Žádná umělá inteligence od Applu, žádné upravené plodiny. Opravdu evropská regulace zlepšuje životy?

O EU se často hovoří jako o regulatorní velmoci. To nemusí být negativní. Jenže jak ukazují čerstvé příklady, ochrany před novinkami začíná být příliš.

Luboš KrečLuboš Kreč

apple-intelligenceKomentář

Foto: Apple

AI Applu znamená pokročilou práci s textem, generování obrázků či přehlednější oznámení

2Zobrazit komentáře

Komentář Luboše Kreče: Šéf společnosti Apple Tim Cook nedávno oznámil, že výrobce iPhonů a iPadů letos nenasadí v Evropské unii svůj balíček aplikací a služeb využívajících umělou inteligenci. Ty mají uživatelům pomoct například s vytvářením textů nebo obrázků, usnadní jim také hledání na internetu.

Důvodem, proč se k takovému kroku jedna z nejhodnotnějších firem na světě odhodlala, přičemž v Americe a jinde AI nasadí, jsou regulace. Společnost se obává, že by se mohla dostat do konfliktu s evropskou směrnicí Digital Services Act, která nařizuje technologickým společnostem, jak mají v prostoru EU fungovat.

O Evropě se často hovoří jako o regulatorní velmoci. A to bez negativních znamének, protože umět vymyslet, sepsat a do praxe uvést funkční právní mechanismy, které dokážou v dobrém ovlivňovat život občanů, je svého druhu umění. Ostatně ne náhodou následně další země včetně USA od Evropy opisují, jako to bylo například s GDPR.

Idea, že je třeba hlídat nadnárodní koncerny a korporace, které se nám vkrádají víc a víc do soukromí, je záslužná. Jenže ruku v ruce s tím se vkrádá ještě něco – pocit, zda té regulační ochrany už není mnoho a jestli to nezačíná být na úkor praktičnosti. A budoucnosti.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nejde zdaleka jen o umělou inteligenci od Applu. Drtivá většina firem, které udávají tempo, je z USA, případně z Asie. Navíc jak na svém LinkedInu upozornil zakladatel online supermarketu Rohlík.cz Tomáš Čupr, kvůli přísným regulacím nechce v Evropě svůj systém autonomního řízení zprovoznit ani Tesla. A do toho Evropa po letech relativního klidu odstartovala obří spor s Microsoftem, dalším z technologických průkopníků.

Zároveň nemusí jít jen o jedničky a nuly. Jeden z nejcitovanějších českých vědců biolog Jiří Friml, který nedávno dostal v Rakousku prestižní Wittgensteinovu cenu, zase opakovaně upozorňuje, že evropské odmítání geneticky modifikovaných plodin nás připravuje o šanci podílet se na změnách, které mohou zásadně ovlivnit jak ekologii, tak hospodářství.

Svět, ve kterém žijeme, se vyvíjí extrémně dynamicky. Regulace, které reagují na okolní dění, jsou naopak z principu opožděné, takže ten, kdo se na ně příliš soustředí, zůstává v minulosti a ztrácí kontakt s tím, kam se ubírá zeitgeist, duch doby. Minulost Evropy je slavná, o tom není sporu, měli bychom ale urychleně začít dělat něco pro to, aby slavná byla i naše budoucnost.

Text původně vznikl pro stanici ČRo Plus.

Nejdůležitější část práce s AI je vzdělávání, jak s ní pracovat. Jinak zůstanou technologie nevyužité

Umělá inteligence nás nenahradí, nahradí nás ale lidé, kteří s ní budou umět pracovat, říká Marian Lojka z Accenture v novém díle Cloudové civilizace.

0Zobrazit komentáře

Umělá inteligence je obrovské téma. Možná o ní slyšíme víc, než bychom vůbec chtěli, a nejspíš neexistuje firma, která by se v posledním roce nepokusila zapojit generativní AI do svých projektů nebo procesů. Lidstvo spekuluje o tom, jestli nás počítačem generované programy nahradí a jak to bude s pracovními místy. I na to jsme se ptali v dalším díle seriálu Cloudová civilizace, tentokrát ve firmě Accenture. Ta poskytuje poradenství v oblasti strategií, interaktivního marketingu či informačních technologií a sídlo má v pražských Holešovicích.

V Accenture sázejí na investice do vzdělávání svých lidí. Dokonce tak moc, že se firma celosvětově do svých skillingových neboli vzdělávacích projektů rozhodla investovat jednu miliardu dolarů. „Umělá inteligence nás určitě nenahradí, nahradí nás ale lidé, kteří s ní budou umět pracovat. V rámci našich skillingových programů jsme už proškolili stovky lidí z řad klientů. Od top managementu až po softwarové vývojáře, kteří se AI věnují,“ vysvětluje Data Architect Marian Lojka, který se v oblasti AI pohybuje už dvacet let – začal tedy dávno předtím, než to bylo cool.

V Accenture se Sara Polak podívala i na konkrétní projekty, které tady v rámci segmentu umělé inteligence vznikly v posledních měsících. Jedním z nich je například Conversational AI. Ta má za cíl zefektivnit práci vícejazyčných call center. Simultánně překládá z jazyka volajícího do jazyka pracovníka na lince. V praxi to znamená, že firmy působící v několika různých zemích nemusí mít call centrum v každé z nich, ale stačí jim jedno centrální.

„Není to jen samotný překladač, ale pomáhá mu i generativní AI, která generuje odpovědi přímo pro zákazníka. To zefektivňuje celou komunikaci,“ doplňuje David Rousek, Management Consultant, který se na projektu Conversational AI podílel.

eb-talks–thumbnail-1

Přečtěte si takéAmbasadoring jako neomezená sféra vlivu firmy. Jak na něj?Ambasador brandu nemusí být hvězda LinkedInu. Zjistěte, jak na efektivní ambasadoring

Jaké byly při stavbě projektu ty největší výzvy? Asi jako při každém dnešním vývoji týmy denně zápasí s tím, že jim pořád tak trochu „ujíždí vlak“. „Bojovali jsme samozřejmě s rychlým vývojem umělé inteligence a především pak té generativní, což kompletně změnilo přístup k projektu. Během měsíců jsme proto museli postupně změnit scope a technické řešení. Díky tomu má ale projekt dnes daleko lepší výsledky pro klienta,“ dodává David Rousek.

Jak můžete na umělou inteligenci naskočit i vy? Podívejte se na další díl našeho seriálu Cloudová civilizace se Sarou Polak.