Komentář Luboše Kreče: Šéf společnosti Apple Tim Cook nedávno oznámil, že výrobce iPhonů a iPadů letos nenasadí v Evropské unii svůj balíček aplikací a služeb využívajících umělou inteligenci. Ty mají uživatelům pomoct například s vytvářením textů nebo obrázků, usnadní jim také hledání na internetu.

Důvodem, proč se k takovému kroku jedna z nejhodnotnějších firem na světě odhodlala, přičemž v Americe a jinde AI nasadí, jsou regulace. Společnost se obává, že by se mohla dostat do konfliktu s evropskou směrnicí Digital Services Act, která nařizuje technologickým společnostem, jak mají v prostoru EU fungovat.

O Evropě se často hovoří jako o regulatorní velmoci. A to bez negativních znamének, protože umět vymyslet, sepsat a do praxe uvést funkční právní mechanismy, které dokážou v dobrém ovlivňovat život občanů, je svého druhu umění. Ostatně ne náhodou následně další země včetně USA od Evropy opisují, jako to bylo například s GDPR.

Idea, že je třeba hlídat nadnárodní koncerny a korporace, které se nám vkrádají víc a víc do soukromí, je záslužná. Jenže ruku v ruce s tím se vkrádá ještě něco – pocit, zda té regulační ochrany už není mnoho a jestli to nezačíná být na úkor praktičnosti. A budoucnosti.

Nejde zdaleka jen o umělou inteligenci od Applu. Drtivá většina firem, které udávají tempo, je z USA, případně z Asie. Navíc jak na svém LinkedInu upozornil zakladatel online supermarketu Rohlík.cz Tomáš Čupr, kvůli přísným regulacím nechce v Evropě svůj systém autonomního řízení zprovoznit ani Tesla. A do toho Evropa po letech relativního klidu odstartovala obří spor s Microsoftem, dalším z technologických průkopníků.

Zároveň nemusí jít jen o jedničky a nuly. Jeden z nejcitovanějších českých vědců biolog Jiří Friml, který nedávno dostal v Rakousku prestižní Wittgensteinovu cenu, zase opakovaně upozorňuje, že evropské odmítání geneticky modifikovaných plodin nás připravuje o šanci podílet se na změnách, které mohou zásadně ovlivnit jak ekologii, tak hospodářství.

Svět, ve kterém žijeme, se vyvíjí extrémně dynamicky. Regulace, které reagují na okolní dění, jsou naopak z principu opožděné, takže ten, kdo se na ně příliš soustředí, zůstává v minulosti a ztrácí kontakt s tím, kam se ubírá zeitgeist, duch doby. Minulost Evropy je slavná, o tom není sporu, měli bychom ale urychleně začít dělat něco pro to, aby slavná byla i naše budoucnost.

Text původně vznikl pro stanici ČRo Plus.