Zapomeňte na Apple i Google, jsou tu chlaďáky. Kdo je šéf firmy, která na burze poráží tech giganty?

Společnost Carrier možná není široce známá, ale její tepelná čerpadla a chladicí jednotky používá tak či onak skoro každý. A na burze válí.

Luboš KrečLuboš Kreč

carrierStory

Foto: CzechCrunch / Carrier

Dave Gitlin, šéf Carrieru

0Zobrazit komentáře

Společnost Carrier není žádným mainstreamovým investičním miláčkem. Běžní uživatelé ji ani pořádně neznají, protože nevyrábí nic, co by bylo sexy. Přesto její produkty v podstatě všichni potřebují – tepelná čerpadla, chladicí jednotky pro dodávky a kamiony nebo průmyslové mrazáky. Některé se dokonce vyrábí v Česku a celkově se firmě daří tak dobře, že její akcie na burze podávají lepší výkony než zbožňované tituly jako Apple nebo Microsoft. I proto na šéfa Carrieru sedí titulek, který u jeho profilu použil známý magazín Fortune: Nejlepší CEO, o kterém ani nevíte, že existuje.

Dave Gitlin se do čela Carrieru postavil počátkem roku 2019, když se firmu rozhodla její mateřská skupina United Technologies vyčlenit ze své struktury a umístit ji na newyorskou burzu pod tickerem CARR. Sázka na Gitlina, který v holdingu strávil dvě dekády a osvědčil se jako mimořádně schopný průmyslový manažer, byla logická.

A nakonec bylo jeho organizačních schopností a tahu na branku potřeba mnohem víc, než se původně předpokládalo: ve chvíli, kdy měl Carrier naplánované IPO, tedy oficiální vstup na burzu, udeřila covidová pandemie, takže veškeré přípravy i takzvaná investorská roadshow probíhaly přes videohovory.

Carrier tehdy a dnes jsou už dvě hodně odlišné společnosti, především z pohledu investorů. Při startu v březnu 2020 se jeho akcie obchodovaly za 12,75 dolaru a celková hodnota společnosti se tehdy pohybovala kolem 12 miliard dolarů. Dnes vyjde jedna akcie na 76 dolarů a valuace podniku činí 68 miliard dolarů. To je pětinásobek během čtyř a půl let. Jen letos už cenné papíry Carrieru přidaly 35 procent.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jen pro srovnání: akcie Applu letos posílily o 30 procent a od jara 2020 jsou nahoře 4,2krát, Microsoft letos přidal 16 procent a od března 2020 posílil 3,1krát a konečně Alphabet letos vzrostl o 24 procent a od jara 2020 nabobtnal 3,2krát. Jak upozorňuje časopis Fortune, slovutná Magnificent 7, tedy velká technologická sedmička, se může – s výjimkou Tesly a Nvidie – před čísly Carrieru sklonit.

Úspěchy, kterých Gitlin dosahuje v největším světovém výrobci tepelné a chladicí techniky, samozřejmě nezůstávají bez povšimnutí, byť spíše odborného, nikoli laického. Celá firma měla v roce 2020 tržby 17,5 miliardy dolarů a letos by měly dosáhnout 22,5 miliardy dolarů, přičemž původně počítala dokonce s 25,5 miliardami, jenže nakonec výhled kvůli globálně rozkolísané ekonomické situaci snížila.

Součástí portfolia značek, které Carrier vlastní, je i v Česku dobře známá, německá, původně rodinná firma Viessmann, jež vyrábí kotle a tepelná čerpadla – tu Gitlin koupil loni za 13,3 miliardy dolarů.

boeing-787

Boeing 787

Během roku 2022 se Gitlin dočkal dokonce manažerské pocty – byl jmenován do správní rady industriálního kolosu Boeing. Mimo jiné proto, že během své kariéry v United Technologies dokázal vyřešit klíčový problém v rámci jedné z dceřiných společností, které dodávaly součástky pro výrobu letounu Boeing 787 Dreamliner a tím se výrazně zapsal v leteckých průmyslových kruzích.

