Zakladatel a šéf Spotify Daniel Ek končí. Změnil hudební průmysl, ale ne nutně k lepšímu
Zakladatel a ředitel Spotify Daniel Ek oznámil, že s koncem roku ve funkci ředitele končí i on. Během posledních let podstatně změnil hudební svět.
Spotify je na tom dnes asi nejlépe za celou svoji historii, alespoň z hlediska byznysu. Firma se loni poprvé dostala do výrazného provozního zisku, počty uživatelů i předplatitelů stabilně rostou, a proto se zakladatel a výkonný ředitel Daniel Ek rozhodl počátkem příštího roku z funkce oficiálně odejít a předat ji nástupcům. Alespoň pomyslně tak končí jedna éra, v průběhu níž se zcela změnilo, jak posloucháme hudbu. V dobrém i špatném.
Švédská streamovací služba je zdaleka nejpopulárnější ze všech, čelí ovšem také nejostřejší kritice a nemálo z ní mířilo přímo na Ekovo jednání nebo prohlášení. Ten oznámil, že se vzdá pozice výkonného ředitele a bude nově působit jako výkonný předseda (executive chairman). Každodenní agendu za něj společně přeberou dosavadní prezidenti Gustav Söderström a Alex Norström, zatímco Ek bude dohlížet na kapitálová rozhodnutí, dlouhodobý rozvoj nebo komunikaci s představenstvem.
„Jako CEO Spotify jsem strávil dvacet let, téměř celý svůj dospělý život,“ řekl nyní 42letý podnikatel. „Jsem připraven na to, abych přešel z pozice hráče do pozice kouče,“ dodal. Söderström a Norström prý Spotify de facto řídili už delší dobu a Ek je na finální převzetí vedení dlouhodobě připravoval, takže jejich oficiální povýšení má představovat spíš formalitu. Stejně ale bude velkou otázkou, co by se s nástupem nových spoluředitelů mohlo změnit, ať už z hlediska fungování nebo komunikace firmy.
Její zakladatel se totiž v posledních letech skrz svoji druhou firmu Prima Materia věnoval investicím do evropských startupů, hlavně do zbrojařů Helsing, kde je předsedou. Kvůli tomu se ale ozvali hudebníci, kteří svým uměním nechtěli „platit zbrojení“. Několik kapel jako Massive Attack, King Gizzard & The Lizard Wizard, Godspeed You! Black Emperor, Deerhoof, Xiu Xiu a další kvůli tomu v posledních měsících ze Spotify odstranili veškerou svoji hudbu.
Největší streamovací služba ale dlouhodobě čelí také další kritice, spojené především s chováním vůči umělcům. Ti za to, že si uživatelé přehrávají jejich hudbu, dostávají i několikanásobně méně než u konkurenční Apple Music nebo Tidal, a pokud nedosáhnou na určitý počet přehrání, nedostanou vůbec nic. Dodnes se také zmiňuje problém s „falešnými“ umělci, tedy skladbami vytvořenými na zakázku přímo pro Spotify, které pak služba umisťuje do populárních playlistů a vydělává tak peníze. Další kapitolou je i bezplatná verze služby s reklamou, která umělcům vynáší ještě méně.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsDaniel Ek a jeho Spotify, které založil v roce 2006 a jako streamovací službu spustil o dva roky později, tak na jedné straně stáli u zásadní proměny a zjednodušení toho, jak dnes posloucháme hudbu. Na straně druhé se negativně podepsali na schopnosti umělců se dnes prosadit a uživit. Populární zpěvačka Björk o celé věci nedávno řekla: „Spotify je nejspíš to nejhorší, co se kdy hudebníkům stalo.“
Tuto komplikovanou roli Eka v hudebním odvětví reflektuje několik knih nebo minisérie od Netflixu.
Playlist
Švédská šestidílná minisérie na Netflixu z roku 2022 význam Spotify ukazuje z několika různých perspektiv – vizionářů, hudebního průmyslu, právníků, programátorů nebo hudebníků. A při tom sleduje vznik služby od prvotního nápadu až po rozšíření do světa. Přestože působí jako poměrně klasický, byť velmi dobře zpracovaný příběh o ambiciózních startupistech, co chtějí „změnit svět“, ve finále představuje střízlivý, až kritický pohled na přínos Ekovy inovace.
Spotify: Příběh inovátorů, kteří porazili Apple, Google i Amazon
Kniha, z níž vychází The Playlist, vše ukazuje s větší mírou detailu. Její autoři Jonas Leijonhufvud a Sven Carlsson pracovali s desítkami rozhovorů s bývalými vysoce postavenými lidmi ve Spotify, investory, šéfy nahrávacích společností nebo konkurencí. Odhalují třeba, jak firma téměř koupila Tidal nebo Soundcloud, jak se naopak ji pokoušel koupit Microsoft, Google či čínský Tencent a jak Ekovi při vstupu na americký trh pomohlo spřátelení se s Markem Zuckerbergem. V jednom bodě si prý Ek myslel, že mu z legrace volá Steve Jobs a jen dýchá do mikrofonu.
Spotify Teardown: Inside the Black Box of Streaming Music
Tato monografie od odborníků na mediální studia a kulturu se ve zkratce zaměřuje na to, jak Spotify přetváří hudbu z digitálních souborů na streamovaný zážitek. Jinými slovy, autoři se jednak zabývají technickým fungováním služby, ale také do detailu zkoumají její kulturní, politické a ekonomické dopady. Jedním z hlavních cílů je přitom zjistit, jak Spotify ovlivňuje hodnotu hudby a její distribuci v digitální éře.
Kniha například vysvětluje, že streamování hudbu proměňuje z „produktu“ spíš na „službu“, a její hodnota se tudíž odvíjí od pozornosti, jakou jí posluchači věnují. To má zásadní dopad na to, jak se odměňují umělci. Fenomény jako algoritmizace a platformizace potom i určují, jaká hudba má větší šanci uspět – jelikož se z umění stává spíš služba, větší šanci mají například přímočařejší, nepříliš výrazné skladby, které dobře zapadnou do playlistu a fungují na pozadí.
Mood Machine: The Rise of Spotify and the Costs of the Perfect Playlist
Letošní kniha od hudební novinářky Liz Pelly kriticky nahlíží na to, jak Spotify ovlivňuje hudební průmysl, umělce i posluchače. Dochází například k závěru, že místo formátu alba je hlavní jednotkou hudby, kterou lidé konzumují, playlist. To má vliv na sílící homogenizaci hudby, tedy vznik generických skladeb, které se snadno poslouchají a je jednoduché je začlenit do playlistů – někdy až do takové míry, že skladby vznikají přímo pro ně. Kniha tak ukazuje, že Spotify není jen služba, ale ekonomický a kulturní systém, který přetváří hudbu samotnou podle pravidel algoritmů a komerce.
