Čáry máry fuk, holka nebo kluk! Mnoho lidí si představuje zakládání rodiny jako jednoduchou záležitost, se kterou se pojí především příjemné a vzrušující zážitky. Stále častěji se ale páry v této oblasti potýkají s problémy. Neplodnost celosvětově trápí téměř 20 procent heterosexuálních párů a číslo rok od roku stoupá. I proto se zvyšuje zájem o asistovanou reprodukci – odhaduje se, že toto odvětví zaznamená v letech 2024 až 2034 nárůst o devět procent a dosáhne částky kolem 45 miliard korun.

Už dávno není příčinou neplodnosti páru jen věk a zdravotní stav ženy. Svou roli hraje jak kvalita vajíček a spermií, tak životní styl potenciálních rodičů. Na kliniky asistované reprodukce sice docházejí nejčastěji ženy průměrně ve věku pětatřiceti let, neplodnost ale trápí i mnohem mladší populaci a zdaleka ne jen tu ženskou. Metodu IVF, neboli In vitro fertilisation, tedy mimotělního oplodnění, tak vyhledává široké spektrum lidí.

S problémem otěhotnět se podle výzkumu Ipsos, který má redakce k dispozici, v Česku setkalo až 84 procent žen. A to ať už osobně nebo v rámci rodiny a blízkých přátel. Někdy k úspěchu stačí drobná úprava načasování, jindy je potřeba přistoupit k alternativním metodám. Pokud nebyla ani u jednoho z páru prokázána absolutní neplodnost, existuje několik možností.

Jaké metody se nabízí?

Nejčastěji se doporučuje metoda intrauterinní inseminace (IUI), při níž jsou předem pročištěné spermie zavedeny lékařem přímo do dělohy ženy. Používá se především v případě, kdy je příčinou neplodnosti mírná porucha kvality spermatu a žena je zcela zdravá.

Jakmile specialista zhodnotí, že jsou šance na otěhotnění pohlavním stykem nízké, s velkou pravděpodobností pak doporučí metodu ICSI, neboli intracytoplazmatickou injekci spermie do vajíčka. V laboratoři pak vybere spermii s nejvhodnějším profilem a tu vpraví do vajíčka. Oproti předchozí metodě se při ICSI vybírá jen jedna spermie s nejvyšším potenciálem, a to jak z hlediska pohyblivosti, tak z hlediska vzhledu.

Šance na úspěch se s dalšími cykly zvyšuje

Uvádí se, že umělé oplodnění může pomoci až 90 procentům párů, které mají s početím obtíže. Šance na úspěch ale vyžadují dlouhodobé odhodlání. „Často k nám přicházejí páry po čtyřicítce a po nezbytných vyšetřeních s hrůzou slyší, že šance mít dítě po IVF z vlastních vajíček a spermií je asi 10-15 %. Jedná se však o procento úspěšnosti jednoho IVF cyklu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy o šanci otěhotnět po odběru vajíček v jednom menstruačním cyklu a jejich následném oplodnění vlastními spermiemi,” vysvětluje IVF specialista Peter Hladký z Prague Fertility Centre. „Úspěšnost takového IVF cyklu u mladého páru do 35 let se zvyšuje na 80-85 % v závislosti na stavu vaječníků a spermií,“ dodává.

Zatímco ženská plodnost se zkoumá celé dekády, u mužů tomu tak ještě donedávna nebylo. Ve 20 procentech případů se přitom dnes na neplodnosti páru podílí i mužský faktor. Na vině může být genetická porucha, onemocnění pohlavních orgánů nebo špatná životospráva. „Mužský faktor hraje v problematice neplodnosti čím dál větší roli, a rychle se tak rozvíjí i nové laboratorní metody v selekci a ošetřování spermií. I s jedinou životaschopnou spermií pak dokážeme dál pracovat a dosáhnout úspěšného oplodnění,“ vysvětluje Ondřej Halda, androlog a embryolog z Prague Fertility Centre.

Vrcholný reprodukční věk ženy začíná pubertou a končí menopauzou. Zásoba ženských vajíček je vrozená a vlivem každého menstruačního cyklu, který trvá 21–35 dní, se snižuje. Stejně tak s přibývajícím věkem klesá jejich kvalita. Ovariální rezervu vajíček lze ale snadno změřit z krve.

Díky tomu mohou ženy lépe plánovat mateřství nebo si svá vajíčka zabezpečit metodou social freezingu, tedy jejich zmrazením pro účely pozdějšího oplodnění. V takové formě pak vydrží neomezeně dlouho. Metodu mohou využívat i muži, například před léčbou nějaké nemoci nebo v případě rakoviny.

Samotné zmrazení vajíček nepředstavuje absolutní záruku, že žena v budoucnu bez problému otěhotní. Výrazně ale zvyšuje pravděpodobnost početí ve vyšším věku. Ženy se zmrazenými vajíčky mají lepší kontrolu nad svou plodností, proto se také výrazně méně stresují kvůli odkládání těhotenství. Právě zájem o takovou „pojistku“ v posledních patnácti letech stoupá, především mezi ženami, které upřednostňují budování své kariéry.

To je i případ mladé doktorky Valerie Sobkové, která se pro social freezing rozhodla už před nástupem na vysokou školu. Možnost zmrazení vajíček totiž vnímá jako prevenci, a tak ji po vystudování a před nástupem do práce využila. „Chtěla jsem se vyhnout situaci, že se pro rodičovství rozhodnu v pozdějším věku, kdy už ale bude pozdě. Sama vím, co reprodukční věk ženy v tomto případě znamená. Při rozhodování u mě hrál důležitou úlohu fakt, že jsem se ještě necítila být připravená na to mít dítě. Navíc jasně vidím, že je pro mě aktuálně důležité rozvíjet svou profesní cestu lékařky,“ vysvětluje Sobková.

V Česku je aktuálně 39 klinik asistované reprodukce. Jednou z nich je i Prague Fertility Centre (PFC), soukromá klinika, která vznikla v roce 2009 a ve které ročně udělají přes dva tisíce oplodňovacích cyklů. Její služby vyhledala v minulosti i Gabriela Černá a asistovanou reprodukci v něm absolvovala. „Klinika PFC ale nebyla jediná, kterou jsme navštívili,“ říká.

Využití asistované reprodukce samozřejmě není levnou záležitostí. Služby zahrnující IVF se třeba v Prague Fertility Centre pohybují cenově kolem 30 tisíc korun, zmrazení vajíček pak vyjde na 40 tisíc korun, a to včetně tří let jejich skladování. Cena se pak vyšplhá ještě výš kvůli příslušným lékům, které potřebuje každá žena v jiném množství a poměru.

Cenovou zátěž, kterou pro mnoho párů využití asistované reprodukce představuje, by mohlo zmírnit nejen více veřejných klinik, ale i více pojišťovnou hrazených služeb v oblasti asistované reprodukce. V Česku například všechny pojišťovny hradí tři cykly mimotělního oplodnění, a to ženám do dovršení 40 let.