelům větší transparentnost o tom, jaká data o nich sbírají a k čemu je používají.

Dokumenty přitom uvádí, že nároky na firmy jsou úměrné jejich velikosti a vlivu, a „velmi malé platformy“ většinu pravidel nutně dodržovat nemusí. Největší platformy naopak musí přijít s konkrétními plány na zmírňování popsaných rizik, sdílet data s výzkumnými pracovníky a dát uživatelům možnost zakázat používání jejich dat k personalizovaným doporučením či reklamě.

charanzova-musk-jourova

Přečtěte si takéMuskovy twitterové sny narazí na práci dvou českých političekMuskovy twitterové sny narazí na práci dvou českých političek. Evropa se chystá na tech giganty

Mezi cíle DSA patří zlepšení soukromí a bezpečnosti lidí na internetu, zvýšená transparentnost operací firem, ochrana nezletilých nebo boj proti dezinformacím. Akt o digitálních službách pro menší firmy platil už od loňského srpna, pro všechny pak od poloviny letošního února.

Když se vrátíme k příkladu Googlu, firma na svém blogu nedávno zveřejnila částečný výčet změn, zahrnující chování vyhledávače, prohlížečů i online služeb. Vedle změny v náhledu map například z výsledků vyhledávání zmizelo Google Flights pro přímé vyhledávání letů, v prohlížeči Chrome zase má být snadnější použít alternativní vyhledávač. Uživatelé si také na webu myaccount.google.com mohou více do detailu prohlédnout a nastavit, jak firma nakládá s jejich daty.

Víme, kde by se v Praze mohly objevit sdílené zóny. Místa bez obrubníků využívají chodci i auta

Praha má vytipovanou osmičku lokalit, kde by se v budoucnu mohla objevit sdílená zóna. Prostor sdílí chodci, cyklisté i auta, ta tu jezdí dvacítkou.

Eliška NováEliška Nová

Mariahilferstrasse ve Vídni v době, kdy se z ní stala sdílená zóna

0Zobrazit komentáře

Je to oblast, ve kterém má stejnou váhu chodec, cyklista i auto. Jediný, kdo bere víc, je tramvaj. Ta má v takzvané sdílené zóně přednost. Místa, kde neexistují vyvýšené chodníky, auta v nich jezdí dvacet kilometrů v hodině a ti, kdo jdou pěšky, mají více prostoru, fungují už desítky let v zahraničí. Od prvního ledna je nový způsob dopravy zakotvený také v české legislativě. Praha nyní vytipovala několik míst, kam by sdílená zóna přišla vhod.

„Praha o sdílenou zónu usilovala. Už teď v hlavním městě existují místa, která fungují podobně, namátkou je to prostor před náměstím Republiky, kde to je řešeno jinými dopravními značkami,“ uvedl pro CzechCrunch pražský náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib. Vzhledem k tomu, že metropole měla o nové značení zájem, má také celkem rychle seznam míst, kde by mohlo být.

Jednat by se mohlo například o prostor kolem Negrelliho viaduktu v Karlíně. Praha má v dlouhodobém plánu z jednotlivých oblouků udělat kavárny, galerie či obchody, a to zejména v části kolem karlínských kasáren.

Podobně by to mohlo být i pod novou železniční estakádou na Výstavišti. Ta se v současné chvíli buduje a na Výstavišti vzniká nová zastávka vlaku, a to na trase na Letiště Václava Havla. Pod obloukem projíždějí tramvaje od Strossmayerova náměstí. A právě tady by mohly být v budoucnu vozovka i chodník na jedné úrovni.

cedula

Foto: CzechCrunch

Sdílená zóna míří do Česka, podobně už teď funguje prostor na náměstí Republiky

V lokalitě by mohlo být podobných zón vícero, třeba i na zmiňovaném Strossmayerově náměstí. Objevit by se mohla také před pražským magistrátem, respektive před ústředním sídlem městské knihovny, tedy na Mariánském náměstí. Právě náměstí se na nové dopravní uspořádání nabízejí patrně nejvíc, na seznamu je tak i Malostranské náměstí nebo horní část Václavského náměstí. Mezi vytipovanými lokalitami je každopádně také prostor na Florenci a u Emauz.

„Rádi bychom také v rámci City Dealu, tedy uskupení největších měst v Česku, udělali workshop, kde budou města včetně dotčených orgánů a památkářů diskutovat, kde by chtěli sdílenou zónu zřídit,“ dodal Hřib.

Provoz ve sdílené zóně funguje v podstatě tak, jako by se běžná ulice zkombinovala s obytnou nebo pěší zónou. Chodci mohou využívat celý prostor, řidiči pak stavebně oddělenou část, a to třeba pomocí květináčů nebo jiného městského mobiliáře. Auta tu jezdí maximální rychlostí dvacet kilometrů v hodině.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

solarni-panel

Přečtěte si takéVelká rána pro solární byznys. V úpadku je pionýr oboruVelká rána pro byznys se soláry na střechách domů. V úpadku je pionýr oboru s miliardovými tržbami

„Je výhodná pro ty, kdo chtějí, aby tam, kde to je možné, ulice plnily rozmanité funkce. Tedy nebyly jen silnicí pro auta či parkovišti, nebo naopak jen pěší zónou,“ vysvětlil již dříve pro CzechCrunch mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Pravidla pro sdílenou zónu zní: Buď ohleduplný, předvídej, buď předvídatelný a respektuj zákony fyziky a dej přednost většímu či těžšímu.

Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že provoz se díky sdílené zóně stává bezpečnější, kromě toho zóna také snižuje hluk z dopravy, ponouká ke zdravějšímu životnímu stylu, častěji pěstuje zeleň, a tedy i ochlazuje okolní prostředí. Posledně ze sdílené zóny plyne pozitivní dopad na lokální ekonomiku. Lidé se v nich totiž rádi zdržují, a tedy i utrácí. Dopad má tak nakonec i na hodnotu místních nemovitostí.