Žatec se dočkal, turisté jsou na dohled. Epicentrum českého chmele se dostalo na seznam UNESCO

Kromě české chmelařské bašty je na seznamu kulturního dědictví nově například i německý Erfurt, litevský Kaunas nebo přírodní památky na Madagaskaru.

Luboš KrečLuboš Kreč

Město Žatec

0Zobrazit komentáře

České pivo je pojem a žatecký chmel jakbysmet. Teď na to dalo svůj glejt dokonce OSN, respektive jeho organizace známá pod zkratkou UNESCO. Ta každoročně vyhlašuje, které památky (hmotné i nehmotné) zařadí na svůj seznam, a na aktuálním zasedání v Rijádu do portfolia světového kulturního dědictví přidala právě Žatec a jeho okolí. Jde již o sedmnáctou českou pamětihodnost, která je součástí výběru nejcennějších míst světa.

Nominace chmelařské krajiny navázala na původní koncept s názvem „Žatec – město chmele“, který Výbor pro světové dědictví v roce 2018 doporučil přepracovat tak, aby obsahoval i stále produkční krajinu.

„Věřím, že nová památka světového dědictví přinese této lokalitě nejen potvrzení jejích výjimečných hodnot, ale i impuls k dalšímu rozvoji, lepší ochranu a posílení spolupráce na poli památkové péče, turistického ruchu či propagace,“ řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Žatec a krajina žateckého chmele představují svědectví o silné, po staletí živé kulturní tradici pěstování a zpracování chmele. Zapsaná památka se skládá ze dvou částí, které společně ilustrují cyklus pěstování, zpracování a obchodování s nejznámější odrůdou chmele na světě – Žateckým poloraným červeňákem.

První část tvoří krajina s chmelnicemi a vesnicemi Trnovany a Stekník včetně stejnojmenného zámku. Druhou část představuje historické centrum Žatce spolu s jeho průmyslovou čtvrtí z 19. století, ve které je největší koncentrace staveb spojených se zpracováním chmele a obchodováním. Obě části jsou propojené řekou Ohří.

Lokalita a její chmelařské stavební dědictví svědčí o tradici dlouhé přes 700 let, která pokračuje dodnes i přes velké demografické změny v různých obdobích historie. V krajině se nachází řada prvků od tradičních chmelnic přes budovy sloužící k sušení, balení, certifikaci a skladování chmele až po části historické dopravní sítě silnic, železnice, řeky Ohře a dalších vodních toků.

UNESCO na svém jednání na seznam zapsalo například také Jericho, které je pod správou Palestinců, a rozhodnutí vyvolalo kritiku izraelských úřadů. Dále na seznam přibyl třeba kanadský Klondike, část Hedvábné stezky ve střední Asii, centrum německého Erfurtu, příroda na Madagaskaru či korejský hřbitov Gaya Tumuli.

S využitím ČTK

Diskuze (0)

Novinka

Anonym