Zakládáte firmu? Zvolte si správně firemní kulturu, od které se vše odvíjí, radí Petr Skondrojanis

Aby firma byla úspěšná, je potřeba se pořádně zamyslet už na jejím začátku, co vlastně bude znamenat a proč má existovat.

skondr2Komentář

Foto: Archiv PS

Petr Skondrojanis, zakladatel pracovního portálu Cocuma

0Zobrazit komentáře

Přemýšlíte nad tím, že si založíte firmu a začnete podnikat? Pravděpodobně budete chtít, aby byla vaše firma dlouhodobě úspěšná. K tomu pochopitelně vede mnohdy klikatá cesta, během níž musíte překonat řadu překážek, ale několik klíčových oblastí je dobré mít promyšlených hned od začátku. Patří mezi ně i firemní kultura, která se zejména ve startupovém světě zmiňuje stále častěji.

Dlouhodobě se ji věnuje Petr Skondrojanis, zakladatel Cocumy, což je zkratka pro tržiště firemních kultur (Company Culture Market). Jeho cílem je přibližovat lidem firmy právě skrze firemní kulturu a Skondrojanis teď v komentáři pro CzechCrunch vysvětluje, proč je důležité o ní přemýšlet a jak ovlivňuje rozvoj jednotlivých společností.

***

Rád bych se krátce rozepsal o tom, co to vlastně taková firma je. Je to produkt? Generování zisků? Postupný růst, nebo hlavně právní entita? Firma je všechno z toho, ale aby byla úspěšná, je potřeba se pořádně zamyslet už na jejím začátku, co vlastně bude znamenat, jaký dopad bude mít její produkt, proč má existovat a také jaký bude její vnitřní ekosystém, protože v něm se to celé bude odehrávat.

V dnešní době není asi nikdo, kdo by nevěděl, co znamená zkratka CEO. Obecně vzato by to měl být Chief Executive Officer, tedy výkonný ředitel, člověk odpovědný za exekuci, ale já rád používám trochu jiný výklad této zkratky – Chief Ecosystem Officer (díky Jance Haderekové ze slovenského KROS za inspiraci), protože stát v čele firmy neznamená jen řešit výkonnost firmy a podepisovat smlouvy, ale především to znamená vytvářet pracovní prostředí a kulturu uvnitř vlastní firmy, budovat její vnitřní i vnější identitu. A snažit se rozpohybovat celý ekosystém, aby fungoval provázaně a synergicky.

A proč to vlastně vůbec dělat?

Odpověď je sice logická, ale pro mnoho podniků a ředitelů firem stále nepochopitelná. A to sice, že firmy s dobrou firemní kulturou, které staví na důvěře, vzájemných vztazích nebo vstřícnosti, jsou statisticky úspěšnější na trhu než firmy, které se nijak výrazně o vnitřní prostředí nestarají. Firmy jsou úspěšnější na trhu po stránce příjmů, mají až třikrát větší produktivitu, jejich zaměstnanci jsou angažovanější a mají větší ownership (což je ve volném překladu odpovědnost za svou výslednou práci).

Je na to mnoho výzkumů, avšak firmy si to začaly uvědomovat až ve chvíli, kdy tento výzkum potvrdil časopis Fortune 100, který zveřejnil v roce 2015 graf, podle kterého je zřetelné, že firmy s dobrým prostředím a kulturou rostou nad trhem až o pět procent. Když totiž zaměstnanec cítí svobodu a nevnímá neustálou potřebu kontroly od svého šéfa jako od hlídacího psa, tak jeho kompetence a produktivita roste. To ve výsledku znamená, že firmy jsou zároveň inovativnější, protože se lidé nebojí přicházet se zajímavými nápady a jsou dostatečně angažovaní je realizovat.

