Ze střechy pražského obchodního centra Šestka, odkud bývá dobrý výhled na letadla mířící z a do hlavního města, není tentokrát na ruzyňskou ranvej a k hangárům pořádně vidět. Horizont zahaluje mlha a těžké mraky, silný vítr si pohrává se sněhovými vločkami a kapkami, lidé pobíhají po parkovišti zachumlaní v kabátech a bundách.

Červený kabriolet BMW řady 3 v tom pozdně listopadovém nečasu působí skoro nepatřičně. A veselý řidič v něm jakbysmet. Je to Michal Bláha, šéf projektu Hlídač státu a spoluzakladatel portálu Atlas.cz. Když z modelu s továrním označením E46 vystupuje, pobaveně na svého bavoráka z roku 2002 ukáže: “Tohle mám na zimu, jinak jezdím na motorce. Je to skvělé auto, nesnaží se být chytřejší než já.”

Jen co to dořekne, usedne za volant vozu, který přesně to, co nemá rád, dělá – hybridní Škoda Octavia RS je moderními technologiemi a asistenty protkaná. Pobaví Bláhu, amatérského automobilového závodníka, aspoň svým sportovním nádechem?

První ereso na trh přišlo v roce 2000, teď se prodává už jeho čtvrtá generace. Za těch více než 20 let si obchodně velmi úspěšné Octavie RS vybudovaly téměř ikonické postavení, ovšem primárně mezi příznivci škodovek.

Michal Bláha, který za volant sportovních strojů usedá od 90. let, kdy na radotínském okruhu propadl motokárám, s nimi ale zatím tu čest neměl. Takže první dojem? “Vypadá to hezky, je tu dobře zpracovaný interiér. Možná je to trochu těsnější, ale fajn, sedačky příjemně obepínají.” A skutečně, octavia uvnitř, zvlášť v prémiovém provedení, působí mnohem luxusněji než vůz nižší střední třídy, kam patří.

Michal Bláha sice začínal s motokárami, už dávno se jim ale nevěnuje. “Když jsem v Brně na okruhu poznal plechovky, motokáry jsem opustil.” Plechovkou míní uzavřená auta, v jeho případě šlo o Porsche 928.

Ani to ale nebyla láska na celý život, tou se staly až otevřené formulky anglického výrobce Radical Sportscars. “Jsou lehké, s fungující aerodynamikou, vynikající vozy,” chválí modely SR3 a SR4, s nimiž jezdí závodní klub Radical Team, v jehož barvách soutěží třeba i jediný český jezdec formule 1 Tomáš Enge. Domovskou základnou Radical Teamu je autodrom v Mostě, odkud Bláha pochází.

Závodnické instinkty se ve spoluzakladateli portálu Atlas.cz probouzí už při výjezdu z Šestky, po pár vteřinách zkouší zapnout sportovní režim s poloautomatickým řazením pomocí pádel pod volantem.

Když sešlápne plyn, potěší ho svižná reakce 1,7 tuny těžkého, dvousetkilovou baterií zatíženého auta. Ale… “Ježiš, co to je za zvuk?” To jen reproduktor do kabiny pouští simulovaný zvuk, který má posádce při zvoleném jízdním režimu sport navodit pocit, jako by seděla v kokpitu ostrého speciálu. “No, tak to radši vypneme,” zakroutí hlavou šofér.

Pro vypnutí sportovního módu je jako pro v podstatě jakékoli jiné nastavení potřeba sahat na velký dotykový displej, který trůní, jak velí aktuálně interiérová móda, uprostřed palubky. A to je trend, který bohužel zachvátil v podstatě všechny automobilky.

“Přijde mi to nebezpečné a nepraktické. Bere mi ti pozornost, proč tu nejsou klasická tlačítka nebo otočné ovladače? Proč musím i kvůli topení chmatat na obrazovku?” zlobí se Michal Bláha. A dodává: “Kdyby to aspoň udělali jako Tesla…”

Ačkoli auto i motorka, které denně používá, jsou na benzín a konvenční pohon mají i okružní formule a upravená BMW, s nimiž jezdí vytrvalostní závody za Radical Team, není odpůrcem elektromobility. A zrovna Tesla, její průkopník, ho celkem baví, i když…: “Už jsem ji řídil. Pro mě osobně poměr výkon/cena nedává úplně smysl. Asi mám na účtu moc málo nul, aby mi bylo jedno, že to auto je relativně drahé. A na můj styl jízdy se nehodí, furt bych musel nabíjet. Moje manželka, která je velmi ukázněná a klidná řidička, by ale s Teslou asi vyšla dobře.”

