X-Men jsou členové elitní skupiny superhrdinů, kteří bojují s nejzákeřnějšími bídáky světa. A co XMAN? Svým způsobem také, jen ne v komiksovém prostředí, ale na molekulární úrovni – jde o nanočástici, která umožní ještě přesnější genové úpravy. A ty už dnes pomáhají pacientům trpícím třeba mozkovou atrofií, vrozenými poruchami vidění či onkologickými onemocněními. XMANy objevili čeští vědci, nyní se spojili s multimiliardovou zdravotnickou skupinou BTL a založili startup, jehož cílem není nic menšího než „stát se jedním z hlavních hráčů na světovém poli genové medicíny“.

Místo, kde lipidické nanočástice zvané XMAN objevili, má s byznysovým potenciálem základního výzkumu hodně bohaté (a to doslova) zkušenosti: tým Petra Cíglera a Kláry Gantz Šaškové působí na pražském Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOChB). Ten patří dlouhodobě k nejúspěšnějším a nejcitovanějším českým vědeckým institucím, působil na něm totiž chemik Antonín Holý, jehož patenty jen za rok 2022 vynesly 3,3 miliardy korun a ústav díky tomu disponuje – na české poměry – astronomickým majetkem v řádu desítek miliard.

Na to ostatně upozornil i šéf ÚOChB Jan Konvalinka: „Přímo v genech našeho ústavu je něco, co inspiruje kolegy nejen k vynikající vědě, ale také k aplikaci jejich výsledků v praxi. Daří se to už od 60. let minulého století. Léky Antonína Holého mají totiž své předchůdce. A doufejme i nástupce.“ Mezi ně by mohla patřit i nová firma s názvem Adalid Sciences.

Jestliže v případě objevů profesora Holého, které pomáhají v boji například s virem HIV, se pražští vědci spojili s americkou (v 90. letech ještě poměrně malou) farmaceutickou společnosti Gilead Sciences, nyní vsadili na hráče z domácího prostředí, ovšem s výrazným mezinárodním přesahem: většinovým spolumajitelem Adalidu je skupina BTL, která vyrábí medicínské přístroje pro fyzioterapii nebo kardiologii, působí do celém světě a za rok 2022 měla tržby převyšující 15 miliard korun.

„Perspektiva oboru a produktu je pro nás velmi důležitá, ovšem ještě důležitější jsou lidé, kteří jej vyvíjejí. Kredibilita vědecké instituce, z níž do Adalidu přicházejí, stejně jako jejich odborné a osobnostní kvality, hrály při našem rozhodování o investici rozhodující roli,“ řekl Tomáš Drbal, technický ředitel BTL a hlavní tvář skupiny (její majitel Jiří Vild s médii dlouhodobě nekomunikuje).

BTL se zavázala, že na další vývoj, který by měl vygradovat klinickými studiemi, poskytne stovky milionů korun. Jak přesně to bude finančně fungovat, o kolik půjde peněz a jaký je časový plán? „Firmu budeme financovat dle potřeby a dohody průběžně,“ odpověděl Drbal na dotaz CzechCrunche.

A na co se tedy bude Adalid Sciences přesně zaměřovat? XMAN dokáže fungovat jako takový molekulární kurýr a umí bezpečně dopravit do buněk nukleové kyseliny. A to jak základní stavební kameny DNA, tak dlouhé řetězce RNA.

Spoluzakladatelé společnosti Adalid Sciences (zleva): František Sedlák, Petr Cígler, Klára Grantz Šašková, David Schreib

Genové terapie se přitom ve světě prudce rozvíjí, protože nukleové kyseliny se dají použít k různým úpravám a změnám genetické informace. Touto cestou tedy lze bojovat s dosud jen těžko léčitelnými chorobami. Genové terapie hrají roli i při vývoji očkovacích látek proti infekčním i onkologickým chorobám.

„Naší výhodou je, že nabízíme lipidické nanočástice, které mají oproti těm stávajícím výrazně lepší vlastnosti. Kromě toho, že naše částice vykazují vyšší účinnost, navíc nejsou toxické a organismy je dobře snášejí i po opakovaném podání. Teď nás čeká náročné preklinické testování,“ zhodnotila Klára Šašková, v čem spočívá výhoda látek, které na ÚOChB objevili. Svá zjištění následně publikovali v časopisu Advanced Functional Materials.