Firmy s dobrou firemní kulturou jsou na trhu statisticky úspěšnější

Navíc mají velkou míru odpovědnosti a komunikativně jsou s ostatními propojení, takže se špatné nápady velmi rychle podchytí a ukončí. Tím tyto firmy zaznamenávají zmíněný rychlejší růst. S tím jde ruku v ruce nízká fluktuace, protože zaměstnanec jen tak „svou“ firmu a tým neopustí kvůli lepším finančním podmínkám u konkurence, jelikož se ve své práci cítí jednoduše dobře. A to dnes, kdy je nezaměstnanost rekordně nízká, prostě potřebujete.

Navíc – a to už je třešnička na dortu – máte zdravější zaměstnance, kteří na „nemocenské“ tráví prokazatelně méně času než ve firmách, ke kterým žádnou angažovanost necítí. Abychom se ale nebavili jen o interní kultuře, tak firma s kvalitně vybudovanou image působí dobře i na své zákazníky. Zaměstnanci, kteří se zákazníkům věnují, nejsou svou prací otrávení a práce je naopak baví.

Postupně se nám tak před očima může rodit nový lovebrand. Motto Simona Sinka, který říká „Postarejte se o své zaměstnance a oni se vám pak postarají o zákazníky“, prostě platí.

A co teď?

Tento článek je určený těm, kteří přemýšlí nad tím, že začnou podnikat, že si vybudují firmu a těm, co chtějí, aby byla firma dlouhodobě úspěšná. A co teď?

Je potřeba se zaměřit na své proč a co – tedy váš produkt. Pokud chcete například zrychlit dopravu ve městech – to je vaše proč. Rozhodnete se, že to uděláte tím, že vymyslíte efektivnější aplikaci, jak cestovat hromadnou dopravou – to bude vaše co. To je to, co bude přidaná hodnota vaší firmy – trh by vám měl platit za tento nápad a to, co jim tento nápad řeší za problém. Bez „problému“, který řešíte, se do firmy nepouštějte, to si můžete dovolit, až budete mít v budoucnu volné prostředky.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

U produktu je otázka proč velmi důležitá, protože pokud na ni nenajdete odpověď, tak jste ve fázi čistého nadšenectví. Můžete sice uspět, ale bude to složitější. Když jsme startovali Cocumu, tak jsme řešili dva problémy. Ten první byl to, že chceme, aby HR bylo kreativnější a firemní kultura se dala odprezentovat i v každém jednotlivém inzerátu. Druhý problém, na který jsme hledali řešení, byl ten, že ty skvělé firmy zapadají mezi tisíce firem na job portálech a nejsou nasvícené – přitom by měly být, protože jsou to často hvězdy.

Ale to klíčové, co si potřebujete načrtnout, je vaše jak! Ideálně začít tím, že budete na jednotlivých úrovních firmy designovat zážitek, který chcete poskytovat. Na úrovni zaměstnance se tomu říká employee experience a na straně zákazníků je to customer experience – tyto dvě velké části se dají tvořit po částech v malých objektech, ale ta klíčová otázky vždy zní jak to budeme dělat a jaký zážitek chceme lidem poskytovat.

Pozor, vždy je to o lidech, váš produkt nekupuje robot, vaši službu nevyužívá algoritmus, ale vždy člověk – ten má nějaký zážitek a na ten se můžete zaměřit. Nazvěte si vaše jak třeba „manifest“, „zakládající listina“ nebo „dopis všem lidem, se kterými nyní pracuji a v budoucnu budu pracovat“.

Chceme být velkou firmou, malou firmou nebo rodinnou firmou a co to pro nás znamená?

Od vašeho jak se následně odvozuje úplně všechno. Jak chceme dělat marketing a co chceme, aby si z našich reklam lidé odnesli? Chceme mít investory? A proč? Chceme být velkou firmou, malou firmou nebo rodinnou firmou a co to pro nás znamená? Jak se budeme rozhodovat? Jak budeme organizovaní, waterfall management, nebo agilně?

To vše bude definovat vaše fungování, bude definovat vaši přitažlivost, bude definovat vaši odlišnost. Budete díky tomu nabírat ty správné kolegy, budete se dobře rozhodovat při důležitých rozhodnutích. Toto bude tvořit pevné základy vašeho „ekosystému“, který se vám bude snáz udržovat v chodu a rozvíjet.