A když se letos v zimě začalo řešit, kdo by mohl Boeing převzít po končícím šéfovi Davidu Calhounovi, intenzivně se v zákulisí probíralo právě Gitlinovo jméno. Byl totiž potřeba kandidát zvenčí, neboť Boeing prochází těžkou krizí – jednak jej na počátku roku stihl další výrobní skandál s dveřmi, které se za letu otevřely, jednak dostává na frak jeho vesmírná divize, kterou drtí úspěchy SpaceX Elona Muska.

Jenže Gitlin, i když byl favoritem dozorčí rady Boeingu, nakonec zůstal v Carrieru, který mu nabídl natolik lukrativní kontrakt, když zůstane, že ani jinak nemohl. Pokud totiž splní určitý set závazků, má šanci si přijít na odměnu až 200 milionů dolarů. A to je v byznysových kruzích, v nichž se Dave Gitlin pohybuje – tedy v nemuskovských kruzích – mimořádně štědrá kompenzace.

tesla

Přečtěte si takéHodnota Tesly vyrostla za den o 150 miliard. Co to znamená?Hodnota Tesly vyrostla za den o 150 miliard. Co tyto obří skoky přináší firmě, investorům a Muskovi?

Pětapadesátiletý Gitlin, který má pověst přátelského a zároveň velmi soutěživého byznysmena, pochází z právnické rodiny, ostatně i on sám vystudoval advokacii a právničkou je i jeho manželka.

Nicméně od začátku jej to víc táhlo do výroby a do byznysu – stejně jako jeho dva bratry, starší Jeff je partnerem v poradenské agentuře PwC, mladší Michael je zase šéfem velkého investičního fondu Capital Group se sídlem v Los Angeles.

„Asi jsem vytvořil světový rekord v tom, jak rychle jsem skončil svou dráhu v právní kanceláři, vydržel jsem tam jen čtyři měsíce,“ řekl Gitlin, milovník golfu, v rozhovoru pro Fortune k počátkům své kariéry.

Pak už následoval hlavně růst ve strukturách United Technologies, kde se prosadil především tím, že dokázal detailně rozumět výrobě přímo v továrnách, kde trávil denně mnoho hodin, aby pochopil, jak produkce přesně probíhá a jak se může vylepšit či urychlit.

Ostatně to nepřímo dobře ví i zhruba 150 zaměstnanců Carrieru v Česku, kde má společnost dvě továrny – jednu v Berouně a druhou u Rokycan. Za rok 2022 (novější čísla ještě nejsou zveřejněná) zdejší pobočka vygenerovala čistý obrat 2,3 miliardy korun a zisk po zdanění 80 milionů korun.

Japonští mistři zážitků aneb Jak se mě v Tokiu snažili zlákat k nové technologii

Navštívil jsem prodejnu, která nabízí různé zážitky, jen ne produkt, kvůli němuž vznikla. Nebo alespoň tak to působí. Realita je ale jiná.

Filip HouskaFilip Houska

ploom-1Komentář

Foto: Ploom / CzechCrunch

Ploom

0Zobrazit komentáře

Komentář Filipa Housky: „Asi ne, děkuji, jen se dívám,“ říkám téměř vždy, když se okolo mě sletí personál obchodu a chce mi pomoci s výběrem. Nemám to rád, byť tomu rozumím. Bohužel pro ně si ale vybrali někoho, kdo své introvertní chování v devíti z deseti případů schová za netečný výraz a AirPody v uších. V Tokiu jsem ale zjistil, že chyba není jen ve mně – pokud se totiž před nákupem v malém butiku v centru budu moci dívat na velryby a pít kávu, která má vylepšovat chuť tabáku, šance, že mě dostanou, je o něco vyšší. Realita je ale jiná.

Jestli jsou Japonci v něčem fakt mistři, jsou to zážitky, které dokáží cizincům zprostředkovat. Přesvědčil jsem se o tom sám, když jsem byl pozván do Tokia, abych se seznámil s produktem, který má ambici změnit tabákový průmysl. A ne, nechci se pouštět do debat, jestli je technologie zahřívaného tabáku lepší nebo horší – pořád je to kouření, které zdravé nebude nikdy. Jsem ale open-minded, tím pádem jsem dokázal zařízení s názvem Ploom vnímat jinak.

