Zapomenuté zbořeniště v samém centru Prahy. Klárov nebyl nikdy dotvořen, teď by měl dostat nový směr
Dřív tu kolem dokola stály domy, dnes je pražský Klárov vším a ničím zároveň. Přijde ale změna.
Za ulicemi prodchnutými historií se v Praze chodí na Staré Město, Hradčany i Malou Stranu, rozhodně ale ne na Klárov. Říká se přitom, že nejstarší dům v Praze stál právě tady, u stanice metra Malostranská. V příštích měsících a letech by se měla významná lokalita proměnit, a to jak z pohledu místního parku, tak dopravní situace.
Park už začala městská část Praha 1 upravovat, což potvrzuje fakt, že je dnes v místě možné vidět bagry. Revitalizace by měla splatit dluh v podobě zcela chybějících laviček. Výraznou změnou bude také zasazení nových stromů. Park by od dopravy mělo oddělit třiadvacet nových dřevin, které by také měly pomoci s místním klimatem.
K dalším změnám má dojít napřesrok. V zásadě by se přitom celé místo mělo znovu a lépe uspořádat. Poté, co na Klárově podlehlo asanaci hned několik domů, zůstalo místo nedotvořené. Přibyla jen Zengerova trafostanice, která se nedávno proměnila na Kunsthalle, a také metro a jeho stanice. Dřívější zástavba už nebyla nahrazena.
„Vznikla výrazná asanační jizva, která se táhne v proměnlivé šířce celým územím Chotkovy zatáčky na severu až po Vltavu na jihu. Takto známe Klárov dnes, jako výraznou, nepřehlednou plochu bez zástavby a bez smyslu, který mu odebrala asanace dvacátého století,“ líčí architekti ze studia A69, kteří jsou autory koncepční studie Klárova.
Jak to tu vypadalo před bouráním, si lze představit celkem snadno. Pokud by se člověk stojící na zastávce rozhlédl okolo, téměř všude by si mohl představit domy. Jak to tu ale bude vypadat v budoucnu? Architekti bojovali především s nejasnou definicí místa. Jak uvádí pražský Institut plánování a rozvoje, Klárov není ani náměstí, ani městská třída, ani park nebo křižovatka – je totiž všechno tak nějak dohromady.
„Základním problémem vymezené lokality je její identita. Respektive neexistence jasné identity. Místo není ani dostatečně městské, ani přesvědčivě parkové. Není ani rostlé, ani koncipované. Není ani důstojným předmostím, ani reprezentačním vstupem na Malou Stranu a Pražský hrad. Dokonce k řece ještě nenašlo jednoznačný vztah,“ popisují architekti.