Pár příkladů

Uvedu pár jednoduchých příkladů. Co třeba koncept týmovost versus individualita? Pokud jste firma postavená na jednotlivcích a vaší silnou stránkou jsou samostatní excelentní střelci, co jdou jako buldoci za výsledkem, tak nemůžete nabírat lidi, co hrají týmově. Nebo můžete, ale do týmu, který má jinou subkulturu.

Pokud stavíte svobodný koncept na blockchainu a chcete mít absolutní nezávislost, protože je pro vás důležité v tomto velmi mladém sektoru validovat nápady a zkoušet různé cesty (a není to o zisku za rok), tak nemůžete mít investory, kteří budou chtít dvojnásobnou valuaci po dvou letech.

Chci tím říct, že můžete plout jako kus dřeva řekou byznysu a modlit se, abyste se někde nezasekli na břehu nebo v napadaném listí mezi kameny, anebo si můžete před tím, než se pustíte na vodu, postavit vaše plavidlo, které bude udržitelné minimálně v prvních fázích. Vaše jak samozřejmě můžete v průběhu redefinovat, ale je potřeba dbát na to, aby to nebylo moc často a vy jste měli pevné základy.

Říká se, že štěstí nalezneme ve chvíli, kdy si uvědomíme sami sebe a kdy přesně najdeme to, co nás dělá šťastnými. Design svého jak je velmi podobný – abyste byli spokojeni každý den v kanceláři příštích dvacet let, měli byste stavět firmu na svých hodnotách a pro sebe.

Potom půjde vše snadněji už od prvních měsíců. Přeji hodně štěstí do startu.

Firmy často nestíhají hledat nové kolegy. Proto jim s náborem pomáháme, říká šéfka Scaleups Pelikánová

Spoluzakladatelka nové firmy Hana Pelikánová chce změnit, jakým způsobem společnosti přistupují k řízení svých HR procesů.

scaleups_1Komentář

Foto: Scaleups

Hana Pelikánová, šéfka startupu Scaleups

V zahraničí je to běžná praxe, kterou využívají malé startupy i velké korporace, v Česku teprve nastupující trend. Řeč je o tom, že firmy přenechávají některé nebo klidně všechny procesy související s náborem lidí specializovaným třetím stranám. Všimla si toho také Hana Pelikánová, která se věnuje náboru zaměstnanců třináct let, a nový model fungování si otestovala s klienty jako Škoda Auto, Siemens, Deloitte, Avast či STRV a rozhodla se do něj šlápnout naplno.

Založila tak společnost Scaleups, která se soustředí na rychle rostoucí trend označovaný zkratkou RPO. Pod ní se skrývá spojení Recruitment Process Outsourcing a klientům v rámci něj nabízí práci na procesech ve všem, co souvisí s péčí o zaměstnance – od jejich hledání a náboru přes marketing až po mzdové účetnictví či audit.

„Jsme taková prodloužená ruka pro interní oddělení HR ve firmách, přičemž důraz klademe na škálovatelnost,“ přibližuje Pelikánová. V komentáři pro CzechCrunch zkušená náborářka popisuje trendy, které hýbou celým oborem interního HR, vysvětluje fungování modelu RPO a přibližuje, jaké cíle si se Scaleups na trhu vytyčili.

***

Už „jen“ nábor zaměstnanců klade na každé HR oddělení velké nároky. Musí projít kompletním procesem od hledání dostatečného počtu talentů přes jejich výběr a prověřování až po začleňování do týmu. To vše vyžaduje nejen čas a vysoké náklady, ale i patřičný dosah na vhodné kandidáty.

Ve většině firem se přitom děje to samé. Bojují s enormním vytížením a tlakem, a to zejména v oblasti náboru lidí do IT. Nejde o to, že by firmy chybovaly záměrně, spíše nemají možnost se na chvíli zastavit a zamyslet se nad zefektivněním HR a dalších souvisejících procesů. Asi to všichni známe z praxe, pokud jste v jednom kole a vyvíjí na vás šéf tlak, jednoduše si určíte priority a práci odbavujete postupně.

