Diskuze o zateplování domů je spolu s rostoucími účty za energie čím dál aktuálnější. Některé realizace z minulosti ale mohou ostatní vlastníky spíš odradit. Jsou ukázky budov, které sice získaly větší odolnost, ztratily ale svůj původní ráz. A tím pádem i tvář. Právě toho se báli i obyvatelé bytové stavby na pražském sídlišti Solidarita ve Strašnicích. Nakonec se ale z chyb sousedů poučili. Výsledkem je ukázka, že zateplení může domy dokonce i vrátit na výsluní.

„Konstrukční provedení budovy na Solidaritě bylo na dobu vzniku velmi experimentální, což vycházelo z potřeby rychlé a dostupné výstavby, která probíhala svépomocí. Proto se autoři vydali cestou prefabrikace stavebních dílců přímo na stavbě,“ popisuje pro CzechCrunch Radek Novotný z ateliéru rn-a. „Fasádu v převážné míře tvořily tenké betonové panely a jen pár centimetrů heraklitu v interiéru. To dává tušit, jak byl dům neefektivní s ohledem na spotřebu tepla,“ dodává.

O rekonstrukci fasády se přitom na Solidaritě mluvilo už dlouho. Připravený byl jednotný projekt, podle kterého se zateplovaly stejné vedlejší domy. Rozhodnutí naštěstí nikdy nepadlo. Podle Novotného to možná bylo i z obavy vlastníků, kteří viděli, co se odehrávalo vedle nich.

Prefabrikace, kterou při stavbě použili původní architekti František Jech, Hanuš Majer a Karel Storch, byla pro dům poměrně zásadní. Právě ona mu totiž vtiskla podobu. „Výsledkem byl specifický a velmi plastický výraz, který jsem chtěl zachovat,“ líčí architekt. Zateplení dalších domů na Solidaritě je totiž o jejich původní podobu připravilo. Podle Novotného je to negativní příklad, jak to dopadne, když se dostatečně neurčí, co je na budovách hodnotné.

Foto: rn-a

Pomohly 3D modely. Jeden zobrazil současný stav, druhý cílovou novinku. Pak bylo třeba vyhodnocovat, jak se hmota izolantu projeví na výrazu domu. Cílem přitom bylo zachovat proporce jednotlivých prvků. Na konci je dům, který jakoby cestoval v čase. Září novotou, jako když ho ve čtyřicátých letech postavili. Jen s jedním rozdílem – neutíká teplo. Modelování navíc pomohlo v tom, že lidé viděli, jak přesně se promění.

„Dům byl původními architekty dobře promyšlený a vlastně i velkoryse koncipovaný, což se projevuje hlavně u dispozic bytů a jejich propojení s lodžiemi. Stačilo tedy jen respektovat hlavní principy, které architekti domu vtiskli,“ komentuje Novotný proměnu. Kromě zateplení vrátila původní barva fasády, původní obklady lodžií a měnilo se i zábradlí.

Podobné proměny panelových staveb jsou podle architekta budoucnost. Hlavně proto, že u každého bude dřív nebo později nezbytná adaptace pro prodloužení jeho životnosti. „Je zřejmé, že řešení energetické úspornosti stávající výstavby bude jedním z hlavních témat blízké budoucnosti. Provoz domů obecně tvoří největší podíl na spotřebě energií, a je tam tedy největší prostor pro úspory,“ líčí.

Změny jsou navíc žádoucí i kvůli potřebám lidí – podle Novotného bude nutné, aby se zvýšila kvalita bydlení sídlištích, a tamní byty tak zůstaly na trhu relevantní. Pomoci tomu mohou i jiné změny paneláků. Příkladem může být prodloužení lodžií v domě v pražské Hostivaři, které změnilo ráz budovy a také zvýšilo hodnotu samotných bytů.

„V důsledcích to může mít i přesah do urbanismu. Architekt Miroslav Šik na soudobé stavební produkci ve Švýcarsku ukazuje důležitost kvalitních venkovních prostor u bytů pro to, aby lidé zůstávali ve městech a neodcházeli do rodinných domků na jejich okrajích. Zodpovědná a architektonicky kultivovaná adaptace stávajícího bytového fondu sídlišť by tak měla být i sledovaným veřejným zájmem,“ míní Novotný.

Případ zateplení strašnického domu nicméně ukazuje na to, že když existuje dobrý příklad, ostatní ho následují. Studio rn-a už tak připravuje projekt revitalizace paneláku na sídlišti v Malešicích. Stavba má začít příští rok. V plánuje je tam doplnit a rozšířit lodžie, bourat parapety pod okny a propojit interiér s lodžiemi francouzskými okny. „Dům má teď hezký výhled na Prahu, slibujeme si od toho, že se úpravami kvalita bydlení výrazně posílí. Třeba už jen tím, že na lodžii budete mít prostor udělat rodinný oběd, což v současném stavu nejde,“ říká architekt.