Když totiž přijdete do oficiálního obchodu značky, jeho personál dělá vše proto, abyste co nejrychleji zapomněli, že jste v místě, kde se prodává tabák. Přesněji řečeno dělá věci, díky kterým přestáváte přemýšlet nad hrozbami plynoucími z kouření, ale naopak vám představuje zážitky, pro které si brand zapamatujete. A Japonci na to chodí ve svém barvitém stylu, u něhož občas prostě musíte zakroutit hlavou.

Už jen příchod do prodejny je speciální. Na ploše o několika metrech čtverečních vás vítá minimálně pět zaměstnanců s širokým úsměvem. Chvíli vás nechají chodit po přízemí, které estetikou připomíná oficiální obchody Applu. Všechno je naleštěné, urovnané, nasvícené, připravené k prezentaci. A pokud se něco jen o centimetr vychýlí, personál je na značkách a vše vrací do původní podoby.

Japonci mají estetické cítění v krvi, stejně tak jako minimalistický přístup, kdy méně je více. A tím, jak jsou z podstaty ochotní a prozákazničtí, máte najednou pocit, že vám jejich společnost vůbec nevadí, i když třeba – jako já – nedokážete vystát klasicky akční personál obchodů v Česku. A tak nějak zapomenete, proč jste tam přišli.

Je k debatě, jestli takový marketingový přístup není zavádějící v kontextu průmyslu, o kterém je řeč.

Přijde mi, že jsou vyškoleni úplně jinak než Evropani, dokáží se lépe vcítit do příchozích a podprahově vašemu mozku říct, že jsou tady pro vás hned, když budete chtít, aniž by se příliš vtírali. To je ale teprve jedna část celého zážitku – a nutno říct, že teprve ta základní. V porovnání s tím, co přišlo pak.

Záhy nás zavedli do podzemí, kde byl další sortiment, ale především odpočinková zóna s headsety Apple Vision Pro, na kterých vám promítali… velryby. Prostě jste si nasadili brýle a sledovali, jak okolo vás plavou. A nikdo vlastně nechápe, proč něco takového je součástí obchodu Ploomu. Nedává to žádný smysl. Pak mě to ale trklo.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Opět totiž nejde primárně o prezentaci tabákových zařízení, ale o zážitek. Už jen to, že o tom teď píšu, je potvrzením, že to zkrátka pro svou výstřednost zaujalo. Kdyby tam podobné detaily nebyly, nevyvolalo by to takové emoce. Apple Vision Pro nejsou ničím úplně běžným, navíc jsou poměrně drahé, takže z toho byla skoro až exkluzivní záležitost. A co na tom, že v kontextu byznysu, který jsme navštívili, byly zbytečné.

Japonci ale s překvapováním nepřestávali. Čekalo na nás ještě první patro, kde byla kavárna. A co může být na kavárně zvláštní (tedy vedle toho, že espresso prakticky neznají)? Vtip byl v tom, že vám káva byla doporučena s ohledem na to, jakou tabákovou příchuť (klasickou, ovocnou, mentolovou) jste ve svém zařízení chtěli ochutnat. Takže prakticky spojili dvě úplně odlišné věci do jedné, aby ve vás znovu vyvolali pocit, že to jinde jen tak nezažijete.

Může jít o drobnosti, ale přesně tyto detaily utváří celek a dojem, který si budete pamatovat i dlouho po návratu z Tokia. A je jedno, o jaký produkt jde. Když se k tomu navíc přidá nadšenost personálu s celkově líbivou estetikou, místy opravdu zapomenete, že vás jen chtějí získat na svou stranu. Abyste se stali zákazníky. Je to o přístupu – a tím se Japonci odlišují.

Pochopitelně je k debatě, jestli takový přístup není zavádějící v kontextu průmyslu, o kterém je řeč. Ačkoliv nejde o marketing jako u ochucených elektronických cigaret, které pro svou barevnost a příchutě mohou lákat děti, to, že dospělí zákazníci nabudou dojmu, že v jejich životech při používání produktů Ploom nejde o kouření, ale o „zážitky“, se nemusí setkat s dlouhodobým úspěchem.