A co ho tedy na Tesle baví a v čem její konkurenti včetně Škodovek zaostávají? “Elon Musk na to šel jinak, nenarouboval počítač do auta, ale postavil auto kolem počítače. Takže se vám přes noc aktualizuje, ráno se probudíte a máte ho vylepšené. Je v něm i spousta vtípků, jeho systém funguje rychle, je intuitivní. To mi tady chybí,” ukazuje na tablet, který dominuje přístrojové desce a jehož operační systém nevyniká pružností, občas zamrzne a uživatelské prostředí má k jednoduchosti iPhonů, které Bláha používá, daleko.

Hybridní Octavia RS má pod kapotou kombinaci benzínového 1.4 TSI o výkonu 110 kW a elektromotoru s 85 kW, její oficiálně udávaný systémový výkon je až 180 kW. Jenže aby si ho člověk užil naplno, je třeba mít nabitou baterii. Pokud dojde šťáva, rapidně klesá i dynamika celého auta.

A samozřejmě roste spotřeba – v hybridním režimu, kdy si auto samo hlídá, zda jet na elektřinu nebo na benzín, se spotřeba v pohodě dostane pod pět litrů na 100 kilometrů. Bez baterií se ale pohybuje kolem sedmi litrů či výš.

A čistě na elektriku? To zvládne ujet reálně do 40 kilometrů. Po nastartování se vůz automaticky pouští v režimu e-mode a je dobré ho ručně přepnout do hybridního režimu, pokud vás nečeká jen malá vyjížďka, na kterou by baterky stačily. Ty je kvůli efektivitě třeba nabíjet co nejčastěji.

Michal Bláha měl sportovní auta dlouho i doma. Portál Atlas.cz spoluzakládal v roce 1997 a až do roku 2008, kdy jej s partnery prodali americkému fondu Warburg Pincus, který jej spojil s Centrum.cz, seděl i v jeho představenstvu.

“Vždycky jsem měl rád britská auta, takže kolem roku 2005, kdy už jsem měl nějaké peníze vydělané, jsem si udělal radost Aston Martinem,” vypráví devětačtyřicetiletý internetový průkopník. Nejprve jezdil modelem DB7, později jej nahradil větším DB9. “Krásná auta, ale tyhle časy už jsou pryč,” směje se.

Ostatně i jeho byznysová dráha se zatím uzavřela – to, co jej už několik let primárně zaměstnává, je digitalizace státu. V roce 2016 to začalo Hlídačem smluv, který agregoval dokumenty k veřejným smlouvám, dnes už z toho je Hlídač státu.

“Na začátku všeho vznikl server Hlídač smluv, následovaný Hlídačem EET. Vzhledem k tomu, že postupně přibývalo aktivit státu, které jsme mohli a chtěli kontrolovat, vše zastřešil Hlídač státu,” stojí na webu projektu, který Bláhovi pomáhají financovat známá jména zdejší nové ekonomiky, například Jan Barta z investiční skupiny Pale Fire Capital.

Loni se pak Michal Bláha za svou práci ve veřejném prostoru stal osobností roku v anketě Křišťálová lupa, tutéž anketu vyhrál Hlídač státu jako nejlepší projekt v roce 2017. Na sociálních sítích Bláhu sledují desítky tisíc lidí.

“Hlídač státu je jedna část mého pracovního života, pak se na mě také obrací řada úřadů a samospráv a pomáhám jim s nastavením digitalizace a e-governmentu. To je něco, kde vidím velký smysl. Český stát je v tomto směru pořád dost pozadu,” říká.

A kolik věnuje času autům? “Už moc ne, je to pár víkendů v roce. Něco z toho jsou závody, něco tréninky na okruhu, kdy pomáhám získat třeba nové jezdce, takže jim to ukazuju a učím je.”

To už jsme ale mimo dálnici a smýkáme zatáčky kolem hradu Okoř směrem k Horoměřicím na západním okraji Prahy. “Drží to docela pěkně, ale je poznat, že to je ve skutečnosti jen trochu vyladěné rodinné auto, které se maskuje jako sportovní,” hlásí v serpentině nad Zadní Kopaninou. A dodává: “Prostě tu nedostanete ten správný požitek z jízdy, abyste si mohl říct, že jedete sportovním autem. Je to funkční, pohodlné, ale na výlet, ne na okruh.”

Když o chvíli později přesedá do svého BMW, které má z moderních vymožeností jen tempomat, ale žádné hlídání jízdy v pruzích ani start-stop systém a volant stejně sedačky jsou bez vyhřívání, je zjevné, že nic z toho mu chybět nebude…