Začalo to jako pohádka s hezkým příběhem, designovými kancelářemi, nadšenými startupisty, rychlou expanzí a obrovskými plány na ovládnutí pracovního světa. WeWork vznikl teprve v roce 2010 a během let se dokázal vyšplhat až mezi nejhodnotnější startupy se závratnou hodnotou 47 miliard dolarů. Investoři do firmy nalili ohromných 14 miliard dolarů, díky čemuž WeWork rychle vyrostl na více než 500 lokací po celém světě, včetně české pobočky v pražském paláci DRN na Národní třídě.

Z nadějného příběhu se ovšem brzy stala noční můra. Negativní zprávy se začaly objevovat, když WeWork ohlásil vstup na burzu a poprvé odhalil veškerá svá čísla i potenciální hrozby pro investory. Ze startupu se měla stát veřejně obchodovatelná společnost, získat miliardy dolarů a její spoluzakladatel Adam Neumann se měl utvrdit v tom, že je na správné cestě k dlouhodobě perspektivnímu byznysu.

Jenže právě kvůli poodkrytí pomyslné pokličky se WeWork a především pak samotný Neumann stali cílem hromadné kritiky. Jedním z důvodů byl fakt, že startup pálil peníze tak rychle, že pokud by si do několika měsíců nezajistil další financování, ocitl by se ve vážných existenčních problémech. Nebyl schopen se překlopit do zisku a ani to v nejbližších letech neplánoval.

Jeden WeWork kampusů v Paříži

Spekulovalo se o tom, jaká je vlastně reálná hodnota firmy, která se vyšplhala až na pozici nejhodnotnější privátní firmy ve Spojených státech. Vedle toho byl ale cílem i zmíněný Neumann, který si z firmy půjčoval nemalé peníze na investice do startupů a nemovitostí, které navíc dále sám pronajímal právě WeWorku. Součástí firmy bylo i několik jeho rodinných příslušníků, včetně manželky, která vedla vlastní divizi pro vzdělávání.

Japonský SoftBank, který ve firmě figuruje jako největší investor (vložil do ní přes 10 miliard dolarů), proto začal v přípravě před vstupem na burzu tlačit na nutné změny, snižování nákladů, propouštění lidí a také fakt, že možná Adam Neumann není ideálním člověkem na řízení firmy. To vše vedlo k tlaku na WeWork, jehož představenstvo se nakonec spolu s Neumannem dohodlo na jeho odstoupení z čela společnosti.

Do pozice společných ředitelů nastoupili Sebastian Gunningham a provozní ředitel Artie Minson, Neumann nadále zůstal v představenstvu, byť už v neexekutivní roli. „Naše globální platforma nyní přesahuje do 111 měst ve 29 zemích, kde každý den obsluhuje více než 527 tisíc členů. A i když nebyl náš byznys ještě nikdy silnější, v posledních týdnech se váhy obrátily proti mně, a proto jsem se rozhodl, že bude nejlepší odstoupit z vedení firmy,“ dodal tehdy Adam Neumann při svém odchodu.

Odstoupila také jeho manželka, která vedla divizi WeGrow, jež měla za cíl vybudovat síť luxusních škol po celém světě, kam by mohli členové WeWorku dávat své děti. Samotný WeWork během prvních šesti měsíců v letošním roce propálil už přes miliardu dolarů a SoftBank se tak rozhodl konat. Po dlouhých spekulacích a odložení vstupu na burzu na neurčito je nyní definitivně potvrzeno, že přebírá většinovou kontrolu nad firmou a pokusí se její veřejné vnímání otočit na pozitivní stranu.

Tak trochu lepší zlatý padák

Kdo z toho ale nakonec vyjde jako vítěz? Nebudou to ani zaměstnanci, kterých WeWork zřejmě ještě plno propustí, ani investoři, ale pravděpodobně především sám spoluzakladatel Adam Neumann, který od SoftBanku dostal nabídku, již – obzvlášť ve své svízelné situaci – nemohl odmítnout. Neumann totiž i po svém odchodu z vedení společnosti vlastní většinu akcií, které mu dávají podstatnou pravomoc k ovlivňování WeWorku, a tak se SoftBank rozhodl, že ho tohoto privilegia zbaví.

SoftBank proto do WeWorku napumpuje dalších 5 miliard dolarů v nové investici, která by měla udržet další bezproblémový chod (alespoň z finančního hlediska) rychle rostoucí firmy. Další až tři miliardy japonský investiční gigant vynaloží na odkup akcií od stávajících akcionářů, včetně Neumanna, a to při ceně 19,19 dolaru na akcii, což je podstatný rozdíl oproti 54 dolarům, za které SoftBank nakupoval při poslední miliardové investici do WeWorku. To vše posune coworkingovou firmu na hodnotu kolem pouhých 8 miliard dolarů, což je zásadně méně, než na co se chtěl WeWork dostat po vstupu na burzu.

Foto: Softbank

Šéf SoftBank Masajoši Son

Díky těmto krokům by měl SoftBank již brzy ovládnout kolem 80 procent startupu, byť japonská investiční skupina vedená Masajošim Sonem dodává, že ani tak nebude mít nad firmou plnou kontrolu. Samotný Neumann by si díky výše zmíněným změnám měl přijít na zhruba 1,7 miliardy dolarů, což pro něj představuje přímo pohádkový zlatý padák – vezmeme-li v úvahu, že většina problémů uvnitř společnosti byla zapřičiněna jím samotným.

SoftBank nabízí Neumannovi mimo jiné půlmiliardovou půjčku, kterou může splatit své aktuální závazky vůči bance JPMorgan, a dostane podle serveru Financial Times také 185 milionů dolarů jako odměnu na konzultace.

Nyní tak začne pro WeWork nová kapitola, plná propouštění, optimalizací a změn, které by vedly k příjemnějším finančním výsledkům a také prvnímu potenciálnímu zisku. Je otázkou, jaký vliv to bude mít na samotnou expanzi WeWorku, respektive jeho letos založené mateřské společnosti We, coworkingové prostory po celém světě a další navazující služby.