Podle mých zkušeností nejčastější potíže firem souvisí s tím, jak správně nastavit očekávání potenciálních kandidátů. Jde o jejich nedostatečné informování o celém náborovém procesu, poskytování zpětných vazeb a informování o tom, co se od nich očekává.

scaleups_2

Foto: Scaleups

Hana Pelikánová, šéfka startupu Scaleups

Stejně běžné jsou i problémy v komunikaci mezi HR manažery, vedoucími týmů a vedením, které by mělo mít jasně stanovené rozpočty a očekávání v rámci růstu společnosti. Komunikace v tomto směru musí být opravdu kvalitní, aby se zabránilo budoucí fluktuaci zaměstnanců a negativním recenzím na společnost.

Mnoho chyb vídám i v náborovém procesu, jeho délce a náročnosti. Trh je momentálně zahlcený nabídkami pro specialisty v oboru a firmy se musí naučit adaptovat – celý proces zrychlit, zjednodušit a zkvalitnit.

Na hledání řešení přitom neexistuje jednotný návod, každá firma vyžaduje jiný přístup. Najít chyby v procesu by s nadsázkou dokázal i robot. Ale správně s těmi chybami pracovat, komunikovat je, zvolit nejvhodnější postup a přístup s ohledem na individuální potřeby vyžaduje specialisty, kteří mají s řešením podobných problémů zkušenosti. A ti se – ostatně jako v téměř všech oborech – na trhu hledají těžko.

Nástup outsourcingu procesů

Právě z těchto důvodů se v zahraničí a pomalu také u nás projevuje trend Recruitment Process Outsourcing (RPO), kdy firmy mohou outsourcovat část nebo i všechny komplexní procesy související s náborem od hledání a oslovování kandidátů přes nástup nových zaměstnanců až po HR marketing či audit.

Díky RPO modelu firma do svého týmu získává vysoce kvalifikovaného konzultanta, který funguje jako „prodloužená ruka“ interního HR. Rychle naskočí do procesů a funguje velmi samostatně, samozřejmě také za podpory manažera. Nejde o „transakční recruitery“, kteří pasivně čekají na zadání, ale někoho, kdo proaktivně řeší různé situace, přichází s novými podněty, nápady a inovacemi.

Nebojí se argumentovat, vymýšlet nové cesty či přinášet pohled zvenčí. Prochází náborový proces, HR marketing, firemní benefity, školení či podmínky a může poskytnout skvělý výstup toho, co by se dalo dělat jinak a lépe. A navíc to obratem dokáže realizovat. Díky širokému portfoliu služeb RPO nabízí škálovatelnost i posílení všech souvisejících kompetencí včetně průzkumu trhu kandidátů a tržních mezd.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Tito HR či IT konzultanti mají dlouhodobou zkušenost v oboru, jsou flexibilní a připraveni sdílet své know-how, které získali v jiných firmách. Znalosti sbírají z různých projektů, ať už v Česku, nebo v zahraničí, a mají jedinečnou možnost nakouknout pod pokličku různých společností od startupů přes střední firmy až po velké nadnárodní korporace. Jsou to dobrodruzi, kterým vyhovuje střídat projekty a řešit obtížné situace, a právě to jim umožňuje reagovat na širokou škálu náborových procesů, strategií i firemních kultur.

Ve Scaleups chceme bořit hranice klasického HR a recruitmentu. Máme připravený plán a všechny nezbytné prostředky k tomu, abychom ovládli nejen trh RPO v Česku a na Slovensku, ale zároveň dokázali obsloužit i celou řadu globálních klientů v zahraničí.

Měla jsem kolegyni, která si během jednoho roku prošla projekty u firem Deloitte, Vodafone a EmbedIT, což je pro někoho výčet zaměstnavatelů na několik let dopředu. Konzultanti stráví na RPO projektu v průměru kolem jednoho roku, setkala jsem se ale rovněž se spoluprací, která trvala pouze tři měsíce. Nebo naopak až pět let.

Partnerem článku je Scaleups. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.